Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Druhá plavba Jamese Cooka
Nástroje
Obecné
Tisk/export
Na jiných projektech
Vzhled
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tato stránka obsahuje archiv návrhu článku mezi Nejlepší články. Tuto stránku už laskavě needitujte.
Nominace skončila výsledkem: Byl přijat mezi Nejlepší články. --Jann 12. 2. 2011, 14:14 (UTC)
Článek je již více jak rok zařazen mezi dobré. Prošel poměrně rozsáhlou recenzí několika wikipedistů, především Emíra. V ostatních wikipediích je toto téma zpracováno pouze ve francouzské, kde je však omezeno pouze na seznam posádky a stručnou chronologii.--Pilgrim 30. 12. 2010, 12:14 (UTC)
Protože je diskuze již bez dalších připomínek, posunuji do hlasování. Hlasování bude ukončeno 6. 2. 2011.--Pilgrim 23. 1. 2011, 15:30 (UTC)
Hlasování
[editovat | editovat zdroj]Pro zařazení
[editovat | editovat zdroj]- --Ozzy 23. 1. 2011, 17:49 (UTC)
- za mně ano, velmi kvalitní a rozsáhlý článek, jen tak dál ♥ K123456 1. 2. 2011, 11:46 (UTC)
- Tématu rozumím jen do jisté míry, ale myslím, že zde byla odvedena kvalitní práce --Pavel Harvey 2. 2. 2011, 08:32 (UTC)
- Dostatečně obsáhlé i srozumitelné. --W.Rebel 6. 2. 2011, 18:06 (UTC)
- Až nechutně velké (87 kB), ale na pohled kvalitní. Nechtěl bych to ale celé číst. --Vojtech.dostal 9. 2. 2011, 17:04 (UTC)
- Hezké --Hagar 9. 2. 2011, 21:08 (UTC)
- Velký vzor. Děkuji. --Svajcr 11. 2. 2011, 08:37 (UTC)
Proti zařazení
[editovat | editovat zdroj]Diskuse během hlasování
[editovat | editovat zdroj]Diskuse
[editovat | editovat zdroj]Zdravím! Měl bych pár drobných připomínek k jinak moc pěknému článku:
- Vyřešeno "Pokud by se objev této pevniny zdařil, znamenal by pro každý stát, kterému by se podařil, mohutný mocenský vzestup." – zní to, jako by se to vědělo. Oni to ale spíš jenom předpokládali na základě analogie s objevením Ameriky. Konečné objevení Antarktidy k žádnému mohutnému mocenskému vzestupu nevedlo.
- Doplnil jsem, že se jednalo předpoklad.--Pilgrim 1. 1. 2011, 12:54 (UTC)
- Vyřešeno Cookovy lodě, kapitola sama pro sebe (když jsem na to teď narazil, v těch odkazovaných článcích to budu muset opravit): Resolution byla původně severomořská uhelná kabotážní loď Marquis of Granby. Tu zakoupila Royal Navy a přejmenovala na HMS Drake (z článku to vyznívá, že zakoupen byl až Drake, který ale již byl majetkem Royal Navy a měl by mít odpovídající prefix) a ten byl později přejmenován na HMS Resolution. Jinak Resolution byla dělová šalupa, konkrétně plnoplachetník, briga. Adventure byl rovněž původně uhelnou lodí a jmenoval se Marquis of Rockingham. Ten zakoupila Royal Navy a přejmenovala na Rayleigh (tak, jak píši, tvar Raleighe jsem nikde nenašel. Je otazka, zda to byl HMS nebo HM Bark – každopádně již Rayleigh by měl být s tímto prefixem a opět nebyl zakoupen Rayleigh, protože ten již v majetku RN byl, ale Marquis of Rockingham. S tím barkem je to těžké: v té době (na rozdíl od pozdějšího vyhranění) to bylo v podstatě označení pro „nevíme do jaké kategorie to zařadit, tak tomu budeme říkat třeba bark“) a pak na Adventure. Jinak ony údaje „o výtlaku 462 tun“ a „336 tun“ – nejedná se o výtlak, ale o prostornost. Jinak řečeno: kolik mohly vézt tun/sudů vína, nikoliv kolik vážily. A ona „tuna“ měla s metrickou tunou, jakožto váhovou jednotkou o 1000 kilogramech, společná právě jen ona čtyři písmena.
- rozdělil bych to tedy na několik sporných bodů:
- - původní jména lodí: doplnil původní jména Marquis of Granby a Marquis of Rockingham a důvod druhého přejmenování.
- - Rayleigh / Raleigh: jméno Raleigh uvádí P.Aughton i COOK, James. Cesta kolem světa. Praha, Panorama, 1982. Odkud máte tvar Rayleigh ?
- - výtlak / tonáž: COOK, James. Cesta kolem světa. Praha, Panorama, 1982, používá slovo výtlak (462 tun resp. 336 tun). Máte věrohodnější zdroj ?
