Přeskočit na obsah

Vláda Vladislava Ardzinby

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vláda Vladislava Ardzinby
Prezident Abcházie Vladislav Ardzinba
Prezident Abcházie Vladislav Ardzinba
Pořadí1. (od r. 1993)
PředsedaGennadij Gagulija (poprvé)
Sergej Bagapš
Vjačeslav Cugba
Anri Džergenija
Gennadij Gagulija (podruhé)
Raul Chadžimba
Nodar Chašba
1. místopředsedaSergej Bagapš
Konstantin Ozgan
Beslan Kubrava
Raul Chadžimba
Astamur Tarba
Počet členů32
JmenovánaVladislavem Ardzinbou
Datum jmenování26. listopadu 1994
Demiseleden-únor 2005
Konec v úřadu12. února 2005
Důvod ukončeníkonec funkčního období
Posloupnost vlád
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda Vladislava Ardzinby byla vůbec první vládou mezinárodně neuznané Abcházie. Postupně vznikala už před válkou v Abcházii v letech 1992 až 1993, ale oficiálně zahájila své působení až poté, co byl Vladislav Ardzinba zvolen prezidentem v roce 1994. Jeho vláda trvala 11 let až do roku 2005, kdy byl zvolen jeho nástupce Sergej Bagapš.

