Volné psaní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Volné psaní je technika, během které autor píše určitou dobu bez ohledu na gramatiku, větnou skladbu (syntax) nebo téma. Produktem volného psaní je obvykle materiál nepoužitelný k publikaci, ale pomáhá autorovi překonat nejrůznější mentální bloky jako například přehnanou sebekritiku a je skvělým zdrojem nových nápadů.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dorothea Brandeová byla jednou z prvních, která ve své knize Becoming a Writer (1934) navrhovala spisovatelům psát každé ráno po dobu 30 minut co nejrychlejším tempem. Poté Peter Elbow vylepšil pojetí volného psaní v jeho knize Writing Without Teachers (1973) a následně volné psaní zpopularizovala Jilia Cameronová v knize The Artist's Way (1992).

Definice[editovat | editovat zdroj]

Volné psaní je založeno na myšlence, že každý má co říct a má schopnost to říct, jenže často tyto své myšlenky uzavíráme v sobě kvůli přílišné sebekritice (ta se projevuje přílišným souzením a zkoumáním sebe a vlastních výkonů[2]), úzkosti, strachu z neúspěchu nebo odsouzení. Volné psaní by právě mělo způsobit to, že se autor rozepíše, přestane své myšlenky kontrolovat a překoná tyto mentální překážky ve své tvorbě.[3] Volné psaní je hlavně o překonání mentálních bloků, oproštění se od sebekritiky a naučení se nechat své myšlenky volně proudit. Není o výsledném textu a jeho hodnocení.[4]

Lidé si často myslí, že vše, co napíší, musí být od začátku skvěle formulované a smysluplné. Kreativita však takto nefunguje – potřebuje prostor a čas, aby mohla vytvořit nové a zajímavé spojení a viděla svět v jiném světle. A my se můžeme vždy podívat zpátky na to, co jsme napsali během našeho volného psaní a přeformulovat to do něčeho smysluplného, najít v původně nesmyslném textu skvělé myšlenky a nápady, které bychom nikdy nevymysleli, pokud bychom zůstávali příliš svázaní naší touhou po tom, aby byl každý náš psaný projev perfektní.

Technika[editovat | editovat zdroj]

Dobré je vymezit si určitý časový úsek – běžně kolem 15 minut (ale může vám vyhovovat kratší či delší časový úsek), ve kterém píšete bez přestání. Je důležité se skutečně oprostit od přemýšlení nad pravopisem nebo nad tím, že vámi napsaná věta nejspíš nedává smysl. Také se nesmíte vracet k již napsanému textu a opravovat ho, či přemýšlet o navázání na daný text. Toto by akorát přerušilo váš tok myšlenek a začali byste se dívat na text kriticky. Volné psaní je právě o tom psát přesně to, co vás napadá, nechat skrz pero proudit na papír vaše myšlenky a pocity, necenzurovat se. Pokud narazíte na to, že skutečně nevíte, co napsat, tak nepřestávejte psát. Napište to, že nevíte, co napsat, pište cokoli vás napadá, nebo zkrátka piště dokola poslední slovo. Také není dobré se vázat na jedno jediné téma a striktně se ho držet. Pokud vás myšlenky zavádí jinam, nebraňte se jim a zkrátka piště, co vás napadá. Po dokončení psaní si můžete text přečíst a například si poznamenat zajímavé myšlenky, které vás napadaly.

Pokud nevíte, jak s psaním začít, můžete si vybavit situaci, která se vám stala v nedávné době a začít popisovat, jak jste se při ní cítili, nebo můžete zkrátka popisovat, co se vám honí hlavou, jak se cítíte v tuto chvíli a proč se takto nejspíš cítíte.

Aplikace[editovat | editovat zdroj]

Probuzení kreativity – pokud vás nenapadá, co psát, může být volné psaní velmi efektivní činnost, která vás rozepíše a může vám dodat nové nápady. Nemusí se jednat pouze o psaní prózy, ale nechat volně proudit myšlenky může pomoci najít inspiraci například i hudebním skladatelům, nebo básníkům. Malíři například zas používají techniku volného malování či kreslení.

Brainstorming – tato metoda se dá využít individuálně nebo skupinově k sepsání nových nápadů. Pomáhá omezit strach z toho případné kritiky.

Proces učení se – volné psaní se dá využít také k opakování si naučené látky. Zkrátka začnete psát všechno, co si z daného tématu pamatujete, čímž si látku zopakujete, můžete lépe pochopit spojitosti mezi naučenými věcmi a také odhalíte mezery v porozumění nebo zapamatování si učiva.[1]

V pedagogické práci je volné psaní možné využívat jako nástroj k formulaci myšlenek, rozvíjení slovní zásoby, odbrzdění fantazie, a v případě prezentace obsahu i k rozvoji komunikačních dovedností.[5][6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HO, Wee Peng. Liberate Your Mind with Free Writing. theconsciouslife.com [online]. [cit. 20.4.2019]. Dostupné online. 
  2. SHAHAR, CARLIN, ENGLE, HEDGE, SZEPSENWOL, ARKOWITZ. A Pilot Investigation of Emotion‐Focused Two‐Chair Dialogue Intervention for Self‐Criticism. onlinelibrary.wiley.com [online]. 2012 [cit. 20.4.2019]. Dostupné online. 
  3. COLE, A.L. The Thesis Journey: Travelling with Charley. [s.l.]: Brock Education, 2001. S. 1-13. 
  4. ROBINSON, L. Guided writing and free writing. [s.l.]: [s.n.], 1967. Dostupné online. 
  5. Volné psaní | Respekt nebolí. www.respektneboli.eu [online]. [cit. 2019-05-02]. Dostupné online. 
  6. Volné psaní - Wiki. wiki.rvp.cz [online]. [cit. 2019-05-02]. Dostupné online.