vytvoří se dvojice, jeden z dvojice ovládá počítač (je „strojem“), druhý mu udílí pokyny (je „operátorem“), a společně editují Wikipedii; další osoby je mohou pozorovat, nebo vytvořit vlastní dvojice; role ve dvojicích se po čase vystřídají
v hodinách se studenty se dá využít nejen pro editování Wikipedie (to má cenu pro lidi, kteří už znají základy editování), ale i pro procházení Wikipedie a hledání informací v ní
účelem je vzájemně se naučit drobné technické detaily od ostatních, tj. jakým způsobem někdo ve Wikipedii něco hledá, jak edituje, jaké používá vychytávky a klávesové zkratky apod.
rozvíjí: práce s počítačem, práce s Wikipedií
Slovníkoví blíženci
studenti mají za úkol procházet Wikislovník (sesterský projekt Wikipedie) a hledat slova (ve smyslu skupin písmen), která mají v různých jazycích různý význam (např. slovo house pro angličtinu a češtinu)
mohou soutěžit např. v tom, kdo najde slovo s největším počtem různých jazykových významů (při využití např. anglického Wikislovníků budou úspěšnější, viz. např. rozdíle mezi českým heslem pot a anglickým heslem pot); další disciplína může být o hledání co nejdelšího takovéhoto slova (krátká slova je jednodušší najít)
rozvíjí: jazyky, kreativita
Jak vzniká článek na Wikipedii (vývoj článku v čase)
studenti dostanou několik odstavců textu: všechny odstavce textu jsou si podobné, ale trochu se liší, jde o vybrané editační verze nějakého odstavce textu z české Wikipedie; studenti mají za úkol pokusit se seřadit odstavce podle data vzniku
samotné seřazení není to hlavní, má být jen základem pro debatu se studenty, má je podnítit k přemýšlení o tom, jak Wikipedie funguje a vzniká, může to být např. odrazový můstek pro hodinu věnovanou práci s Wikipedií
náročné na přípravu (vytipovat vhodný článek, projít si jeho historii a najít a vypreparovat zajímavé editační verze)
Najdi deset rozdílů (porovnání jedné jazykové dvojice článků)
studenti dostanou za úkol pročíst si konkrétní článek na české Wikipedii a k tomu jeho jazykový ekvivalent třeba na anglické nebo německé Wikipedii, následně plní různé úkoly, např. zhodnotit, který z nich je kvalitnější, kde se články liší, kde si třeba přímo odporují
kromě identifikace rozdílů mají studenti hlavně přemýšlet či diskutovat o tom, proč tomu tak je
dobré je vybrat téma článku, které má v různých zemích rozdílný národní sentiment či příběh, např. různé války (ale než si vybrat velký přehledový článek „Druhá světová válka“, je lepší spíše nějaké menší téma, třeba konkrétní bitvu, incident, osobnost); někdy je rozdíl cítit už v samotném názvu článku (český Zánik Československa a slovenské Rozdelenie Česko-Slovenska)
rozvíjí: jazyky, kritické myšlení, hodnocení informací
Hodnocení kvality
k probírané látce si v hodině se studenty otevřete příslušný článek ve Wikipedii, ovšem nevyužívejte jej pouze k nekritickému přebrání informací, naopak jej hodnoťte: která definice je napsána dobře, co za důležité informace tam naopak není, co je tam třeba špatně
k látce také můžete zadat úkol otevřít si ve Wikipedii nějakou kategorii (např. Kategorie:Sametová revoluce) a seřadit články v kategorii podle kvality (subjektivně, ale argumentovat), případně se zamyslet, co za článek v kategorii chybí; je to ale časově náročné na pročtení článků
rozvíjí: porozumění textu, hodnocení informací, hlubší vhled do dané látky
aktivita zaměřená na přemýšlení o pravidlech a principech Wikipedie
Oprava referátu
Místo toho, aby student vypracoval referát a vyučující ho posléze hodnotil, se situace obrátí. Student dostane od vyučujícího „zpackaně“ vypracovaný referát a student má referát zhodnotit, případně i přepsat do uspokojivé podoby.
Kromě samotného textu referátu může student, který na sebe vezme roli hodnotitele, dostat i původní zadání referátu, aby se mu lépe hodnotilo, jak bylo naplněno.
Další možné úkoly:
co v referátu chybí?
nejsou tam zkopírované texty? např. z Wikipedie? (prozradím, že jsou :-), identifikujete konkrétní články?)
jak by měly být správně uvedeny zdroje textů a obrázků?
jsou tam nějaké zavádějící informace vyplývající z příliš pasivního čtení Wikipedie?
jaký je vlastně rozdíl mezi žánrem „encyklopedie“ a „referátu“? jak správně použít Wikipedii při psaní referátu?