Vývoj

[editovat | editovat zdroj]
  • V noci 11. září 1995, byl místopředseda vlády Jurij Voronov zastřelen před svým domem.[1]
  • 2. června 1996 odvolal prezident Ardzinba ministra vnitra Giviho Agrbu kvůli nespokojenosti s jeho prací a ministra obrany Sultana Sosnalijeva na jeho žádost o uvolnění z funkce z rodinných důvodů. Ministra vnitra pak vykonával dosavadní Ardzinbův velitel ochranky Almasbej Kčač a ministra obrany vicepremiér Vladimir Mikanba.[2]
  • V dubnu 1997 podal demisi premiér Gennadij Gagulija ze zdravotních důvodů a 29. dubna jmenoval Ardzinba novým premiérem dosavadního prvního místopředsedu vlády Sergeje Bagapše.[3] Bagapše na pozici prvního místopředsedy vlády nahradil dosavadní ministr zahraničí Konstantin Ozgan, jehož na ministerstvu 30. dubna nahradil Sergej Šamba.[4] Ten se ale funkce ujal až 7. května.
  • V únoru 1998 byl ministr spravedlnosti Batal Tabagva jmenován do funkce zástupce prezidenta v Abchazském lidovém shromáždění.[5] V srpnu téhož roku byl Tabagva jmenován abchazským vyslancem pro mírová jednání s Gruzií.[6]
  • V březnu 1998 byl na základě prezidentského dekretu zřízen Státní výbor správy státního majetku a privatizace. Předsedou výboru byl jmenován Tamaz Gogija.[7] Dále byl o měsíc později zřízen prezidentským dekretem Státní výbor repatriace reformováním dosavadního výboru krajánků.[8]
  • 16. dubna byl ministr hospodářství Konstantin Ozgan nahrazen Beslanem Kubravou, který předtím řídil abchazský daňový úřad.[9]
  • V květnu 1998 Ardzinba dekretem nařídil, aby byl počet náměstků ministrů v každém resortu kromě vnitra a obrany snížen na jednoho.[10]
  • Poté, co byl 13. prosince 1999 v Suchumi spáchán útok na vládní úředníky, byl Astamur Tarba odvolán z funkce ředitele Státní bezpečnostní služby a nahrazen místopředsedou Státního celního výboru Raulem Chadžimbou.[11]
  • 2. února 2000 byl Jurij Akvaba jmenován vicepremiérem a na ministerském křesle zemědělství jej nahradil Anatolij Sabva. Astamur Tarba byl jmenován tajemníkem bezpečnostní rady státu.[12]
  • 18. června 2001 byl ředitel Státní bezpečnostní služby Raul Chadžimba jmenován prvním místopředsedou vlády.[13] Dne 29. června Ardzinba schválil změny ve vládě, které zahrnovaly zřízení ministerstva mládeže, sportu, rekreace a turistického ruchu.[14] 2. července byl šéf Nejvyššího soudu Zurab Agumava jmenován ministrem vnitra.[15] 19. července se Vladimir Zantarija stal místopředsedou vlády, přičemž musel opustit post ministra kultury.[16]
  • 17. září byl vydán prezidentský dekret kterým bylo ministerstvo zemědělství přejmenováno na ministerstvo zemědělství a potravinářství. Toho dne též jmenoval Alberta Topoljana ministrem mládeže, sportu, rekreace a turistického ruchu, čímž z funkce uvolnil úřadujícího Valerije Barcice.[17]
  • 1. listopadu byl Raul Chadžimba konečně uvolněn z funkce ředitele Státní bezpečnostní služby, aby mohl dělat asistenta premiérovi naplno. Nahradil ho ministr vnitra Zurab Agumava, kterého nahradil opět Almasbej Kčač.[18][19]
  • 16. května 2002 nahradil Raul Chadžimba Vladimira Mikanbu na postu ministra obrany, přičemž si ponechal funkci místopředsedy vlády.[20]
  • 28. května 2002 přijal prezident demisi ředitele daňového úřadu Konstantina Ozgana, protože byl zvolen poslancem abchazského lidového shromáždění. Byl nahrazen ministrem hospodářství Adgurem Lušbou, jehož na ministerstvu vystřídal místopředseda vlády Beslan Kubrava (místopředsednickou funkci si ponechal).[21]
  • 29. listopadu 2002 byl premiér Anri Džergenija prezidentem odvolán z funkce, oficiálně z důvodu nesplnění rozpočtových cílů a pro nepřipravenost na zimní období, přestože se rozpočet plnil až do září v pořádku. Džergenijovo odvolání bylo proto považováno za politicky motivované, neboť byl až příliš ambiciózní (veřejně hlásal, že se stane prezidentem) a také upřednostňoval ruské zájmy před abchazskými. Byl nahrazen ředitelem obchodní komory Gennadijem Gagulijou, jenž už jednou premiérem byl.[22][23] V následujících týdnech byli nahrazeni další představitelé vlády. 18. prosince 2002 předseda okresu Gulrypš Adgur Charazija vystřídal Džemala Ešbu na pozici ministra zemědělství a potravinářství, Astamur Adleiba nahradil Alberta Topoljana na místě ministra mládeže, sportu, rekreace a turistického ruchu, a Astamur Appba nahradil předsedu Státního výboru správy státního majetku a privatizace Tamaze Gogiju. Kromě toho byl předseda okresu Gagra Grigorij Enik jmenován Předsedou Státního celního výboru a rektor Abchazské státní univerzity Aleko Gvaramija se stal ministrem školství základního, středního i vysokého (rektorem zůstal i nadále) a ministr hospodářství a místopředseda vlády Beslan Kubrava se stal ředitelem personálního odboru vlády.[24][25]
