Wikipedista:Bohaatstvo/Pískoviště

Radar P-15 "Stezka" (rusky: "Тропа"; anglicky: "Trail"), nebo také 1RL13 (podle označení ASCC "Flat Face A") je 2D UHF radiolokátor vyvinutý a používaný v bývalém Sovětském svazu.

Vývoj

V roce 1952 SRI-244 začalo s vývojem zařízení, jež se později stalo základem radaru včasného varování "P-15". Od roku 1955 radar prošel zkouškami a byl zařazen do služby protiletadlových jednotek Ozbrojených sil SSSR. Radar P-15 byl navržen k odhalování letadel letících v malých výškách a byl propojen s protiletadlovým systémem S-125 (označení v rámci NATO jako SA-3 "Goa"). Pozdějí byl nahrazen radarovým systémem P-15M2, který se vyznačoval jedinou radarovou anténou umístěnou na 20-30 metrovém stožáru zajišťujícím lepší pokrytí prostoru.

Radiolokátor P-15

Od roku 1959, kdy modernizovaný P-15M úspěšně prošel státním testovacím programem, byla nahrazena zastaralá elektronika. V roce 1962 prošel testy systém P-15 s další modernizací a byl označován jako P-15N. Radar byl vyvíjen a vyráběn v uljanovském závodě. P-15N byl vybaven citlivějším přijímačem, kterým se vylepšil dosah detekce cíle a také novým vysílačem. Další vylepšení byli uvedeny v praxi v roce 1970, kdy P-15MN prošel testy a zahrnoval koherentní pulsní dopplerův filtr pro potlačení pevných cílů. Byl to první radar svého druhu v Sovětském svazu. Nakonec, v roce 1974, modernizace P-15 byla tak rozsáhlá, že vyústila v celkovou změnu konstrukce, známou pod označením P-19 "Dunaj", neboli 1RL134. Pro Radar P-19 se v zemích NATO vžilo označení "Flat Face B".

Popis

Radar P-15 je zařízení s vysokou mobilitou. Anténa, jež je přimontována přímo na jednom nákladním voze (ZIL-157) sloužícím k transportu, mohla být sestavena a rozebrána v méně jak 10 minutách. P-15 využíval dvě antény tvaru eliptické paraboly umožňující jak vysílání tak i příjem signálu, přičemž každá jednotlivá anténa je zásobována vlastním zdrojem signálu. Radiolokátor byl schopen v krátkém čase změnit svou frekvenci do jedné ze čtyř předvolených frekvencí k zamezení aktivní interference, pasívní interference je odstraňována koherentním dopplerovým filtrem. Azimut byl určován mechanickým prohledáváním, pomocí přidruženého PRV-11 se zajišťovalo určení elevace. Pro identifikaci vlastní-cizí je obecně používán ve spojení s radiolokátorem P-15 sekundární radar a to převážně typ 1L22, místo původního zařízení NRZ-15.

Využití

Radiolokátor P-15 byl využíván Sovětským svazem od roku 1955. Od té doby se postupně stal zastaralým, avšak byl předán následnickým státům SSSR po pádu Sovětského svazu. Radar ovšem byl ve velkém nahrazen následníkem P-19.

Zdroje

V tomto článku byl použit překlad textu z článku P-15 radar na anglické Wikipedii.