Vysoká pec Karol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vysoká pec Karol
Údaje o muzeu
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
MěstoVlachovo
Založeno1870
Zaměřenítechnické
Původní účel budovyvysoká pec
Zeměpisné souřadnice
Map
Poznámkypobočka Slovenského technického muzea
Webové stránky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoká pec Karol (Karlova huť) je pobočkou Slovenského technického muzea v Košicích. Nachází se v katastru obce Vlachovo při soutoku Dobšinského potoka a řeky Slaná. Vysoká pec patřila do širšího hutního komplexu, ve kterém se nacházela i slévárna. Dokladuje historickou technologii výroby surového železa na dřevěném uhlí a zaujme i její architektonické provedení. Karlovu huť eviduje Sheffieldská Univerzita jako jednu z nejvýznamnějších historických vysokých pecí v Evropě. Je to slovenská národní kulturní památka v rejstříku ÚZPF pod č. 2484/1.

Historie[editovat | editovat zdroj]

  • 1843 - stavba první vysoké pece ve Vlachově, kterou nechal postavit Karol Andráši (1792-1845), která zpracovávala rudu z okolních dolů ve Vlachově, Rejdové a Vyšné Slané. Tato vysoká pec se však nedochovala.
  • 1868 - Emanuel Andráši, přezdívaný také železný hrabě, navrhl založení Šálgotárjanskej akciové společnosti, s cílem zpracovávat gemerské rudy na železo pro výrobu kolejnic.
  • 1870 - stavba vysoké pece Karol, tuto dal postavit Emanuel Andráši (1821 - 1891), syn Karla III, po kterém pec pojmenoval.
  • 1877 - E. Andráši zaregistroval společnost Železiarne grófa Emanuela Andrássyho, do jejichž majetku patřily pece ve Vlachově
  • 1880 - vyřazení starší pece z provozu
  • 1881 - založená Rimavsko-muránsko-šalgotarjánska železiarska účastinná spoločnosť zvaná RIMA, spojením Šálgotárjanskej akciové společnosti s Rima-Muránskou spoločnosťou, při čemž pomáhala vídeňská banka Wiener Bankveiner. Emanuel Andráši byl největším akcionářem
  • 1891 - E. Andráši umírá a majetek dědí syn Gejza Adráši (1856 - 1938), který nakonec prodává společnosti RIMA všechny hutě a hamry od Vidovy po Dobšinou, zůstává ve vedení a je významným akcionářem společnosti
  • 1906 - G. Andráši dává přednost politické kariéře, stává se ministrem vnitra, pak ministrem zahraničních věcí Uherska.
  • 1907 - zastavení provozu Karlovy huti společností RIMA.

Parametry pece[editovat | editovat zdroj]

Pobočka STM Košice[editovat | editovat zdroj]

  • Objekt je ve správě Slovenského technického muzea. Je připraven projekt na rekonstrukci.
  • Přístup k objektu je po silnici z Vlachova, směrem na Dobšinou, kde před soutokem Slané a Dobšinského potoka je nalevo odbočka na vedlejší silnici vedoucí přes železniční přejezd, která návštěvníka po několika stovkách metrů přivede před Karlovu huť.
  • Informace lze získat na STM v Košicích.
  • Objekt je (v listopadu 2016) nepřístupný veřejnosti z důvodu přípravy rekonstrukce (viz webové stránky)
    • Tel.: +421 55 683 22 72
    • Email: stmke@stm-ke.sk.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vysoká pec Karol na slovenské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ladislav Mlynka, Katarína Haberlandová: Kultúrne krásy Slovenska – Technické pamiatky. Bratislava, Vydavatelství Dajama, r. 2007
  • Peter Štefanča: Bane a železiarne rodiny Andrássyovcov. Rožňava, Roven, r. 2009
  • Ladislav Tajták a kol .: Dejiny Rožňavy I., II. Košice, Východoslovenské vydavatelství, r. 1978
  • Peter Zámora a kol .: Dejiny baníctva na Slovensku I. Košice, Tibor Turčan - Banská agentura, r. 2003

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]