  • 2. dubna 2003 byl prezidentův vojenský poradce Givi Agrba jmenován ředitelem Státní bezpečnostní služby, kde nahradil Zuraba Agumavu.[26]
  • K večeru dne 7. dubna 2003 podala celá Gagulijova vláda demisi v reakci na hromadný útěk devíti vězňů, z nichž čtyři byli odsouzeni k trestu smrti za účast v Kodorské krizi v roce 2001.[27] Prezident Ardzinba nejprve rezignaci vlády odmítal přijmout, ale byl nakonec o den později přinucen ji akceptovat.[28] Vicepezident Valerij Aršba popřel, že důvodem k rezignaci byl útěk vězňů, ale vláda rezignovala kvůli plánům opozice uspořádat rozsáhlé protesty obyvatel.[29] 22. dubna 2003 byl novým premiérem jmenován Raul Chadžimba.[30] 1. května prezident schválil novou, téměř nezměněnou podobu vlády. Tajemník bezpečnostní rady státu Astamur Tarba se stal místopředsedou vlády místo Chadžimby, stejně tak byla do úřadu místopředsedkyně vlády jmenována viceguvernérka abchazské národní banky Emma Tanijová.[31] 5. května byl Vjačeslav Ešba jmenován novým ministrem obrany místo Chadžimby a několik dalších ministrů ze staré vlády bylo potvrzeno ve funkci.[32] 8. května proběhlo ještě několik změn: Abesalom Beja se stal ministrem vnitra namísto Kčače, starosta Nového Athosu Vitalij Smyr se stal ministrem zemědělství, Konstantin Tužba ministrem hospodářství a Oleg Bocijev ředitelem personálního odboru.[33] 6. června byl Almasbej Kčač jmenován tajemníkem bezpečnostní rady státu.[34]
  • 1. září 2003 podal demisi ministr školství Aleko Gvaramija. 15. září však Valerij Aršba, vykonávající prezidentský úřad místo zdravotně indisponovaného Ardzinby, oznámil, že ještě stále neobdržel Gvaramijovu demisi.[35] Až teprve 13. listopadu prezident Ardzinba konečně jmenoval nového ministra: Taliho Džapvu.[36]
  • 15. prosince 2003 vyměnil prezident ředitele prezidentské kanceláře, Mirona Agrbu nahradil Gennadijem Gagulijou.[37]
  • 9. ledna 2004 vydal prezident dekret na vytvoření Státního lesnického výboru.[38]
  • 15. června 2004 podali demisi ministr zahraničí Sergej Šamba, první místopředseda vlády Astamur Tarba a už o něco dříve i ředitel Státní bezpečnostní služby Givi Agrba, čímž reagovali na vraždu Garriho Aiby, možného kandidáta opozice na prezidenta.[39] Tarba nakonec demisi stáhnul,[40] Šamba byl dočasně nahrazen svým náměstkem Gveorgujem Otyrbou dne 18. června,[41] a od 28. července Igorem Achbou.[42] 7. července byl přijata i Agrbova demise a nahradil jej Michail Tarba.[43] Ředitel prezidentské kanceláře Gennadij Galulija též nabídl svou funkci k dispozici dne 18. června z důvodu, že nechtěl být součástí Chadžimbovy prezidentské předvolební kampaně.[44]
  • 10. listopadu 2004 jmenoval Ardzinba dosavadní místopředsedkyni vlády Emmu Tanijovou úřadující guvernérkou Abchazské národní banky.[45]
  • 14. prosince 2004 byl Vladislav Ardzinba stále ještě ve funkci prezidenta, přestože už mu skončilo druhé funkční období, ale kvůli problémům při volbě jeho nástupce stále setrvával a rozhodl se k dalším změnám ve vládě. Sergej Matosjan se stal ministrem nově zřízené portfeje pro mimořádné situace. Dále zrušil ministerstvo mládeže, sportu, rekreace a turistického ruchu, jehož úkoly rozdělil mezi ostatní ministerstva. Sergej Šamba se stal znovu ministrem zahraničí a on spolu s Viktorem Chilčevským se stali místopředsedy vlády, přičemž byli odvoláni i zbývající místopředsedové Astamur Tarba a Vladimir Zantarija.[46][47] Zantarija byl 15. prosince jmenován ředitelem nově založeného Úřadu pro tisk, informace a telekomunikace. Gennadij Stěpanov se stal ministrem spravedlnosti namísto Tengize Lakerbaji.[48]
  • 1. února 2005 přijal Ardzinba demisi ministra školství Taliho Džopvy, jehož dočasně nahradila ve funkci jeho náměstkyně Natalia Kajunová.[49]

