Přeskočit na obsah

Vector W2

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vector W2
VýrobceVector Motors
Roky produkce1978
Karoseriedvoudveřové kupé
Koncepce pohonumotor uprostřed, pohon zadních kol
Třídakoncept
Technické údaje
Šířka1 930 mm
Výška1 080 mm
Motor
MotorTwin-turbo Chevrolet V8
Objem5,7 l
Převodovky
Druhautomatická
Počet převodových stupňů3
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vector W2 je plně funkční koncepční automobil zkonstruovaný výrobcem Vector Motors v roce 1978. Ve stejné podobě měl být vůz uveden do sériové výroby. Vůz pohání hliníkový twin-turbo motor Chevrolet V8 se vstřikováním paliva Bosch s objemem 5,7 litrů, který produkuje více než 600 koňských sil (450 kW) a více než 800 Nm točivého momentu.[1] Udávaná maximální rychlost je 389 km/h.[2]

Název vozu byl poskládán ze jména Jerryho Wiegerta, designéra a zakladatele společnosti Vector Motors, a z počtu turbodmychadel (2). Koncept několikrát změnil podobu včetně několika přelakování a byl postupně vylepšován. Vůz byl po několik let vystavován na mezinárodních autosalonech po celém světě, kde vždy vzbudil velký poprask a byl mu dopřáván prostor v různých světových automobilových magazínech. Koncept byl velmi dobře přijat i veřejností. Za jedenáct let koncepční vůz najel přes 160 000 kilometrů, což bylo více, než kdy jakýkoliv jiný koncept. Wiegert mezitím sháněl peníze potřebné k zahájení sériové výroby, k níž došlo v roce 1989 pod názvem Vector W8 s identickou podobou, jakou tehdy měl model W2.

Momentálně je koncept ve vlastnictví Wiegerta a rozebrán na součástky v sídle společnosti Vector Motors ve Wilmingtonu v Kalifornii.

Vector W2 byl použit v epizodě "License to Steele" v seriálu Remington Steele; představoval zde produkt fiktivní automobilové společnosti a nesl jméno Hunter Jet Star 6000.

W2 se objevil jako ovladatelné vozidlo ve videohře na systém Nintendo Formula One: Built to Win.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vector W2 na anglické Wikipedii.

  1. GRIFFIN, Larry. Essence of Omnipotence: Vector W2. Car and Driver. Ziff-Davis, December 1980, s. 36–40. Dostupné online [cit. 8 July 2015]. 
  2. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-1-845840-17-4. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]