Vedlejší škody

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vedlejší škody (či kolaterální ztráty) ve vojenské terminologii znamenají úmrtí, zranění nebo jiné škody na necílených objektech. Často se používá pro nehody na civilistech či poškození nevojenských objektů v průběhu útoku na legitimní vojenské cíle.[1][2] Pro neúmyslné zničení přátelského cíle se používá termín palba do vlastních řad.

Někteří kritici používání pojmu vidí jako eufemismus, který se snaží odosobnit skutečnost smrti nevinných.[3][4][5][6]

Termín „kolaterální škody“[editovat | editovat zdroj]

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Anglický výraz „collateral“ pochází ze středověké latiny, ze slova collateralis, doslova col-, „společně s“ + lateralis (z latus, later-, „strana“) a jinak je v některých obratech používán jako synonymum k „paralelní“ či „navíc“ („kolaterální žíly“ vedou krev paralelně, „kolaterály“ jsou finanční zástavy). První známé použití anglického sousloví „collateral damage“ bylo v tomto kontextu použito roku 1961 v článku T. C. Schellinga „Rozptýlení, odstrašení a poškození“.[7]

Užití[editovat | editovat zdroj]

Průvodce cílením vojenské rozvědky USAF definuje termín jako „nezamýšlenou škodu či incidentní škodu postihující zařízení, vybavení či personál, vzniklou jako důsledek vojenských aktivit namířených proti cílené nepřátelské síle nebo zařízení.“[1] Záměr je klíčový pro porozumění vojenským definicím z toho důvodu, že se vztahuje k cílené selekci. Od doby PGM a zásahů specializovaných jednotek se však obecně soudí, že ochrana civilistů je velkou prioritou zemí západního světa, proto se i termín samotný stále hojně užívá.[8]

Související pojmy[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní humanitární právo[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní úmluvy schvalují použití válečného práva v ozbrojeném konfliktu, včetně zavinění vedlejších škod, pokud je zásah ve shodě s třemi základními principy: vojenskou nutností (pro zachování míru), rozlišením (problému a příčiny) a proporcionalitou.

Luis Moreno-Ocampo, hlavní žalobce Mezinárodního trestního soudu vyšetřoval obvinění Spojených států amerických z válečných zločinů během Invaze do Iráku v roce 2003 a v otevřeném dopise své nálezy publikoval. Podle této analýzy se USA chovalo ve shodě s těmito principy, a zásah byl tedy legitimní.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Collateral damage na anglické Wikipedii.

  1. a b USAF Intelligence Targeting Guide — AIR FORCE PAMPHLET 14- 210 Intelligence [online]. 1998-02-01 [cit. 2007-10-06]. S. 180. Dostupné online. 
  2. collateral damage [online]. Merriam-Webster. Dostupné online. 
  3. The Political Psychology of Collateral Damage [online]. [cit. 2016-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  4. OLSTHOORN, Peter. Military Ethics and Virtues: An Interdisciplinary Approach for the 21st Century. [s.l.]: Routledge, 2010-09-21. Dostupné online. ISBN 978-1-136-89429-9. S. 125. 
  5. SHABO, Magedah. Techniques of Propaganda and Persuasion. [s.l.]: Prestwick House Inc, 2008. Dostupné online. ISBN 978-1-58049-874-6. S. 134. 
  6. MONBIOT, George. ‘Cleansing the stock’ and other ways governments talk about human beings. Comment is Free [online]. 2014-10-22. Dostupné online. 
  7. Dostupné online. 
  8. Dostupné online.