Seznam členů vlády

[editovat | editovat zdroj]
Prezidentská kancelář
Prezident Abcházie Vladislav Ardzinba
26. listopadu 1994 - 12. února 2005
Viceprezident Valerij Aršba
5. ledna 1995 - 12. února 2005
Ředitel prezidentské kanceláře Miron Agrba
? - 15. prosince 2003		 Gennadij Gagulija
15. prosince 2003 - 18. června 2004		 Emma Avidzbová
červen 2014? - 12. února 2005
Tajemník bezpečnostní rady státu ? Astamur Tarba
2. února 2000 - 1. května 2003		 Almasbej Kčač
6. června 2003 - 17. února 2005
Ředitel Státní bezpečnostní služby Astamur Tarba
1993 - prosinec 1999		 Raul Chadžimba
prosinec 1999 - 1. listopadu 2001		 Zurab Agumava
1. listopadu 2001 - 2. dubna 2003		 Givi Agrba
2. dubna 2003 - 7. července 2004		 Michail Tarba
7. června 2004 - 28. února 2005
Vláda
Předseda vlády Gennadij Gagulija
leden 1995 - 29. dubna 1997		 Sergej Bagapš
29. dubna 1997 - 20. prosince 1999		 Vjačeslav Cugba
20. prosince 1999 - 30. května 2001		 Anri Džergenija
7. června 2001 - 29. listopadu 2002		 Gennadij Gagulija
29. listopadu 2002 - 8. dubna 2003		 Raul Chadžimba
22. dubna 2003 - 6. října 2004		 Nodar Chašba
6. října 2004 - 14. února 2005
První místopředseda vlády Sergej Bagapš
1995 - 29. dubna 1997		 Konstantin Ozgan
1997 - 1999		 Beslan Kubrava
1999 - 2001		 Raul Chadžimba
18. června 2001 - 22. dubna 2003		 Astamur Tarba
1. května 2003 - 2004		 funkce neobsazena
Místopředsedové vlády Jurij Voronov
18. února - 11. září 1995		 Albert Topoljan
1996 - 1999		 Jurij Akvaba
2. února 2000 - srpen 2001?		 Beslan Kubrava
srpen 2001 - prosinec 2002 		Ruslan Ardzinba

9. prosince 2002 - 1. května 2003

Emma Tanijová
1. května 2003 - 10. listopadu 2004		 Viktor Chilčevskij
14. prosince 2004 - 24. února 2005
? Nuri Gezerdaa
1997 - 19. července 2001		 Vladimir Zantarija
19. července 2001 - 14. prosince 2004		 Sergej Šamba
14. prosince 2004 - 24. února 2005
Vladimir Mikanba
1992 - 1999		 funkce neobsazena
Ředitel personálního odboru Vjačeslav Cugba
? - září 1996 		Grigorij Enik

? - 1998

Vjačeslav Cugba

1998? - 1999?

Konstantin Tužba

září 2000? - 18. prosince 2002

Beslan Kubrava

18. prosince 2002 - 8. května 2003

Oleg Bocijev

8. května 2003 - září 2005?

