Přeskočit na obsah

Viktor Kapitonov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Viktor Kapitonov
Osobní informace
Datum narození25. říjen 1933
Místo narozeníTver
Datum úmrtí5. březen 2005
Místo úmrtíMoskva
StátSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Výška178 cm
Týmové informace
Disciplínasilniční cyklistika
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Cyklistika na LOH
zlato OH 1960 silniční závod jednotlivců
bronz OH 1960 časovka družstev
Mistrovství světa v silniční cyklistice
bronz MS 1963 časovka družstev

Viktor Arseněvič Kapitonov (Виктор Арсеньевич Капитонов, 25. října 1933 Tver5. března 2005 Moskva) byl sovětský silniční cyklista a trenér.

Na olympiádě 1956 skončil v závodě jednotlivců na 32. místě, na olympiádě 1960 zvítězil po dramatickém průběhu, když jel v čele s domácím Liviem Trapè, v závěru jedenáctého kola začal spurtovat, protože myslel, že je konec, ale jelo se ještě jedno kolo. Předpokládalo se, že mu vydané síly budou v rozhodujícím momentu chybět, ale v cíli přespurtoval Itala i podruhé.[1] V Římě získal také bronzovou olympijskou medaili v časovce družstev. Na mistrovství světa v silniční cyklistice bylo jeho nejlepším výsledkem 11. místo v závodě jednotlivců v roce 1962 a třetí místo v časovce družstev v roce 1963. Byl mistrem SSSR v závodě s hromadným startem v letech 1958 a 1959 a v etapovém závodě v roce 1956. Na Závodě míru byl členem vítězného družstva v letech 1958, 1959, 1961 a 1962, v hodnocení jednotlivců byl druhý v roce 1961 a třetí v roce 1957, v letech 1958 a 1959 se stal nejlepším vrchařem, dosáhl také čtyř etapových vítězství.

V letech 1965 až 1985 byl hlavním trenérem sovětské cyklistické reprezentace, k úspěchům jeho svěřenců patří individuální olympijské vítězství Sergeje Suchoručenkova v roce 1980 a tři zlaté medaile v časovce družstev (1972, 1976 a 1980), titul amatérského mistra světa pro Andreje Vedernikova (1981), na Závodě míru sovětští cyklisté pod jeho vedením vyhráli šestkrát soutěž jednotlivců a dvanáctkrát soutěž družstev.

Byl příslušníkem sovětské armády, v roce 1983 získal vysokoškolský titul v oboru pedagogiky, vydal vzpomínkovou knihu Stojí za to žít. Byl vyhlášen nejlepším trenérem SSSR v letech 1975 a 1976, získal titul zasloužilého mistra sportu, Leninův řád, Řád Říjnové revoluce a Řád za přátelství mezi národy.

  1. PULMAN, Jindřich. Poválečné ročníky OH - 7. díl [online]. RoadCycling.cz, 2016-07-11 [cit. 2017-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-28. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ONDÍK, Antonín; DOBROVODSKÝ, Vladimír. XVII. Olympijské hry. 1. vyd. Praha: STN, 1961. 178 s. Kapitola Kapitonov vyrval Italům nejcennější zlatou. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]