Wikipedista:AlenaKráč/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Západní křídlo kláštera
Klášter sv. Kříže a průčelí kostela Nalezení sv. Kříže

Klášter sv. Kříže ve Znojmě je bývalým dominikánským klášterem, opuštěným roku 2014, s klášterním kostelem Nalezení svatého Kříže. Dle tradice byl založen v první polovině 13. století králem Přemyslem Otakarem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle klášterní tradice se počátky kláštera pojí s Přemyslem Otakarem, který jej měl krátce před r. 1222 založit a částečně postavit na radu sv. Hyacinta.[1] Za první písemnou zmínkou o klášteře se považuje listina Václava I. z prosince 1243.[2] Podle Akt provinciální kapituly z 30. let 17. století byl založen v roce 1253.[1]

Až do 14. století máme o klášteře jen sporé, izolované zprávy.[1] Nedostatek zmínek v pramenech lze vysvětlit požárem roku 1400, při kterém shořel i klášterní archiv.[1] Roku 1404, pravděpodobně v souvislosti s obléháním Znojma markrabětem Joštem, byly při dalším požáru poškozeny střechy kláštera.[1] Dobu husitských bouří přestály klášterní budovy bez úhony.[1] Na konci 15. století nastalo pro klášter hospodářsky příznivé období, způsobené zejména donacemi Beneše z Veitmile a jeho bratra Ludvíka.[3] Členové rodiny z Veitmile byli v klášteře v této době i pohřbíváni a drženi ve velké úctě (v listinách bývají označeni i za "zakladatele" kláštera).[1] Výrazný hospodářský a duchovní růst vrcholil za převora Blažeje na počátku 16. století, za jehož působení roku 1503 kupuje klášter vesnici Křídlovičky a 1510 Tvořihráz.[4] Král Vladislav tento majetek potvrdil a v klauzuli zakázal zcizení či darování majetku bez králova schválení všem budoucím klášterním superiorům.[1] V této době stoupal i počet řeholníků.[1]

Roku 1555 vypukl v městském pivovaru požár, který zničil celý kostel i konvent, včetně archivu a knihovny.[5] Z důvodu nedostatku financí pro obnovu se většina kněží a bratří rozešla na jiná místa.[5] Za vedení Ambrosiuse de Longavilla podařilo pomocí almužen klášter částečně opravit.[5] V době reformace se znojemské kostely dostaly do rukou převážně luteránům.[5] V té době odepřel znojemský magistrát platit klášteru úroky z nadační listiny.[5] Na konci 16. století dramaticky klesl počet bratří a roku 1578 hrozil klášteru zánik, jelikož Jan z Veitmile a Postelberku zvažoval předání kláštera a kostela městu Znojmu.[5] Náboženská situace ve Znojmě se však změnila zásahy louckého opata Šebestiána Freitaga z Čepirohu, kterému se podařilo vyhnat protestantské kazatele z města a konventuála dominikánů dosadil jako kazatele do farního kostela sv. Mikuláše.[5] Roku 1609 se klášter připojil k landfrídu z roku 1608.[5]

Za stavovského povstání roku 1620 byl klášter rebely zpustošen a proměněn ve vězení.[6] Reskriptem Ferdinanda II. mu byly vráceny r. 1622 všechny statky.[7] Klášter byl vypleněn za třicetileté války (1636 a 1642, největší škody mu způsobil vpád Švédů roku 1645, kdy byl zajat převor a bratři byli uvězněni.[6] Nastala doba úpadku (v klášteře pobývalo jen pár bratří), a ani změna náboženských poměrů neznamenala pro klášter hospodářský klid; klášter se musel soudit o majetky s městem, různými osobami, i jezuity, se kterými měl spor i o přednost při církevních průvodech.[6]