Ministři vlády:
Ministr obrany Sultan Sosnalijev
25. dubna 1993 - 2. června 1996		 Vladimir Mikanba
2. června 1996 - 16. května 2002		 Raul Chadžimba
16. května 2002 - 22. dubna 2003		 Vjačeslav Ešba
5. května 2003 - 25. února 2005
Ministr vnitra Givi Agrba
1993 - 2. června 1996		 Almasbej Kčač
2. června 1996 - 2. července 2001		 Zurab Agumava
2. července - 1. listopadu 2001		 Almasbej Kčač
1. listopadu 2001 - 8. května 2003		 Abesalom Beja
8. května 2003 - 25. února 2005
Ministr zahraničí Leonid Lakerbaja
29. června 1995 - 31. července 1996		 Konstantin Ozgan
31. července 1996 - 30. dubna 1997		 Sergej Šamba
7. května 1997 - 18. června 2004		 Gveorguj Otyrba
18. června - 28. července 2004		 Igor Achba
28. července - 14. prosince 2004		 Sergej Šamba
14. prosince 2004 - 21. března 2005
Ministr financí Lili Bganbová
21. prosince 1993 – 24. února 2005
Ministr hospodářství
Od 9. prosince 2002: Ministr hospodářství a zahraničních ekonomických věcí 		Konstantin Tužba
1995 - 1998		 Konstantin Ozgan
1998 - 16. dubna 1998		 Beslan Kubrava
16. dubna 1998 - prosinec 1999		 Adgur Lušba
prosinec 1999 - 28. května 2002		 Beslan Kubrava
28. května 2002 - 9. prosince 2002		 Ruslan Ardzinba
9 prosince 2002 - 8. května 2003		 Konstantin Tužba
8. května 2003 - 25. února 2005
Ministr zemědělství
Od 17. září.2001:Ministr zemědělství a potravinářství 		Jurij Akvaba
1995 - 2. února 2000		 Anatolij Sabva
2. února 2000 - 19. června 2001		 Džemal Ešba
19. června 2001 - 18. prosince 2002		 Adgur Charazija
18. prosince 2002 - 8. května 2003		 Vitalij Smyr
8. května 2003 - 25. února 2005
Ministr spravedlnosti Raul Džindžolija

1994 - září 1995

Batal Tabagva
září 1995 - 18. prosince 2002		 Tengiz Lakerbaja
18. prosince 2002 – 15. prosince 2004		 Gennadij Stěpanov
15. prosince 2004 - 7. dubna 2005
Ministr zdravotnictví

Od 9. prosince 2002:

Ministr zdravotnictví a sociálních věcí

Appolon Gurgulija
1994 - 1998		 Ljudmila Avidzbová
prosinec 1999 – 25. února 2005
Ministr školství
Od r. 2002: Ministr školství základního, středního i vysokého 		Beslan Dbar
leden 1995 – 18. prosince 2002		 Aleko Gvaramija
18. prosince 2002 - 13. listopadu 2003		 Tali Džapva

13. listopadu 2003 - 1. února 2005

 Natalia Kajunová
1. února 2005 - 10. března 2005
Ministr kultury Kesou Chagba
1995 - 1999		 Vladimir Zantarija
1999 - 19. července 2001		 Leonid Enik
2001 - 10. března 2005
Ministr práce a sociálních věcí Nikolaj Mistаkopulo
? - únor 1998?		 Oleg Bocijev
prosinec 1999 - 9. prosince 2002		 funkce neobsazena
Ministr daní a poplatků funkce neobsazena Adgur Lušba
18. prosince 2002 - 25. února 2005
Ministr mládeže, sportu, rekreace a turistického ruchu funkce neobsazena Valerij Barcic
29. června 2001 - 17. září 2001		 Albert Topoljan
17. září 2001 - 18. prosince 2002		 Astamur Adleiba
18. prosince 2002 - 14. prosince 2004		 funkce neobsazena
Ministr pro mimořádné situace funkce neobsazena Sergej Matosjan
14. prosince 2004 - 24. února 2005
Předsedové státních komisí a výborů:
Předseda Státního celního výboru Aleksandr Aiba
1995 - 1997		 Aslan Kobachija
1997 - 18. prosince 2002		 Grigorij Enik
18. prosince 2002 - 14. prosince 2004		 Lavrik Mikvabija
14. prosince 2004 - 24. února 2005
Předseda Státního výboru správy státního majetku a privatizace funkce neobsazena Tamaz Gogija
březen 1998 - 18. prosince 2002		 Astamur Appba
18. prosince 2002 - květen 2004?		 Aleksandr Čengelija
14. prosince 2004 - 24. února 2005
Předseda Státního výboru ekonomických zahraničních věcí ? Ruslan Jazyčba
srpen 2000? - 9. prosince 2002?		 funkce neobsazena
Předseda Státního výboru záležitostí krajánků
Od dubna 1998:
Předseda Státního výboru repatriace		 Fenia Avidzbová
1995 - 1997		 Givi Dopva
1997 - 2000 		Apollon Šinkuba

