Wikipedie:Žádost o komentář/Reference v článku Flamsbana

Tato stránka obsahuje archiv žádosti o komentář; už ji laskavě needitujte.

Žádost o komentář skončila výsledkem:

Prakticky se žádná diskuse nevedla; jediným, kdo se k tématu vyjádřil, byl Šjů, jehož názor zůstal bez reakce. --Podzemnik 9. 6. 2011, 20:42 (UTC)

Ahoj, dobrý den. Jelikož jsem v podmínce kvůli nekonečným diskusím, předkládám zde jeden, dalo by se říci ukázkový problém. V současné podobě článku Flåmsbana se tvrdí: V porovnání s jinými tratěmi má Flamsbána 80% délky se stoupáním 55‰. Tento poměr průběžného stoupání ji řadí k třetí nestrmější traťi normálního rozchodu s adhezním provozem na světě. a je zde uvedeno pět referencí. V referencích se praví toto:

• Reference č.1:

Die Flåmsbahn zwichen Flåm und Myrdal, ist eine der steilsten Eisenbahnstrecken der Welt auf Normalspur. Fast 80% der Strecke liegen in einer 55‰-Steigung, was einer Steigung von einem Meter auf 18 Meter Strecke entspricht.

• Reference č.2:

Die Flåmsbahn ist eine der steilsten Eisenbahnstrecken der Welt auf Normalspur. Fast 80% der Strecke liegen in einer 55‰-Steigung, was einer Steigung von einem Meter auf 18 Meter Strecke entspricht.

• Reference č.3:

Myrdal is 866 meters above sea level, and the track climbs down to Myrdal, altitude 2 meters, in just 20,2 km. Almost 80% of the line has a gradient of 5,5%, or 1:18.

Length 20,20 km

Altitude difference 864 m

Upper station Altitude 866 metres

Lower station Altitude 2 metres

Steepest gradient 55 ‰ - 1:18

Stretch steeper than 28 ‰ 16 km - 79,3 %

• Reference č.4:

About the Flåms Line: The top station Myrdal is 865 metres above sea level, while Flåm is by the fjord at sea level. In order to manage the climb up the mountainside, the line twists and turns and has twenty tunnels to gain altitude; even so, the steepest incline of the railway is 1:18, the third steepest adhesion railway in the world.

• Reference č.5:

Fra Myrdalsplatået og ned til bunnen av Flåmsdalen er høydeforskjellen fra høyeste til laveste punkt på 865,5 meter, eller en stigning på 55,6‰ i snitt. Det gir omtrent en stigning på 1 meter per 18 meter kjørelengde, og dette gjør den til verdens tredje bratteste normalsporede adhesjonsbane.

Norsky neumím, tak google translator:

Od Myrdal Plateau a dolů na dno údolí ve výšce Flåm rozdíl od nejvyšší po nejnižší bod 865,5 m, nebo vzestup 55,6 ‰ v průměru. Poskytuje téměř nárůst 1 metr a 18 metrů, a proto je třetí-nejstrmější normální rozchod adhesjonsbane.

Shrnutí: Reference 1 a 2 uvádí jedna z nejstrmějších, reference 3 se k pořadí nevyjadřuje, reference 4 uvádí, že nejstrmější úseky mají sklon 1:18, proto je třetí nejstrmější, reference 5 je pomýlená, protože uvádí, že průměrné (i snitt) stoupání je 55,6‰. --PetrS. 4. 4. 2011, 09:09 (UTC)

Sdělte, prosím, zda považujete dvě citované věty za odpovídající referencím, a případně jak navrhujete článek upravit. --PetrS. 4. 4. 2011, 09:09 (UTC)

PS: V diskusi u článku je uveden výčet tratí, které dosahují vyšších sklonů.

Související spory

• Wikipedie:Žádost o opatření/PetrS. a W.Rebel

Diskuse

Obě předložené věty jsou nesmyslné. Údaj o konkrétní délce stoupání na úseku trati o určité délce není "porovnáním s ostatními tratěmi" (krom toho z údaje není zřejmé, v jakém rozmezí se sklon v tomto úseku pohybuje, a vzhledem k tomu, že maximální sklon je uvádění o 0,6 promile vyšší, tak trať nepochybně nemá v celém úseku zcela stejný sklon, takže jde spíš o zjednodušené a nespolehlivé tvrzení z propagačního textu pro turisty. Řadit nějakou trať "k třetí nejstrmější trati" je rovněž sémantický a syntaktický nesmysl. Počátek problému je už v tom, když jako zdroje jsou použity nahodilé nálezy z Google, aniž by v referencích byly uvedeny základní údaje o původu informace (autor a jeho zdroje, vydavatel, datum). Pak snadno uvidíme, že jedním zdrojem, který uvádí to třetí pořadí, je anonymní kopie článku z norské Wikipedie, kde toto tvrzení není ozdrojováno, a to druhé je anonymní popisek u odkazu na video norské veřejnoprávní televizní společnosti. Což jsou zdroje, které proti konkrétním a doložitelným zdrojům o sklonech jiných, strmějších tratí nemohou obstát. Článek jsem podle zdrojů opravil, ovšem nemohu zaručit, že za to nedostanu od zdejších bdělých dohlížitelů na pořádek také nějaké "opatření". V tomto případě je alespoň výhodou, že žádná ze stran sporu nemá správcovská práva a tudíž nemůže svého protivníka k získání vlastní výhody zablokovat, jak se tu děje v případě jiných selhavších diskusí. --ŠJů 4. 4. 2011, 12:05 (UTC)

Výše uvedená diskuse je uchovávána jako archiv žádosti o komentář. Laskavě ji neměňte. Případné další debaty patří na příslušnou stránku (na diskusní stránku článku nebo uživatele). Na této stránce by už neměly být prováděny žádné editace.