Wikipedista:AraciGab/Pískoviště
Medializované dětství[editovat | editovat zdroj]
Medializované dětství je pojem, který označuje vliv médií na dítě a jeho vývoj. Vlivem médií na dítě se zabývá například pedagogika a psychologie. Získané informace se dále využívají ve školství nebo marketingu.
Média[editovat | editovat zdroj]
V moderní společnosti mají masová média (např. televize, noviny nebo sociální sítě) zásadní, čím dál větší význam. Média vystupují v moderní společnosti také jako prostředek zábavy a nabízí různé způsoby trávení volného času. Neustále vzrůstajícího tendence využívání masových médií, představuje největší průmyslové odvětví, které se stále rozšiřuje o nové pracovní příležitosti.
Masová média jsou plně závislá na společnosti. Jejich existence a fungování závisí a je ovlivňována společenskými názory.
Mediální gramotnost[editovat | editovat zdroj]
Důležitým aspektem ve vývoji dítěte moderní doby je mediální gramotnost a kritické myšlení. Obzvláště u masových médií je potřeba podporovat v dítěti schopnost dekódovat co lidé v médiích říkají a za jakým účelem (jaký je jejich zisk).
Mediální gramotnost je součástí funkční gramotnosti, jejíž osvojení jde ruku v ruce s rozvojem psychických i sociálních schopností a dovedností jedince. Může být proto složitým tématem obzvláště pro děti předškolního věku protože: „ Považujeme-li média za problematická, měli bychom věnovat pozornost společnosti, která je tvoří a využívá. Analýza médií by tedy měla vždy probíhat současně s analýzou společnosti nebo v jejím kontextu.“ (Valenta, 2016, s. 14,15)[1]
Pozitivní aspekty médií[editovat | editovat zdroj]
Pozitivními aspekty médií je primárně jednodušší a levnější komunikace na větší vzdálenost a velké množství dokumentů či zpráv s naučnou tématikou od technické přes historickou až po přírodovědní. Média slouží také k relaxování (např. posloucháním hudby)
Negativní aspekty médií[editovat | editovat zdroj]
Negativní dopad na psychiku jak dítěte, tak dospělého, prokázaný mnoha výzkumy z různých zemí, má jednoznačně reklama. Reklama se cílenou manipulací předkládané "reality" snaží prodat produkt či službu. Nereálné zkreslení může ovšem dětské vnímání poškodit i na celý život.
Negativem s fyzickými následky může být fakt, že většina médií se využívá v pasivní poloze (v sedě, v leže), což obzvláště u dětí (kteřé se fyzicky vyvíjí podstatně více) může vést k vyvinutí vad jako je skolióza nebo obezita.[2]
Vývoj dítěte[editovat | editovat zdroj]
Vývoj dítěte primárně ovlivňují:
Dědičnost - predispozice zakódované v genech
Prostředí - místo kde dítě vyrůstá a okolí
Prostředí ve kterém dítě vyrůstá má velký vliv na vývoj osobnosti, zrakového vnímání, motorických schopností, řeči i psychiku. Vývoj řeči je závislý na dostatku podnětů a myšlení. Důležitým faktorem je zájem a motivace ke komunikaci, kterou mohou média podpořit nebo také kompletně nahradit.
Sociální komunikace[editovat | editovat zdroj]
Sociální komunikace je vzájemné sdělování informací mezi dvěma nebo více lidmi a je základem lidského života. Sociální komunikaci dělíme na:
Verbální - mluvená a psaná řeč
Neverbální - komunikace beze slov(mimika, gestikulace)
Při komunikaci se střídá role komunikátora a komunikanta. V případě sledování médií ovšem nedochází ke střídání rolí a u dítěte tak může znamenat výrazné omezení v rozvoji schopností sociální komunikace.[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ŘEMÍNKOVÁ, Michaela. Pozitivní vliv působení medií na mládež předškolního věku.. , 2007 [cit. 2024-01-24]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta. . Dostupné online.
- ↑ HRDINOVÁ, Alžběta. Média v životě dítěte předškolního věku [online]. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně: 2018-04-27 [cit. 2024-01-24]. Dostupné online.
- ↑ SOVOVÁ, Zuzana. Média a jejich působení na děti předškolního věku [online]. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně: [cit. 2024-01-24]. Dostupné online.