2000 - 27. června 2001

Givi Dopva

27. června 2001 - 2004

funkce neobsazena
Předseda Státního výboru norem, metrologie a certifikace Nerses Nersesjan
? - 27. června 2001?		 Elena Gunijová
27. června 2001 - 24. února 2005
Předseda Státního výboru mládeže a sportu ? Valerij Barcic
únor 2000? - 29. června 2001		 funkce neobsazena
Předseda Státního lesnického výboru funkce neobsazena Eduard Džergenija
28. dubna 2004 - 24. února 2005

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Исполнилось 14 лет со дня гибели видного общественного и политического деятеля Абхазии Юрия Николаевича Воронова. www.abkhaziagov.org. Администрация Президента Республики Абхазия, 11. září 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-16. ((rusky)) 
  2. ↑ THE JAMESTOWN FOUNDATION. ABKHAZ MILITARY LEADERS REPLACED.. Monitor. 4 June 1996. Dostupné online [cit. 10.1.2012]. 
  3. ↑ НЕГА сообщает Россия. Nezavisimaja Gazeta. 30. dubna 1997. Dostupné online [cit. 8.1.2012]. 
  4. ↑ THE JAMESTOWN FOUNDATION. KEY ABKHAZ OFFICES CHANGE HANDS.. Monitor. 2. května 1997. Dostupné online [cit. 10.1.2012]. 
  5. ↑ Daily News February 12, 1998. Sarke. 12. února 1998. Dostupné online [cit. 6.1.2012]. 
  6. ↑ Daily News September 1, 1998. Sarke. 1. září 1998. Dostupné online [cit. 6.1.2012]. 
  7. ↑ Daily News March 13, 1998. Sarke. 13. března 1998. Dostupné online [cit. 6.1.2012]. 
  8. ↑ Daily News April 24, 1998. Sarke. 24. dubna 1998. Dostupné online [cit. 6.1.2012]. 
  9. ↑ Daily News April 17, 1998. Sarke. 17. dubna 1998. Dostupné online [cit. 6.1.2012]. 
  10. ↑ Daily News May 5, 1998. Sarke. 5. května 1998. Dostupné online [cit. 6.1.2012]. 
  11. ↑ FULLER, Liz. Caucasus Report: January 7, 2000. RFE/RL. 7. ledna 2000. Dostupné online [cit. 15.1.2012]. 
  12. ↑ СООБЩЕНИЯ АПСНЫПРЕСС. Apsnypress. 2000. Dostupné online [cit. 30.9.2011]. 
  13. ↑ ПРЕДСЕДАТЕЛЬ СЛУЖБЫ ГОСУДАРСТВЕННОЙ БЕЗОПАСНОСТИ РЕСПУБЛИКИ АБХАЗИЯ НАЗНАЧЕН ПЕРВЫМ ВИЦЕ-ПРЕМЬЕРОМ РЕСПУБЛИКИ. Apsnypress. 18. června 2001. Dostupné online [cit. 11.5.2011]. ((rusky)) 
  14. ↑ ПРЕЗИДЕНТ РЕСПУБЛИКИ АБХАЗИЯ ИЗДАЛ УКАЗ ОБ УТВЕРЖДЕНИИ СТРУКТУРЫ КАБИНЕТА МИНИСТРОВ РЕСПУБЛИКИ АБХАЗИЯ.. Apsnypress. 29. června 2001. Dostupné online [cit. 11.5.2011]. ((rusky)) 
  15. ↑ УКАЗОМ ПРЕЗИДЕНТА НАЗНАЧЕН НОВЫЙ МИНИСТР ВНУТРЕННИХ ДЕЛ АБХАЗИИ. Apsnypress. 2. července 2001. Dostupné online [cit. 11. 5. 2011]. ((rusky)) 
  16. ↑ УКАЗОМ ПРЕЗИДЕНТА ЗАНТАРИЯ ВЛАДИМИР НАЗНАЧЕН ВИЦЕ-ПРЕМЬЕРОМ РЕСПУБЛИКИ АБХАЗИЯ. Apsnypress. 19. července 2001. Dostupné online [cit. 11. 5. 2011]. ((rusky)) 
