Vnitřní Východní Karpaty
| Vnitřní Východní Karpaty Vnútorné Východné Karpaty Внутрішні Східні Карпати Carpații Orientali Interiori | |
|---|---|
 Sninský kameň | |
| Nejvyšší bod | 2 303 m n. m. (Pietrosul) |
| Nadřazená jednotka | Východní Karpaty |
| Sousední jednotky | Vnější Východní Karpaty, Jižní Karpaty, Transylvánská vrchovina, Rumunské Západní Karpaty, Veľká Dunajská kotlina |
| Podřazené jednotky | Vihorlatsko-gutinská oblasť, Munții Bistriței, Munții Căliman-Harghita, Depresiunea Giurgeu-Brașovului, Carpații Maramureșului |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Slovensko Ukrajina Rumunsko |
| Horniny | sopečné horniny |
| Povodí | Tisa |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vnitřní Východní Karpaty jsou geomorfologická subprovincie v provincii Východní Karpaty na Slovensku, Ukrajině a v Rumunsku. Nejvyšším bodem je rumunský Pietrosul – 2 303 m n. m.
Člení se na geomorfologické oblasti:
- Vihorlatsko-gutinská oblast (Slovensko, Ukrajina, Rumunsko)
- Vihorlatské vrchy (Vihorlat 1076 m)
- Makovycja (Makovycja 976 m)
- Synjak (Dunavka 1018 m)
- Velykyj Dil (Bužora 1085 m)
- Tupyj (878 m)
- Oaș (Sâmbra Oilor 824 m)
- Gutâi (1443 m)
- Țibleș (1839 m)
- Maramurešsko-rodenská oblast (Ukrajina, Rumunsko)
- Maramureš / Rachivs'ki hory (Farcău 1956 m)
- Depresiunea Maramureșului / Marmaros'ka ulohovyna
- Rodna (Pietrosul Rodnei 2303 m)
- Suhard (Omul 1932 m)
- Giumălău (1856 m)
- Rarău (1650 m)
- Bistrická oblast (Rumunsko)
- Bistrița (Budacu 1859 m)
- Giurgeu (1491 m)
- Hăghimaș (Hășmașul Mare 1792 m)
- Călimansko-harghitská oblast (Rumunsko)
- Bârgau (1362 m)
- Căliman (Pietrosul Călimanilor 2100 m)
- Gurghiu (Fincel 1684 m)
- Harghita (Harghita-Mădăraș 1800 m)
- Depresiunea Giurgeu-Brașovului (Rumunsko)
Polské členění podle Jerzyho Kondrackiego nepovažuje celky jižně od Harghity za součást Východních Karpat. Vnitřní Východní Karpaty člení na tyto makroregiony:
- 523.1 Karpaty Marmaroskie (Maramurešské Karpaty)
- 523.2 Kotlina Marmaroska (Maramurešská kotlina)
- 523.3 Góry Rodniańskie (Rodenská hornatina)
- 523.4 Góry Bystrzyckie (Bystřická hornatina)
- 523.5 Łańcuch Wyhorlacko-Gutyński (Vihorlatsko-gutinská oblast)
- 523.6 Łańcuch Kelimeńsko-Hargicki (Kalimansko-hargitská oblast)
- 523.7 Obniżenie Gheorgeńsko-Braszowskie (Giurgijsko-brašovská sníženina)
Rumunské členění nepočítá s hierarchií podobnou té české, slovenské a polské. Rumunskou část Východních Karpat nedělí na vnitřní a vnější pásmo, ale na tři skupiny pohoří od severu k jihu:
- Carpații Maramureșului și Bucovinei (Maramurešské a Bukovinské Karpaty)
- Munții Oaș
- Munții Gutâi
- Munții Țibleș
- Munții Bârgău
- Munții Maramureșului
- Munții Rodnei
- Munții Suhard
- Obcina Feredeu (Vnější Východní Karpaty)
- Obcina Mare (Vnější Východní Karpaty)
- Obcina Mestecăniș (Vnější Východní Karpaty)
- Munții Igniș
- Munții Lăpușului
- Carpații Moldo-Transilvani (Moldavsko-transylvánské Karpaty)
- Sopečná oblast
- Moldavská oblast
- Munții Giumalău (1857 m)
- Munții Rarău (1653 m)
- Munții Bistriței
- Munții Giurgeu
- Munții Hășmașu Mare (Hășmașul Mare / Hăghimașul Mare 1793 m)
- Munții Ciucului (Ciucaș 1959 m)
- Munții Nemira
- Depresiunea Cașin
- Depresiunea Bilbor
- Depresiunea Borsec
- Munții Ceahlău (Toaca 1904 m)
- Munții Tarcău
- Munții Stânișoarei (Vnější Východní Karpaty)
- Munții Goșmanu (Vnější Východní Karpaty)
- Munții Brezunț (Vnější Východní Karpaty)
- Depresiunea Comănești
- Jižní oblast
- Carpații de Curbură (Obloukové Karpaty) (Vnější Východní Karpaty)
Podle členění uvedeného v Čížkovi a kol. (1986, str. 9) se „za rozhraní mezi Východními a Jižními Karpatami dnes neuznává tzv. klasická hranice, tj. údolí řeky Prahova a posunuje se do údolí řeky Dîmbovița a kuloáru Rucar – Bran.“ V tom případě do Východních Karpat patří ještě i pohoří Bucegi a jeho nejvyšší vrchol Omul (2505 m) se stává nejvyšším bodem Východních Karpat. Podle tohoto členění mezi jádrová pohoří rumunských vnitřních východních Karpat (z krystalických hornin) patří mimo jiné:
- Maramureš (Farcău 1956 m)
- Rodna (Pietrosul 2303 m)
- Suhard (Omul 1932 m)
- Giumălău (1856 m)
- Rarău (1650 m)
- Bistrița (Budacu 1859 m)
- Hăghimaș
- Perșani (Vârful Cetății 1104 m)
- Piatra Mare
- Postăvarul
- Bucegi (Omu 2507 m)
Při západním obvodu probíhá sopečné pásmo tvořené pohořími:
- Gutîi (1443 m)
- Țibleș (1839 m)
- Bârgau (1362 m)
- Căliman (Pietrosul 2100 m)
- Gurghiu (Fincel 1684 m)
- Harghita (Harghita-Mădăraș 1800 m)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Jerzy Kondracki: Fizycznogeograficzna regionalizacja Czech, Słowacji, Węgier i Rumunii w układzie dziesiętnym, „Przegląd Geograficzny“, tom LXVIII, z. 3-4, 1996, s. 457-466
- Jiří Čížek a kolektiv: Rumunské a bulharské hory. Olympia, Praha, 1986
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vnitřní Východní Karpaty na Wikimedia Commons
