Vláda Moldavské republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Vláda Moldavska)
Vláda Moldavské republiky
Guvernul Republicii Moldova
znak vlády Moldavské republiky
znak vlády Moldavské republiky
Budova vlády v Kišiněvě
PředsedaPředseda vlády
Počet členů13
JmenovánaPrezidentem Moldavské republiky (na základě důvěry vyslovené parlamentem)
Datum jmenování27. srpna 1991
Webová stránkahttps://gov.md/ro
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda Moldavské republiky zajišťuje podle ústavy provádění vnitřní a zahraniční politiky státu a vykonává všeobecné řízení veřejné správy. Vláda je organizována a funguje v souladu s ustanoveními ústavy na základě vládního programu přijatého parlamentem Moldavské republiky. Skládá se z předsedy vlády, místopředsedů vlády, ministrů a dalších členů, kteří jsou ustanoveni organizačním zákonem.[1][2]

Vláda je odpovědná za provádění vnitřní a zahraniční politiky státu, vykonává celkové řízení veřejné správy a je odpovědná parlamentu.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vláda se skládá z předsedy vlády, prvního místopředsedy vlády, místopředsedů vlády, ministrů a dalších členů stanovených organickým zákonem.[3] Členy vlády mohou být pouze osoby, které mají občanství Moldavské republiky a bydliště v Moldavské republice.

Prezident Moldavské republiky po konzultaci s parlamentními frakcemi jmenuje kandidáta na předsedu vlády. Kandidát na předsedu vlády musí do 15 dnů od svého jmenování požádat parlament o vyslovení důvěry programu činnosti a celému seznamu vlády. Prezident Moldavské republiky jmenuje vládu na základě důvěry vyslovené parlamentem. Do tří dnů ode dne jmenování vlády složí předseda vlády, místopředsedové vlády, ministři a ostatní členové vlády jednotlivě před prezidentem Moldavské republiky slib, jehož znění je stanoveno v čl. 79 odst. 2 Ústavy. V případě obměny vlády nebo uvolnění místa odvolává a jmenuje členy vlády prezident Moldavské republiky na návrh předsedy vlády. Vláda vykonává svůj mandát ode dne, kdy její členové složí přísahu před prezidentem Moldavské republiky, až do potvrzení platnosti voleb do nového parlamentu.

Vláda se za svou práci zodpovídá parlamentu a nejméně jednou ročně mu podává zprávu o své činnosti. Členové vlády jsou povinni předepsaným způsobem odpovídat na dotazy poslanců týkající se činnosti vlády a jí podřízených orgánů. Vláda přezkoumává rozhodnutí výborů Parlamentu týkající se činnosti vlády a jí podřízených orgánů, sděluje výborům výsledky přezkoumání rozhodnutí nebo opatření k nim přijatá.[4]

Zasedání vlády se konají v jednotlivých případech, nejméně však jednou za čtvrt roku. Program zasedání vlády schvaluje vláda na návrh předsednictva vlády.

Předsednictvo vlády[editovat | editovat zdroj]

Ke koordinaci vnitřní práce vlády a ke schvalování návrhů programu jednání vlády je zřízeno předsednictvo vlády, jehož členy jsou předseda vlády a místopředsedové vlády. Zasedání předsednictva vlády svolává předseda vlády a považuje se za usnášeníschopné, pokud se ho účastní všichni členové předsednictva. Není-li místopředseda vlády přítomen, pověří účastí na zasedání s plnými právy jiného člena vlády. Rozhodnutí v rámci předsednictva vlády se přijímají konsensem.[4]

Rezignace[editovat | editovat zdroj]

Vláda, ale i každý její člen má právo podat demisi z vlastní iniciativy. Rezignace předsedy vlády vede k rezignaci celé vlády. Žádost o demisi předsedy vlády a celé vlády se předkládá parlamentu, který o ní rozhoduje. Žádosti o odstoupení členů vlády se podávají předsedovi vlády a oznamují se prezidentovi Moldavské republiky.

Vláda podá demisi, pokud:

  1. Parlament vyslovil vládě nedůvěru v souladu s články 106 a 1061 Ústavy;
  2. Předseda vlády odstoupil nebo zemřel;
  3. Byl zvolen nový parlament (na svém prvním zasedání).[4]

Vyslovení nedůvěry[editovat | editovat zdroj]

Parlament může na návrh nejméně jedné čtvrtiny poslanců vyslovit vládě nedůvěru. O vyslovení nedůvěry vládě rozhoduje většina poslanců.[4]

Pravomoci stávající vlády (v demisi)[editovat | editovat zdroj]

V případě vyslovení nedůvěry parlamentem, v případě demise předsedy vlády nebo v případě zvolení nového parlamentu vykonává dosavadní vláda v demisi do složení přísahy členů nové vlády pouze správu věcí veřejných.