  17. ↑ АЛЬБЕРТ ТОПОЛЬЯН НАЗНАЧЕН МИНИСТРОМ ПО ДЕЛАМ МОЛОДЕЖИ, СПОРТУ, КУРОРТАМ И ТУРИЗМУ РЕСПУБЛИКИ АБХАЗИЯ.. Apsnypress. 17. září 2001. Dostupné online [cit. 11. 5. 2011]. ((rusky)) 
  18. ↑ ООН: поделите мандариновую страну. Kavkazskij uzel. 1. listopadu 2001. Dostupné online [cit. 12. 5. 2011]. ((rusky)) 
  19. ↑ Абхазский парламент не поддержал вотум недоверия правительству. Kavkazskij uzel. 2. listopadu 2001. Dostupné online [cit. 12. 5. 2011]. ((rusky)) 
  20. ↑ Назначен новый глава министерства обороны Абхазии. Kavkazskij uzel. 16. května 2002. Dostupné online [cit. 29. 9. 2011]. ((rusky)) 
  21. ↑ Кадровые измененения в правительстве. Kavkazskij uzel. 29. května 2002. Dostupné online [cit. 29. 9. 2011]. ((rusky)) 
  22. ↑ Skakov, Alexander; ALEXANDER SKAKOV. Abkhazia at a Crossroads: On the Domestic Political Situation in the Republic of Abkhazia.. Iran and the Caucasus. S. 159–186. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-29. DOI 10.1163/1573384054068088. 
  23. ↑ Inal Chašig. Abkhaz prime minister ousted. War and Peace in the Caucasus. Institute for War & Peace Reporting, 2. 12. 2002, s. 204–205. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-06-14. 
  24. ↑ Новые назначения в правительстве Абхазии. Kavkazskij uzel. 18. prosincer 2002. Dostupné online [cit. 18. 4. 2011]. ((rusky)) 
  25. ↑ Daily News December 19, 2002. Sarke. 19. prosince 2002. Dostupné online [cit. 15. 1. 2012]. 
  26. ↑ Служба государственной безопасности. mcds.ru. Duben 2003. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-02. 
  27. ↑ GORDJENKO, Anatolij. Правительство Абхазии уходит в отставку. www.kavkaz-uzel.ru. Nezavisimaja Gazeta / Kavkazskyj Uzel, 9. dubna 2003. Dostupné online [cit. 21. 12. 2009]. ((rusky)) 
  28. ↑ Breakaway Abkhaz Government in Crisis. www.civil.ge. Civil Georgia, 9. dubna 2003. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  29. ↑ Abkhaz de facto Premier Remains on Post. www.civil.ge. Civil Georgia, 8. dubna 2003. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  30. ↑ Выпуск № 075. Apsnypress. 22. dubna 2003. Dostupné online [cit. 18. 4. 2011]. (Russian) 
  31. ↑ Выпуск № 082. Apsnypress. 1. května 2003. Dostupné online [cit. 18. 4. 2011]. ((rusky)) 
  32. ↑ Выпуск № 085. Apsnypress. 5. května 2003. Dostupné online [cit. 18. 4. 2011]. ((rusky)) 
  33. ↑ Выпуск № 088. Apsnypress. 8. května 2003. Dostupné online [cit. 18. 4. 2011]. ((rusky)) 
  34. ↑ Выпуск № 111. Apsnypress. 6. června 2003. Dostupné online [cit. 18. 4. 2012]. ((rusky)) 
  35. ↑ Выпуск № 185. Apsnypress. 15. září 2003. Dostupné online [cit. 11. 5. 2011]. ((rusky)) 
