Východní filozofie
Ve východních filozofiích se dá mluvit o filozofii jen v dost širokém slova smyslu a jsou to spíše školy moudrosti než filozofické proudy. Tyto školy jsou zároveň silně geograficky orientované na rozdíl od západních filozofických směrů, které jsou víceméně časově rozlišené. Způsob posuzování pravdy je u východních filozofických škol mnohem hlubší[zdroj?] než u západních filozofií, který je založen na sokratovském typu diskuse, sporu a argumentace.
Analytická metodika
[editovat | editovat zdroj]V njája sútrách vysvětlil Akšapáda Gautama pravděpodobně ve 2. století př. n. l. 16 způsobů analytické metodiky založené na rozboru, kterým je možné ověřit správnost procesu získávání vědomostí: 1. vjemy, 2. domněnka, 3. srovnání, 4. svědectví, 5. předmět, 6. argumentace, 7. důvod, 8. ukázka, 9. princip, 10. dedukce, 11. diskuse, 12. polemika, 13. hana, 14. závěr, 15. dvojsmyslné tvrzení, 16. neplatné tvrzení.
Subjektivní metody
[editovat | editovat zdroj]Na rozdíl od západních filozofických směrů kladou východní filozofické školy důraz na vědění, tj. poznávání sama sebe subjektivními (meditativními) metodami. To ale nejde na úkor objektivnosti těchto metod, které jsou popsány v ortodoxních filozofických školách indické filozofie (njája, vaišéšika, sánkhja, jóga, mímánsá a védánta). U východních filozofických škol je hranice mezi náboženstvím a filozofií mnohem menší než u objektivních (vědeckých) metod poznávání západních filozofických směrů, kde je zase mnohem menší hranice mezi ideologií a filozofií. Posuzujeme-li například jógu jenom z pohledu jedné její součásti, která je na západě známá pod názvem hatha jóga, není možné považovat jógu za filozofii. Jóga jako celek, tak jak ji popsal Pataňdžali, ale filozofie je. Podle filozofie jógy je pravou podstatou života bytí(sat), vědomí (čit) a blaho (ánanda). S touto podstatou se jogín na konci své cesty trvale ztotožní, což se nazývá osvícení nebo osvobození (mókša). Povaha tohoto ztotožnění je v různých školách indické filozofie) různě definována.
Východní filozofické školy
[editovat | editovat zdroj]- Čínská filozofie
- Indická filozofie
- Japonská filozofie
- Korejská filozofie
- Tibet
- Vietnam
- (Islámská filozofie
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Chatterjee, Satischandra; Datta, Dhirendramohan (1984). An Introduction to Indian Philosophy, Eighth Reprint Edition, *Calcutta: University of Calcutta.
- Radhakrishnan, S (1929). Indian Philosophy, Volume 1, 2nd edition, Muirhead library of philosophy, London: George Allen and *Unwin Ltd..
- Radhakrishnan, S.; Moore, CA (1967). A Sourcebook in Indian Philosophy. Princeton. ISBN 0-691-01958-4.
- Monier-Williams, Sir Monier (1990). A Sanskrit-English Dictionary, New Edition, greatly enlarged and improved, Motilal Banarsidass Publishers PVT. LTD., Delhi. ISBN 81-208-0069-9
- Yogi, Maharishi Mahesh (1976). Bhagavad-Gita, A new translation and commentary, Printed in the United States by MIU Press, Publication U1-17-975. ISBN 0-89186-000-2
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu východní filozofie na Wikimedia Commons - (anglicky) Indian Psychology Institute
- (anglicky) Gateway to ancient India
- (anglicky) Hindu scriptures The Vedas Archivováno 30. 7. 2008 na Wayback Machine.
