Vostok (jezero)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vostok
jezero ze satelitu
jezero ze satelitu
Poloha
Světadíl Antarktida
Teritorium Australské antarktické teritorium
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rozloha 10 000 km²[1]
Délka 250 km[1]
Šířka 50 km[1]
Objem 2800 km³
Max. hloubka 600 m
Typ subglaciální jezero
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vostok je jezero v Antarktidě. Je největší z asi sedmdesáti, která se nacházejí pod antarktickým ledovcem. Rozkládá se na 77° jižní šířky a na 105° východní délky, pod ruskou polární základnou Vostok,[1] asi 4000 m pod antarktickým ledovcem. Je 250 km dlouhé a v nejširším místě měří 50 km.[1] Pro srovnání, je veliké asi jako jezero Ontario. Průměrná hloubka jezera je 200 m,[1] v jižní části dosahuje jezero hloubky až 600 m[1]. Jezero má rozlohu přibližně 10 000 km²[1] a je v něm 2800 km³ sladké vody. Tloušťka ledovce nad jezerem dosahuje 3750 až 4200 m, povrch ledovce leží v nadmořské výšce 3488 m. Oblast nad jezerem je jedno z nejnehostinnějších, nejhůře dostupných a nejchladnějších míst na Zemi (v roce 1983 zde byla naměřena nejnižší zaznamenaná teplota vůbec, –89,2 °C), současně se nachází poměrně blízko jižnímu magnetickému pólu Země.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Polární stanice byla nad jezerem postavena v roce 1957, jezero bylo objeveno v 70. letech 20. století.[1]květnu 2005 byl objeven na jezeře ostrov. Vědci zjistili, že je tam tekutá voda 3–4 km pod ledovcem. Je to největší jezero na světě nedotčené lidmi. Vědci se domnívají, že jezero je uzavřené pod ledem už asi 35 miliónů let. Voda v jezeře je velmi stará, průměrně asi milión let. Vostok je největším jezerem objeveným za posledních 100 let.

Vlastnosti vody[editovat | editovat zdroj]

Průměrná teplota vody v jezeře je okolo -3 °C (-2,83 °C na severní straně a -2,53 °C na jižní straně). Díky vysokému tlaku se i za této teploty udržuje voda v kapalném stavu. Geotermální teplo ohřívá jezero. Nad hladinou je jezero pokryto ledem.

Mikroby a bakterie[editovat | editovat zdroj]

Poloha jezera
Schematické zobrazení jezera

Vědci zjistili, že spodní vrstvu ledového bloku, obsahující bakterie, tvoří nahromaděná zmrzlá voda z jezera. To je přivedlo k předpokladu, že velká a rozmanitá společnost mikrobů žila také v samotném jezeře. Jestli je to doopravdy tak, vznikají zde otázky o počátcích vzniku života na Zemi, a rozšiřují se také místa, kde by mohl existovat život ve vesmíru. Objev mikrobů v antarktickém ledovém štítu v prosinci 1999 v časopise Science ohlásily dva nezávislé týmy. Jeden vede John Priscu, ekolog z Univerzity státu Montana v Bozemane, druhý David Karl, mikrobiolog na Havajské univerzitě v Honolulu. Od té doby oba týmy (a další výzkumníci) usilovně pracovaly a mají pro nás nové výsledky.

Nové informace ukazují, že mikrobi jsou fyziologicky rozmanití. Ukazuje se též, že jezero Vostok skrývá život s vysokou hustotou. Podle Prisca je v jezeře okolo 10 000 mikrobiálních buněk na mililitr, což je jen asi stokrát méně než typický počet v otevřených vodách. Tým Davida Karla vytvořil také nové analýzy. Zjistil, že v jezeře je živá mikrobiální populace, i když její biomasa může být nízká. Jiní vědci však o těchto výsledcích pochybují, protože mikrobi mohou pocházet také třeba z nástrojů výzkumníků, a ne ze spodní vrstvy ledu.

Mezinárodní vědecká komunita je rozhodnutá tento spor vyřešit, není však ještě dohodnutá na postupu. Američtí a evropští vědci upřednostňují opatrný přístup a hledají finance. Je však velmi těžké je sehnat. Z toho důvodu glaciolog Martin Siegert z Bristolské univerzity navrhuje odebrat nejprve vzorky z jezera Ellsworth, což je malé subglaciální jezero v západní Antarktidě. Zatímco výzkum Vostoku bude stát několik desítek miliónů dolarů, Ellsworth by odhalil svoje tajemství asi za čtyři milióny. Teprve když se potvrdí, že voda a sedimenty v sobě ukrývají skutečně tak fascinující ekosystém, bude následovat výzkum Vostoku.

Ruští vědci nedávno ohlásili plán provrtat se k jezeru v termínu léta 200607.[1] Priscu drží odvážným Rusům palce, upřednostnil by však „mezinárodní akci s lepším environmentálním, vzdělávacím a vědeckým programem, které tvoří ducha výzkumů na Antarktidě“.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Nejdůležitější přínos antarktického jezera by ale mohl paradoxně být v oblasti kosmického výzkumu. Z výsledků dosavadních sond totiž vědci předpokládají, že na Jupiterově měsíci Europě jsou pod ledovým příkrovem celé tekuté oceány. Tuto teorii potvrzují i snímky prasklin v ledu získané sondou Galileo. Zdrojem tepla by v případě Europy mohly být slapové síly vyvolané mocnou gravitací Jupitera. Jezero Vostok by mohlo sloužit jako prototyp pro návrh a testování kosmické sondy, která by mohla provést průzkum Europy. Někteří vědci navíc doufají, že pokud by se mohl skrývat život pod kilometry ledu na Zemi, mohlo by tomu být stejně i na Europě, pokud se tam vyskytuje voda v kapalném skupenství.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j Котляков, В. М. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-03-15]. Heslo ВОСТО́К. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]