Velký evangelický kostel (Panenská ulice)
| Velký evangelický kostel (Panenská ulice) | |
|---|---|
_ulici,_Bratislava_01.jpg) Velký evangelický kostel (Panenská ulice) | |
| Místo | |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Bratislavský |
| Okres | Bratislava I |
| Obec | Bratislava |
| Souřadnice | 48°8′51,23″ s. š., 17°6′20,27″ v. d. |
  Velký evangelický kostel (Panenská ulice) | |
| Základní informace | |
| Církev | Evangelická církev augsburského vyznání na Slovensku |
| Datum posvěcení | 1776 |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Matej Walch |
| Stavební sloh | barokní klasicismus |
| Výstavba | 1774 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velký evangelický kostel v Bratislavě na Panenské, původně Německý evangelický kostel, postavil stavitel Matej Walch v letech 1774–76 ve strohém slohu barokního klasicismu.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Jelikož dřevěný kostel, který stál na místě dnešního Malého kostela již nepostačoval a protože syn Marie Terezie Josef II. byl nakloněn reformaci, dovolili si bratislavští němečtí evangelíci požádat o výstavbu nového kostela. Byl vystaven podle císařského povolení s podmínkami, aby neměl věž a nesměl být ani výstavní. 30. listopadu 1776 v něm sloužil evangelický duchovní Michal Klein první Služby Boží a na následující den byl kostel posvěcen. Tehdy se jmenoval Německý evangelický kostel.
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Krov postavil hamburský tesař neznámého jména. Krov je po architektonické, umělecké i památkové stránce skvostem a je v celé Evropě jedinečný. Pod valbovou střechou důmyslné konstrukce se skrývá monumentální centrální prostor se dvěma sbory, kolem překrytý pěti poli kleneb, které vytvářejí kvalitní akustický prostor. Na stavbě pracovali i projektanti R. Wimmer a polír D. Zimními.
Oltář
[editovat | editovat zdroj]Poprvé se na Slovensku objevil kazatelnový oltář, oltářní obraz do něj namaloval a daroval rodák Adam Friedrich Oeser.
Varhany
[editovat | editovat zdroj]Dnešní varhany jsou třetím nástrojem v historii kostela. Byly postaveny r. 1923 firmou Gebrüder Rieger - Jägerndorf na návrh tehdejšího varhaníka G. Rhodese. Autorem architektonicko-výtvarného řešení je bratislavský architekt Christian Ludwig.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Veľký evanjelický kostol (Panenská ulica) na slovenské Wikipedii.
