Vlková (Středočeská pahorkatina)
| Vlková | |
|---|---|
 Vrch Vlková od severozápadu, v popředí obec Kostelec u Křížků | |
| Vrchol | 521 m n. m. |
| Prominence | 112 m ↓ V od Kamenice[1] |
| Izolace | 10,1 km → Čerčanský chlum |
| Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Hory Benešovské pahorkatiny |
| Poznámka | dvě rozhledny |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Středočeská pahorkatina / Benešovská pahorkatina / Dobříšská pahorkatina / Kamenická vrchovina / Těptínská vrchovina |
| Souřadnice | 49°53′8″ s. š., 14°36′11″ v. d. |
  Vlková | |
| Povodí | Sázava |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vlková (521 m n. m.) je vrchol ve Středočeské pahorkatině a na něm stojící stejnojmenná rozhledna. Vrchol i rozhledna se nacházejí nedaleko silnice spojující vesnice Ládví a Ládeves (části obce Kamenice). Vrchol Vlková se nachází mezi přírodními parky Velkopopovicko a Hornopožárský les.
Celá vrcholová oblast jakož i přilehlé údolí a vedlejší vrcholy jsou veřejnosti nepřístupné. Oplocenou oboru Vlková zde založil již baron Ringhoffer, nyní je v majetku Lesů ČR, spravovaná nájemcem.[2]
Rozhledna[editovat | editovat zdroj]
Na vrchu Vlková se nacházejí dvě rozhledny:
Dřevěná rozhledna na vrcholu kopce, pocházející z roku 1883, jež je součástí loveckého pavilonu, se nachází v oboře a je veřejnosti nepřístupná.[3]
Druhá rozhledna byla postavena roku 2009 na východním svahu vrchu Vlková ve výšce 488 m n. m. jako telekomunikační stožár. Tato 45 metrů vysoká stavba je tvořena ocelovým tubusem se spirálovým schodištěm a s vyhlídkovou plošinou ve výšce 25 m a je přístupná veřejnosti.
Vrchol[editovat | editovat zdroj]
Geomorfologicky vrchol spadá do celku Benešovská pahorkatina, podcelku Dobříšská pahorkatina, okrsku Kamenická vrchovina a podokrsku Těptínská vrchovina[4].
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
- ↑ ADMINLP. Obora Vlková. Lesnická práce - nakladatelství a vydavatelství [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online.
- ↑ Rozhledna Vlková. rozhledny.yc.cz [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online.
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartogrfie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)