- - typy lodí: tady je to skutečně nějaké zamotané. Jednak jaký byl typ lodí před jejich nákupem a dále pak, jak byly zařazeny po nákupu Admiralitou a jejich přestavbě. Původní typ lodi v článku neřeším. Po přestavbě byla Resolution bezpochyby dělová šalupa (sloop-in-war). Rex Hickox v knize You Wanted to Know about 18th Century Royal Navy vysvětluje, že označení HMS nesly pouze lodě, kterým velel důstojník v hodnosti kapitána. Jak Resolution tak Adventure kapitán nevelel a nemohly tedy nést toto označení. Co se týče přesného označení Drake a Rayleigh/Raleigh tady opravdu nevím. Není jasné co proběhlo dříve, zdali přestavba (a tím změna typu) nebo zaregistrování jako HM-něco. Takže raději bych tam prefix nedával..--Pilgrim 30. 12. 2010, 19:08 (UTC)
- Ad prefixy: V tom pripade by tam – pokud jsou nekde dolozene – mely byt prefixy HM Bark a HM Sloop. Jinak jak tvar Rayleigh (krome toho, ze je na vsech Wikipediich), tak onu prostornost mam z Ships of the Royal Navy: The Complete Record of All Fighting Ships of the Royal Navy (ja mam sice vydani z roku 2003, ale vydani 2010 to ma stejne) - jmeno je na strane 5 (pod heslem Adventure). Klasifikace Adventure je tam "discovery vessel 336bm" a prostornost je vyjadrena v "bm", coz je to, co jsem popisoval drive. Zatim... --Ozzy 31. 12. 2010, 11:14 (UTC)
- Změnil jsem výtlak na tonáž. Co se týče názvu lodi, pak přestože v knize Ships of the Royal Navy je jasně napsáno Rayleigh, stále se přikláním k onomu názvu bez "y". Aughton píše o rozhovoru prvního důstojníka s Dr. Samuelem Johnsonem ohledně druhého přejmenování lodí. Johnson řekl: "To je o mnoho lepší, neboť Rale(i)gh se vrátil, aniž svět obeplul, proto bylo by to skutečně směšné. Dát lodím jména Drake a Rale(i)gh koledovalo si o výsměch." (s. 28) Předpokládám, že loď byla pojmenována podle Waltera Raleigha. Pokusím se k tomu dohledat ještě něco více. Pokud už nic nenajdu, dal bych do poznámky, že jsou v literatuře používány dva různé tvary jména lodi.--Pilgrim 1. 1. 2011, 12:54 (UTC)
- Tak jak se zdá, tvar Raleigh (ovšem nikoliv Raleighe, což už je opraveno) je zřejmě také správný a podle googlebooks dokonce častější: Raleigh (48 500) vs Rayleigh (1 750). Takže možná Rayleigh jenom uvést v poznámkách, ale jinak za mě ok. --Ozzy 2. 1. 2011, 12:17 (UTC)
- Uvedl jsem druhý tvar Rayleigh do poznámky. --Pilgrim 5. 1. 2011, 18:07 (UTC)
- Tak jak se zdá, tvar Raleigh (ovšem nikoliv Raleighe, což už je opraveno) je zřejmě také správný a podle googlebooks dokonce častější: Raleigh (48 500) vs Rayleigh (1 750). Takže možná Rayleigh jenom uvést v poznámkách, ale jinak za mě ok. --Ozzy 2. 1. 2011, 12:17 (UTC)
- Změnil jsem výtlak na tonáž. Co se týče názvu lodi, pak přestože v knize Ships of the Royal Navy je jasně napsáno Rayleigh, stále se přikláním k onomu názvu bez "y". Aughton píše o rozhovoru prvního důstojníka s Dr. Samuelem Johnsonem ohledně druhého přejmenování lodí. Johnson řekl: "To je o mnoho lepší, neboť Rale(i)gh se vrátil, aniž svět obeplul, proto bylo by to skutečně směšné. Dát lodím jména Drake a Rale(i)gh koledovalo si o výsměch." (s. 28) Předpokládám, že loď byla pojmenována podle Waltera Raleigha. Pokusím se k tomu dohledat ještě něco více. Pokud už nic nenajdu, dal bych do poznámky, že jsou v literatuře používány dva různé tvary jména lodi.--Pilgrim 1. 1. 2011, 12:54 (UTC)
- Ad prefixy: V tom pripade by tam – pokud jsou nekde dolozene – mely byt prefixy HM Bark a HM Sloop. Jinak jak tvar Rayleigh (krome toho, ze je na vsech Wikipediich), tak onu prostornost mam z Ships of the Royal Navy: The Complete Record of All Fighting Ships of the Royal Navy (ja mam sice vydani z roku 2003, ale vydani 2010 to ma stejne) - jmeno je na strane 5 (pod heslem Adventure). Klasifikace Adventure je tam "discovery vessel 336bm" a prostornost je vyjadrena v "bm", coz je to, co jsem popisoval drive. Zatim... --Ozzy 31. 12. 2010, 11:14 (UTC)
- Vyřešeno V úvodu by to imho chtělo zmínit i onen chronometr – ve své době to byl přímo revoluční vynález, který vyřešil problém určování zeměpisné délky.
