Volarismus

Volarismus je nový výtvarný směr. Vznikl zcela přirozeně a svobodně mezi umělci sdruženými díky Výtvarnému Workshopu Volary, který se koná pravidelně od roku 2015. [1] [2] [3] [4][5]

Popis

Za ústřední zdroj inspirace přívrženců volarismu se považuje prostředí, v němž tvoří, tedy okolí Volar i město samo. Tímto krajem po staletí zmítaly politické změny a životní podmínky v něm byly drsné, prostupuje jím však nádherná, nekonečně krásná nespoutaná příroda, která umělce odjakživa lákala a snad právě proto zůstalo toto území uměnímilovným. To vše dohromady vytváří ohromné genius loci a atmosféru, která dala vzniknout novému uměleckému směru spontánně pojmenovanému volarismus. Volarismus se chce prokazovat prací, svými díly, nikoli prázdnými, nesrozumitelnými frázemi. Volaristé si nejvíce cení individuality a originality, prosazují volnost stylu, právo na vlastní přesvědčení a osobitost. Volaristé se snaží propojovat umělce napříč Evropou. Výtvarné umění považují za dorozumívací prostředek nepotřebující slov a společnou prací razí cestu ke skutečnému vzájemnému porozumění. Rozhodujícím inspiračním zdrojem je pro volaristy krajina v obecném i přeneseném smyslu, tedy i člověk a jeho duše. Výrazové prostředky jednotlivých umělců jsou velmi rozličné, typickým jim je svěží rukopis, volnost, sklony k abstrakci a citovost.

Nestrojený vznik volarismu jakožto nové vize umění s sebou nesl i fakt, že jej sami umělci zprvu vnímali spíše jako nadsázku, což do jisté míry poukazuje na individualismus tolik příznačný pro tento nový směr, který si vyžaduje akreditaci svého jména. [6] [7][8]

Vznik

Volarismus jako termín vzešel z kromobyčejné, přátelské, tvořivé nálady, která se mezi umělci během workshopů vytvářela. Tento termín se ujal a poprvé ho na sociální síti užil Jaroslav Pulkrábek. Následně zazněl v Jihočeské televizi během rozhovoru [9] s Vítem V. Pavlíkem, organizátorem workshopu a ředitelem ZUŠ Volary. Pojem volarismus dále převzala italská televize [10]. Volarismus byl představen dokonce i v Bruselu [11], na půdě Evropského parlamentu, kde se vernisáže zúčastnila česká europoslankyně Radka Maxová a Edita Hrdá, velvyslankyně České republiky při EU. Úspěch slavila myšlenka navázání přátelství a vzájemného obohacování se mezi českými a evropskými umělci. (Výtvarný workshop Volary doposud navštívili umělci z Česka, Slovenska, Polska, Běloruska, Rakouska, Slovinska, Itálie, Německa, Rumunska, Moldávie a Severní Makedonie.)

Myšlenka výtvarné realizace a zároveň prezentace města, která stála při zrodu Výtvarného workshopu Volary, se naplnila stejně jako cíl celého projektu – každoročně uspořádat akci mezinárodního významu, kde vzniklá umělecká díla přitáhnou pozornost odborné i laické veřejnosti a zviditelnily se tak i Volary, město ležící v čarokrásné šumavské krajině. A zrodil se volarismus, nový umělecký směr, jehož důstojným zázemím se Volary staly.

Z řady výstav jednotlivců i společných, z nichž dvě se konaly v Itálii [12] [13] [14], nutno zmínit výstavu EXTEMPORE, která se konala v Moldavsku [15], konkrétně v Národní galerii v Kišiněvě. Tvořily ji obrazy autorů Teodora Buzu [16], Pavla Klímy a Víta V. Pavlíka [17]. I zde v úvodní řeči zazněl termín volarismus, samozřejmě také Volary a Volary Group. Tato výstava se stala kulturní událostí roku, kdy se slavnostního zahájení účastnili velvyslanec České republiky a moldavský velvyslanec v ČR, který do Kišiněva z Prahy přiletěl. Mimo jiné se dostavil i velvyslanec Polska, chargé d´affairs USA a moldavský ministr kultury. Skutečným překvapením byla osobní účast paní prezidentky Maii Sandu.

Manifest volarismu [18] byl podepsán 28. července 2023 ve Volarech. Zakládajícími členy jsou Teodor Buzu, Michal Dubnický, Cecilia Chiavistelli, Pavel Klíma, Vít V. Pavlík, Vasile Sarca [19], Lenka Sárová Malíská [20].