Vláda v demisi je sice omezena pouze v právu zajišťovat provádění zahraniční politiky a iniciovat legislativu v oblastech, které zahrnují přípravu a schvalování nových programů činnosti.[4]

Hlavní pravomoci vlády v demisi :

  1. Zajišťuje provádění zákonů bez ohledu na oblast, na kterou se vztahují;
  2. Vykonává funkci obecného řízení a kontroly práce specializovaných ústředních orgánů;
  3. Provádí programy hospodářského a sociálního rozvoje země;
  4. Zajišťuje bezpečnost státu a jeho občanů a plní úkoly v oblasti správy veřejných záležitostí;
  5. Vykonává veškeré řídící a správní činnosti v záležitostech týkajících se celé společnosti.

Za účelem plnění stanovených úkolů vláda:

  1. schvaluje usnesení a prováděcí předpisy k zákonům;
  2. schvaluje legislativní iniciativy;
  3. připravuje a předkládá parlamentu ke schválení návrh zákona o státním rozpočtu;
  4. plnit povinnosti vyplývající z obsahu zákonů a jejich závěrečných ustanovení v mezích stanovených primárním legislativním rámcem;
  5. zajištění vnitřní a vnější bezpečnosti státu, udržení zákonnosti, sociální, ekonomické, finanční a politické stability a zamezení působení přírodních jevů a nepředvídatelných faktorů ohrožujících společnost;
  6. může podepisovat mezinárodní dohody, pokud je jejich podpis nezbytný pro provádění zákonů přijatých parlamentem Moldavské republiky a/nebo jsou nezbytné pro zajištění vnitřní a vnější bezpečnosti státu, udržení zákonnosti, sociální, hospodářské, finanční a politické stability a pro zamezení účinků přírodních jevů a nepředvídatelných faktorů představujících veřejné nebezpečí;
  7. vydávat individuální akty týkající se změn v personálním obsazení.[4]

Ministerstva[editovat | editovat zdroj]

Vláda má těchto 13 ministerstev:[5]

Vlády Moldavské republiky[editovat | editovat zdroj]

Vláda Začátek Konec
Vláda Valeria Muravschiho 28. května 1991 1. července 1992
První vláda Andreie Sangheliho 1. července 1992 5. dubna 1994
Druhá vláda Andreie Sangheliho 5. dubna 1994 24. ledna 1997
První vláda Iona Ciubuca 24. ledna 1997 22. května 1998
Druhá vláda Iona Ciubuca 22. května 1998 12. března 1999
Vláda Iona Sturzy 12. března 1999 21. prosince 1999
Vláda Dumitra Braghise 21. prosince 1999 19. dubna 2001
První vláda Vasila Tarleva 19. dubna 2001 19. dubna 2005
Druhá vláda Vasila Tarleva 19. dubna 2005 31. března 2008
První vláda Zinaidy Greceanîiové 31. března 2008 10. června 2009
Druhá vláda Zinaidy Greceanîiové 10. června 2009 25. září 2009
První vláda Vlada Filata 25. září 2009 14. ledna 2011
Druhá vláda Vlada Filata 14. ledna 2011 30. května 2013
Vláda Iuria Leanciho 30. května 2013 18. února 2015
Vláda Chirila Gaburiciho 18. února 2015 30. července 2015
Vláda Valeria Streleța 30. července 2015 20. ledna 2016
Vláda Pavela Filipa 20. ledna 2016 8. června 2019
Vláda Maii Sanduové 8. června 2019 14. listopadu 2019
Vláda Iona Chica 14. listopadu 2019 6. srpna 2021
Vláda Natalie Gavrilițy 6. srpna 2021 16. února 2023
Vláda Dorina Receana 16. února 2023 úřadující

Složení současné vlády[editovat | editovat zdroj]