- Do úvodu doplnil informaci o chronometru.--Pilgrim 1. 1. 2011, 12:54 (UTC)
- Vyřešeno Také se v úvodu píše, že „Poté se obě lodě vrátily na Nový Zéland. Zde však Adventure zaostala v bouřce za Resolution a obě lodě se již nesetkaly“, což zní jako by se rozdělily až na Novém Zélandu. Obě lodě se ale poprvé rozdělily/ztratily již 7. února při prvním průniku do jižních moří. (ehm, nejsou k dispozici souřadnice, kde se rozdělily, nebo kam až Resolution doplula, než to Cook poprvé vzdal?)
- To je v pořádku: V únoru 1773 se lodě navzájem ztratily poprvé a to jižně od mysu Dobré naděje. Setkaly se na Novém Zélandu a zde se také podruhé navzájem ztratily, tentokrát definitivně v říjnu 1773. Souřadnice nemám. Ty jsou patrně zapsány jen v denících obou astronomů.--Pilgrim 1. 1. 2011, 12:54 (UTC)
- Vyřešeno (imho) U Bankse bych řekl, že mnohem důležitější než to, že byl „ředitel botanické zahradě v Kew“ je to, že se zúčastnil první výpravy.
- Informace o účasti na první výpravě doplněna..--Pilgrim 30. 12. 2010, 19:08 (UTC)
- Vyřešeno „a do Lodní zátoky“ Proč je Lodní zátoka italikou? Ono všeobecně tohle překládání názvů… Chtělo by to aspoň uvést originální název.
- Kurzívu jsem zrušil a doplnil jsem k některým geogr. místům anglický ekvivalent.--Pilgrim 2. 1. 2011, 10:37 (UTC)
- Vyřešeno Sekci Lidské ztráty doporučuji přejmenovat na „Ztráty posádky“ neboť pojednává pouze o ztrátách posádky a nikoliv o ztrátách domorodého obyvatelstva navštívených ostrovů. Nebo to nebyli lidé?
- Sekce přejmenována.
- Přesunuto Podsekce Prameny a Literatura bych buďto sloučil nebo přejmenoval (Prameny na Primární literatura či něco takového) a přeházel obsah: proč jsou dvě Cookova díla (či jemu připisovaná?) v literatuře a ne v pramenech? Datem uvedené publikace jsou dokonce starší, než ony Prameny o_O
- Ty dva zdroje v Pramenech jsou elektronické monografie a rok 2005 je rokem zveřejnění v projektu Gutenberg. Obsahují původní neupravovaný text vydaný roku 1777. Proto jsem je vyčlenil ze sekce Literatura. Dvě další položky, kde je Cook uváděn jako autor, nepovažuji za primární zdroje, Cookův text je v nich zeditován (upraven a komentován), a proto jsem je dal do sekce Literatura. Co se týče termínu Prameny, to je standartní pojem pro primární historickou literaturu. Nabízí se tady ještě třetí možnost: sloučit obě sekce do jediné a to Literatura. Na dělení literatury primární a odvozené si tady stejně nikdo nehraje. Co na to říkáte ?.--Pilgrim 30. 12. 2010, 19:08 (UTC)
- Pokud si na to nikdo nehraje, tak bych to asi sloučil. A nebo můžeme počkat, co na to řeknou ostatní (času na diskusi je relativne dost). --Ozzy 30. 12. 2010, 20:02 (UTC)
- Ty dva zdroje v Pramenech jsou elektronické monografie a rok 2005 je rokem zveřejnění v projektu Gutenberg. Obsahují původní neupravovaný text vydaný roku 1777. Proto jsem je vyčlenil ze sekce Literatura. Dvě další položky, kde je Cook uváděn jako autor, nepovažuji za primární zdroje, Cookův text je v nich zeditován (upraven a komentován), a proto jsem je dal do sekce Literatura. Co se týče termínu Prameny, to je standartní pojem pro primární historickou literaturu. Nabízí se tady ještě třetí možnost: sloučit obě sekce do jediné a to Literatura. Na dělení literatury primární a odvozené si tady stejně nikdo nehraje. Co na to říkáte ?.--Pilgrim 30. 12. 2010, 19:08 (UTC)
Tak to je asi tak vše, co mě při čtení napadlo. Držím palce a zatím ^_^ --Ozzy 30. 12. 2010, 17:11 (UTC)
- Zdravím Ozzy, jsou to smysluplnné připomínky a děkuji za ně. Budu je postupně řešit.--Pilgrim 30. 12. 2010, 19:08 (UTC)
- Tak za mě v podstatě ok. ^_^ --Ozzy 2. 1. 2011, 12:17 (UTC)
Výše uvedená diskuse je uchovávána jako archiv nominace. Laskavě ji neměňte. Případné další debaty patří na příslušnou stránku (na diskusní stránku článku). Na této stránce by už neměly být prováděny žádné editace.