Od roku 1653 klášter opět rozkvétal pod vedením převora Antonia Musenia.[8] K oblibě kláštera přispěl i kult Panny Marie Znojemské.[6] Za pruského vpádu do Znojma byli v klášteře ubytováni vojáci a po odchodu Prusů se klášter nakrátko proměnil v nemocnici.[6] Roku 1784 ve Znojmě vznikla rozdělením farnosti sv. Mikuláše nová farnost u dominikánského kostela sv. Kříže (dominikánům byla fara inkorporována roku 1832).[6] Za rusko-francouzských válek byl klášter vydrancován a zabrán jako nemocnice pro ruské vojáky.[6] Poté se stal vojenským skladištěm, byly zde kanceláře krajského úřadu a gymnasium přenesené z bývalého jezuitského areálu.[6] V roce 1809 byly všechny místnosti obsazeny francouzskými důstojníky a dominikáni museli zaplatit vysoké výpalné, čímž se klášter zadlužil.[6] Mezi lety 1818-30 fungovalo v klášteře gymnasium.[6] Za prusko-rakouské války v roce 1866 byl klášter proměněn na pruská kasárna.[9] V letech první světové války sloužil refektář jako vojenská nemocnice.[6]

Roku 1950 byl řeholní dům zrušen a v lednu 1951 musela být vyklizena cenná knihovna.[6] Po roce 1989 byl dominikánský konvent obnoven v budově fary.[6] Od roku 1990 obývaly část kvadratury znojemského kláštera mnišky kazatelského řádu.[6]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Dominikáni opustili klášter v roce 2014, z důvodu nízkého počtu bratří v konventu.[10] V budově ještě následujícíh 5 let pobývaly mnišky kazatelského řádu, které ovšem Znojmo roku 2019 opustily a přestěhovaly se do Uherského Brodu[11]. V současné době v budově sídlí lékařské ordinace a kanceláře. Veřejnosti je v době konání bohoslužeb přístupný kostel sv. Kříže.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

FOLTÝN 2005 - Dušan FOLTÝN: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha 2005

FILIP 2012 - Aleš FILIP (ed.): Znojmo od středověku po moderní dobu. Brno 2012

KAPLAN 1931 - Řehoř Maria KAPLAN: Paměti dominikánského kláštera sv. Kříže ve Znojmě. Znojmo 1931

RICHTER 1966 - Václav RICHTER (ed).: Znojmo. Praha 1966

LÍBAL 1961 - Dobroslav LÍBAL: Znojmo. Praha 1961

HAVLÍK 1956 - Lubomír HAVLÍK: Znojmo. Brno 1956

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

https://znojmo790.cz/historie/

https://www.znojemskabeseda.cz/objevte-znojmo/pamatky/77-divu-znojma/znojmo-mesto-vyznamnych-chramu-a-klasteru/15dominikansky-klaster/?ftresult_menu=kl%C3%A1%C5%A1ter

Pohled na západní křídlo kláštera https://goo.gl/maps/biebmvDsiZPzCVcH8

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. S. 778. 
  2. HAVLÍK, Lubomír. Znojmo z minulosti města a jeho památek. [s.l.]: Krajské nakladatelství v Brně, 1956. S. 51. 
  3. HAVLÍK, Lubomír. Znojmo, z minulosti města a jeho památek. [s.l.]: Krajské nakladatelství v Brně, 1956. S. 66. 
  4. HAVLÍK, Lubomír. Znojmo, z minulosti a jeho památek. [s.l.]: Krajské nakladatelství v Brně, 1956. S. 93. 
  5. a b c d e f g h FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. S. 779. 
  6. a b c d e f g h i j k l m n FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. S. 780. 
  7. HAVLÍK, Lubomír. Znojmo, z minulosti a jeho památek. [s.l.]: Krajské nakladatelství v Brně, 1956. S. 119. 
  8. KAPLAN, Řehoř Maria. Paměti dominikánského kláštera sv. Kříže ve Znojmě. Znojmo: [s.n.], 1931. S. 49. 
  9. KAPLAN, Řehoř Maria. Paměti dominikánského kláštera sv. Kříže ve Znojmě. Znojmo: [s.n.], 1931. S. 97. 
  10. https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/1031473-dominikani-po-800-letech-opusti-klastery-ve-znojme-i-uherskem-brodu
  11. https://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/farnici-se-rozloucili-s-dominikankami-ze-znojma-odchazi-po-skoro-30-letech-20191128.html