Úřad Ministr Strana Nástup do úřadu Konec v úřadu
Předseda vlády Dorin Recean nestraník 16. února 2023 úřadující
Místopředsedové vlády
Místopředseda vlády
Ministr zahraničních věcí a evropské integrace
Nicu Popescu nestraník 16. února 2023 29. ledna 2024
Mihai Popșoi PAS 29. ledna 2024 úřadující
Místopředseda vlády pro reintegraci Oleg Serebrian nestraník 16. února 2023 úřadující
Místopředseda vlády
Ministr hospodářského rozvoje a digitalizace
Dumitru Alaiba PAS 16. února 2023 úřadující
Místopředseda vlády
Ministr zemědělství a potravinářského průmyslu
Vladimir Bolea PAS 16. února 2023 úřadující
Ministři
Ministryně vnitra Ana Revencoová nestraník 16. února 2023 17. července 2023[6]
Adrian Efros nestraník 17. července 2023 úřadující
Ministr obrany Anatolie Nosatîi nestraník 16. února 2023 úřadující
Ministr kultury Sergiu Prodan nestraník 16. února 2023 úřadující
Ministr školství a výzkumu Anatolie Topală nestraník 16. února 2023 17. července 2023[6]
Dan Perciun PAS 17. července 2023 úřadující
Ministr(yně) infrastruktury a regionálního rozvoje Lilia Dabijaová nestraník 16. února 2023 17. července 2023[6]
Andrei Spînu PAS 17. července 2023 úřadující
Ministryně spravedlnosti Veronica Mihailov-Moraruová nestraník 16. února 2023 úřadující
Ministr(yně) financí Veronica Sirețeanuová nestraník 16. února 2023 27. září 2023
Petru Rotaru nestraník 28. září 2023 úřadující
Ministryně životního prostředí Rodica Iordanovová nestraník 16. února 2023 úřadující
Ministr práce a sociální ochrany Alexei Buzu nestraník 16. února 2023 úřadující
Ministryně zdravotnictví Ala Nemerencoová nestraník 16. února 2023 úřadující
Ministr energetiky Victor Parlicov nestraník 16. února 2023 úřadující
Člen z úřední moci
Guvernérka (Baškan) autonomní oblasti Gagauzie Irina Vlahová nestraník 16. února 2023 19. července 2023
Evghenia Guțulová nestraník[p. 1] 19. července 2023 úřadující

Ostatní ústřední správní orgány[editovat | editovat zdroj]

Státní kancelář[editovat | editovat zdroj]

Státní kancelář zajišťuje organizaci práce vlády, vytváří obecný rámec pro stanovení priorit vlády, poskytuje metodickou a organizační podporu systému plánování, tvorby a realizace veřejných politik na úrovni ministerstev a ostatních ústředních správních úřadů, sleduje plnění vládního programu, předkládá analytické a informační materiály, připravuje návrhy rozhodnutí, nařízení a předpisů a kontroluje plnění rozhodnutí, nařízení a předpisů.

V rámci Státní kanceláře působí Kontrolní sbor předsedy vlády, který kontroluje, jak ústřední specializovaná státní správa plní úkoly stanovené právními předpisy a úkoly stanovené zákony vlády, jejím programem činnosti a dalšími dokumenty veřejné politiky.[4]

Státní kancelář funguje na základě předpisů schválených vládou. Strukturu, personální obsazení a sociální a hmotné zabezpečení úředníků Státní kanceláře určuje vláda na základě zásady účelnosti a podmínky odměňování za práci v souladu s příslušnými právními předpisy.

Financování výdajů na údržbu Státní kanceláře se provádí v rámci rozpočtových prostředků schválených parlamentem pro vládu.[4]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Z dob zvolení (14. května 2023) byla členem strany Șora, ovšem tu 19. června 2023 Ústavní soud Moldavska zákazal

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Guvernul Republicii Moldova na rumunské Wikipedii.

  1. CONSTITUȚIA REPUBLICII MOLDOVA (ÚSTAVA MOLDAVSKÉ REPUBLIKY) [online]. lex.justice.md [cit. 2023-01-24]. Dostupné online. (rumunsky) 
  2. PARLAMENTUL *cu privire la Guvern [online]. lex.justice.md [cit. 2023-01-24]. Dostupné online. (rumunsky) 
  3. Podle článku 97 Ústava Moldavské republiky, přijatá dne 29. července 1994
  4. a b c d e f g h ZÁKON č. 64 ze dne 31. května 1990 o vládě (volné dílo)
  5. Podle čl. 9 odst. 2 Zákon Moldavské republiky č. 98 ze dne 4. května 2012 o ústřední specializované veřejné správě.
  6. a b c Ultima Oră! Trei miniștri din Guvernul Recean și-au prezentat demisiile. Anunțul prim-ministrului. tv8.md [online]. 2023-07-14 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]