Přeskočit na obsah

Wikipedista:Frettie/Terezínská deklarace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Terezínská deklarace je nezávazné prohlášení, které v červnu 2009 vydalo 47 zemí[pozn. 1] a v němž se dohodly na opatřeních k nápravě hospodářských křivd, které provázely holocaust Židů a dalších obětí nacistické perzekuce v Evropě. Nejedná se o smlouvu ani právně závaznou mezinárodní smlouvu.[1] Konference k osudu majetku obětí holokaustu se konala v Terezíně, v místě Terezínského ghetta.[2][3] O rok později 43 signatářů (kromě Běloruska, Malty, Ruska a Polska) schválilo doprovodný dokument, Směrnice a osvědčené postupy z roku 2010 pro restituci a odškodnění nemovitého (reality) majetku, který stanoví osvědčené postupy pro nemovitý majetek. Podle těchto pokynů se upřednostňuje restituce samotného majetku (in rem), avšak pokud to není možné, je možná platba nebo náhradní majetek, který je "skutečně spravedlivý a přiměřený".[2][4] Deklarace nemá právní sílu a nedefinuje, jak by měly zúčastněné země postupovat, aby ji naplnily.[5]

Během holokaustu probíhalo rabování židovského majetku organizovaně a ve velkém měřítku. Po válce sice někteří Židé dostali svůj majetek zpět, ale to byla spíše výjimka. Lidé, kteří si uloupený majetek ponechali, jej považovali za svůj a nenáviděli navrátivší, kteří se vrátili, aby si svůj majetek nárokovali. Mnoho zemí sice přijalo zákony o restitucích, ale v mnoha případech platily jen teoreticky a ve východní Evropě často jen několik let. Terezínská deklarace byla přijata v roce 2009 v důsledku toho, co americký velvyslanec Stuart E. Eizenstat nazval "nedokončenou záležitostí z druhé světové války".[4]

Kromě restitucí pozůstalým a dědicům Terezínská deklarace uvádí, že v některých státech by majetek bez dědiců (který připadl státu) mohl sloužit jako základ pro řešení materiálních záležitostí potřebných přeživších holocaustu (šoa) a pro zajištění trvalého vzdělávání o Holocaustu, jeho příčinách a důsledcích.[4][6]

Zákon Justice for Uncompensated Survivors Today (JUST) Act (Zákon o spravedlnosti pro pozůstalé bez náhrady) z roku 2017 požaduje, aby ministerstvo zahraničí Spojených států amerických podalo Kongresu zprávu o krocích, které signatáři Terezínské deklarace podnikli k odškodnění přeživších holocaustu a jejich dědiců za majetek zabavený nacistickým Německem a poválečnými komunistickými vládami.[7][8]

  1. V roce 2009 ji podepsalo 46 zemí, Srbsko se navíc konference zúčastnilo jako pozorovatel, ale později deklaraci ratifikovalo.
  1. Although not a treaty or legally binding international agreement, the Terezin Declaration that resulted from the Prague Conference is a remarkable document The Holocaust-Era Assets Conference in Prague and Its Outcome Julius Berman Israel Journal of Foreign Affairs Volume 4, 2010 - Issue 2
  2. a b Contemporary human rights challenges: the Universal Declaration of Human Rights and its continuing relevance. Příprava vydání Carla Ferstman. New York: Routledge, Taylor & Francis Group (Routledge research in human rights law). ISBN 978-1-351-10711-2, ISBN 978-1-351-10712-9. S. 113. 
  3. CHECHI, Alessandro. The Settlement of International Cultural Heritage Disputes. [s.l.]: Oxford University Press, 2014. S. 181. 
  4. a b c BAZYLER, Michael J.; BOYD, Kathryn Lee; NELSON, Kristen. Searching for Justice after the Holocaust: fulfilling the Terezin declaration and immovable property restitution. New York, NY: Oxford University Press 521 s. ISBN 978-0-19-092306-8. S. xxxiii–xxxvi. 
  5. Witold Jurasz: ustawa 447, czyli między paniką a chowaniem głowy w piasek. Onet Wiadomości [online]. 2019-04-28 [cit. 2024-06-03]. Dostupné online. (polsky) 
  6. Terezin Declaration - Holocaust Era Assets Conference — Centre du droit de l'art. plone.unige.ch [online]. [cit. 2024-06-03]. Dostupné online. 
  7. Trump signs Holocaust property law that has angered Poland. The times of Israel [online]. 2018-05-10 [cit. 2024-06-03]. Dostupné online. 
  8. Trump signs act strengthening Holocaust restitution efforts. The Jerusalem Post | JPost.com [online]. 2018-05-10 [cit. 2024-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • BOYD, Kathryn Lee; NELSON, Kristen L.; L. SHAH, Rajika. Searching for Justice after the Holocaust: Fulfilling the Terezin Declaration and Immovable Property Restitution. [s.l.]: Oxford University Press, 2019. Dostupné online. ISBN 978-0-19-092306-8.