Přeskočit na obsah

Věznice Evín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Věznice Evín
Základní údaje
Otevření1963
Poloha
AdresaTeherán, ÍránÍrán Írán
Souřadnice
Věznice Evín
Věznice Evín
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Věznice Evín (persky زندان اوین) je nápravné zařízení v íránském hlavním městě Teheránu. Jeho kapacita se odhaduje na 15 000 vězňů.[1] Není tak velké jako centrální věznice ve Fašafúje, avšak je ve světě proslulé v souvislosti s represemi vůči íránské opozici.

Věznice byla zřízena roku 1972 v rezidenci bývalého premiéra Zijáeddína Tabatabaího ve čtvrti Evín na severu metropole. Šáhova tajná policie SAVAK zde držela odpůrce režimu, jako byli členové levicových stran Túde a Lidoví mudžáhedíni nebo klerikové Hosejn Alí Montazerí a Mahmúd Taleghání. Za islámské revoluce byla většina vězňů propuštěna, avšak po utužení teokratického režimu došlo naopak k výraznému rozšíření věznice a jsou zde vykonávány i popravy, např. mnoho kritiků Rúholláha Chomejního bylo zabito v létě 1988.[2]

Vedle kriminálníků je zde internováno i mnoho politických vězňů, jako jsou lidskoprávní aktivisté, křesťanští konvertité, baháisté i cizinci obvinění ze špionáže, lidé jsou v Evínu často drženi i bez soudního rozhodnutí. Pro množství vězněných intelektuálů dostalo zařízení přezdívku „Evínská univerzita“.[3] Nejobávanější částí věznice je oddělení č. 209, kde podle řady svědectví dochází ke znásilňování, mučení i psychickému nátlaku, jako jsou fingované popravy.[4] K mediálně známým evínským vězňům patří filmoví režiséři Džafar Panahí a Hossein Rajabian, novinář Rúholláh Zam, právnička Nasrín Sotúdeová, australská islamistka Kylie Moore-Gilbertová nebo Clotilde Reissová, francouzská studentka obviněná z vyzvědačství proti Íránu.[5]

V roce 2006 byla skupině zahraničních novinářů umožněna krátká návštěva vězení.[6]

Ve věznici se roku 1983 narodila herečka a režisérka Maryam Zaree, která o svém životním příběhu natočila dokumentární film Narozena v Evínu.[7] Poměry ve věznici popsala ve své autobiografii také Marina Nematová. Na porušování lidských práv v Evínu upozornili i nositelka Nobelovy ceny Širín Ebadiová a bývalý prezidentský kandidát Mahdí Karrúbí.[8]

  1. Hell on Earth: Inside Iran's brutal Evin prison. Fox News Dostupné online
  2. „Like the Dead in Their Coffins“ Torture, Detention, and the Crushing of Dissent in Iran. Human Rights Watch Dostupné online
  3. Iran’s Evin: Prison or Torture House? Amnesty International at the University of Toronto Dostupné online
  4. Iran: Former Inmates Shed Light On Secret Prison Ward. Radio Free Europe Radio Liberty, 27. 9. 2007 Dostupné online
  5. French academic Clotilde Reiss arrives home after Iran spying conviction. The Guardian, 16. 5. 2010 Dostupné online
  6. Inside Iran's most notorious jail, BBC 14. 6. 2006 Dostupné online
  7. Born In Evin. German Documentaries Dostupné online
  8. Reformer in Iran Publishes Account of a Prison Rape, The New York Times, 24. 8. 2009 Dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]