  36. ↑ Выпуск № 229. Apsnypress. 13. listopadu 2003. Dostupné online [cit. 11. 5. 2011]. ((rusky)) 
  37. ↑ KUČUBERIJOVÁ, Anžela. Экс-премьер-министр Абхазии назначен руководителем администрации президента республики. Kavkazskyj Uzel. 17. prosince 2003. Dostupné online [cit. 26. 9. 2011]. ((rusky)) 
  38. ↑ О создании Государственного комитета по лесу Республики Абхазия. Kavkazskyj Uzel. 16. ledna 2004. Dostupné online [cit. 26. 9. 2011]. ((rusky)) 
  39. ↑ Key Ministers in de facto Abkhaz Government Resign. Civil Georgia. 15. června 2004. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  40. ↑ KUČUBERIJOVÁ, Anžela. Премьер-министр Абхазии Рауль Хаджимба опроверг сообщения об отставке ряда высокопоставленных лиц правительства. Kavkazskyj Uzel. 17. června 2004. Dostupné online [cit. 15. 4. 2011]. ((rusky)) 
  41. ↑ Предыдущие Министры и их Заместители [online]. 2008 [cit. 2009-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-12. 
  42. ↑ Ахба Игорь Муратович [online]. [cit. 2008-12-13]. Dostupné online. 
  43. ↑ KUČUBERIOVÁ, Anžela. Президент Абхазии назначил нового председателя Службы государственной безопасности. Kavkazskyj Uzel. 7. července 2004. Dostupné online [cit. 30. 9. 2011]. ((rusky)) 
  44. ↑ KUČUBERIJOVÁ, Anžela. Президент Абхазии отправил в отставку руководителя своей администрации. Caucasian Knot. 18. června 2004. Dostupné online [cit. 26 September 2011]. ((rusky)) 
  45. ↑ KUČUBERIJOVÁ, Anžela. В.Ардзинба уволил главу Центробанка Абхазии. Kavkazskyj Uzel. 10. listopadu 2004. Dostupné online [cit. 15. 4. 2011]. ((rusky)) 
  46. ↑ В Абхазии назначены два вице-премьера правительства. Kavkazskyj Uzel. 14. prosince 2004. Dostupné online [cit. 29. 1. 2011]. ((rusky)) 
  47. ↑ В Абхазии утверждена структура Кабинета министров. Kavkazskyj Uzel. 15. prosince 2005. Dostupné online [cit. 29. 1. 2011]. ((rusky)) 
  48. ↑ Кадровые перестановки в правительстве Абхазии продолжаются. Kavkazskyj Uzel. 15. prosince 2004. Dostupné online [cit. 18. 4. 2011]. ((rusky)) 
  49. ↑ Министр образования Абхазии освобождена от занимаемой должности. Regnum. 2. února 2005. Dostupné online [cit. 11. 5. 2011]. 
Vlády Abcházie
Vlády nezávislé Abcházie
(od roku 1994)
Ardzinba (1994–2005) • Bagapš (2005–2011) • Ankvab (2011–2014) • Chadžimba (2014–2020) • Bžanija (2020–) 
Vlády Autonomní r. Abcházie
(od roku 1993, exilové v Tbilisi)
Nadareišvili (1993–2004) • Caava (2004) • Alasanija (2004–2006) • Akišbaja (2006–2009) • Baramija (2009–2013) • Kolbaja (2013–2019) • Abašidze (2019–) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vláda_Vladislava_Ardzinby&oldid=21688202“