Věž (zámek)
Věž | |
---|---|
zámek Věž | |
Účel stavby | |
domov důchodců | |
Základní informace | |
Sloh | empírový |
Výstavba | před rokem 1703 (barokní) |
Přestavba | 1728–1730, 1740–1750 (rokokový), konec 18. století (klasicistní), 1820 (empírový), počátek 20. století |
Stavebník | neznámý |
Další majitelé | Vernierové, páni z Gastheimu, Mozarové, Dejmové ze Stříteže, Křivánkovi, Waldertovi, Stanglerovi |
Poloha | |
Adresa | Věž 1, Věž, Česko |
Souřadnice | 49°33′46,55″ s. š., 15°27′29,27″ v. d. |
Věž | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 39132/6-351 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | www.domov-vez.cz |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zámek Věž stojí na návsi v obci Věž, v okrese Havlíčkův Brod. Je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Věži pochází z roku 1404, kdy ji vlastnil Mikuláš z Lipničky. V té době zde ovšem žádné panské sídlo nestálo. K výstavbě barokního zámku došlo patrně až na konci 17. století za Vernierů. Mathias Vernier de Rougemont statek Věž i šlechtický titul získal jako císařský důstojník z Burgundska po třicetileté válce. Jeho syn Jan Bartoloměj svobodný pán Vernier de Rougemont patrně zámek Věž kolem roku 1700 postavil.[2] V roce 1703 Jan Bartoloměj Vernier prodal ves se zámkem (tehdy zvaným Černá věž) Františku Antonínovi z Gastheimu.
Následně docházelo k častému střídání majitelů, až jej kupuje rytíř František Josef Mozar /Moser, staroměstský měšťan a komerciální rada. Za něj došlo v letech 1728–1730 k přestavbě, při níž přibylo severní křídlo s jednolodní kaplí sv. Jana Nepomuckého. Jeho syn Leopold Moser podnikl v okolí neúspěšné pokusy o obnovení těžby stříbra, což vedlo ke značnému zadlužení a nutnosti prodat majetek.[2]
V konkursu tak roku 1733 získal Věž Václav Ignác Deym hrabě ze Stříteže (1669-1747), který za vše i s mobiliářem zaplatil 54 100 zlatých. Jeho chotí byla Marie Rosina rozená Vernierová de Rougemont (1672-1711), neteř dřívějšího majitele.[2] V letech 1740–1750 proběhla pod dozorem jeho manželky Marie Karolíny rokoková úprava průčelí. Václav Ignác měl 16 potomků, statek Věž zdědil syn Franz Anton, který roku 1787 statky Věž a Květinov prostřednictvím svého zástupce nechal prodat.
Spojené statky, ke kterým náležel zámek ve Věži, z více než tří čtvrtin zadlužené, koupil za 65 000 zlatých obchodník z Velkého Meziříčí Václav Segenschmid (1723-1789.[2], obchodník a soukeník z Velkého Meziříčí, který zbohatl díky armádním zakázkám.[3] Roku 1789 připadlo panství dle dědického smíru po zemřelém Václavu Seegenschmiedovi jeho dceři Marii Anně provdané Skřivánkové a jejímu manželovi Bernardu Krziwankovi a to za 50.000.[4][5] V letech 1780 - 1793 ve věžském zámku jako finančně nezávislý bývalý jezuita pobývá potomek starého irského rodu, kanovník P. Josef rytíř Lodgman von Auen. V letech 1792-1795 patřil statek krátce jihlavskému poštmistrovi Leopoldovi Goško ze Sachsenthalu (1757-1831).[6]
Na konci 18. století, kdy už byl v držení manželů Křivánkových, prošel zámek klasicistní přestavbou a v roce 1820 byl upraven ve stylu empíru. Roku 1801 se dočkala Marie Anna své zletilosti, avšak mezi oběma manželi Křivánkovými došlo v následujících letech ke sporu o správu statku. Celá záležitost byla uzavřena definitivně v roce 1809, kdy jí bylo zaknihováno výhradní právo na statek.[2] Syn JUDr. Jan Ludwig Krziwanek (1795-1880) se stal známým vídeňským advokátem a jeho synové vynikli v oboru fotografie. Statek získává druhorozený Eduard Ernest Edler von Krziwanek (1799-1876), říšský a zemský poslanec.[5] Častým hostem Eduarda von Krziwanek zde býval K. H. Borovský.[7] V roce 1881 jej zasáhl požár a ještě téhož roku jej od Eduarda Křivánka ml. koupil dr. Antonín Waldert.
Oprav se však zámek spolu s kaplí dočkal až na počátku 20. století, kdy už byl v majetku Roberta Stanglera. V držení Stanglerů zůstal do roku 1948, kdy jim byl zkonfiskován a od roku 1958 je v jeho prostorách zřízen domov důchodců.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-13]. Identifikátor záznamu 151149 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e Ebel Martin : Dějiny objektu - první etapa stavebně historického průzkumu zámku Věž u Havlíčkova Brodu,1995, archiv Státního památkového ústavu v Pardubicích
- ↑ RIPPEROVÁ, Marie. Textilní výroba ve Velkém Meziříčí v 18. století. Časopis Matice moravské. 1986, čís. 105, s. str. 117-129.
- ↑ SOMMER, Johann G. Das Königreich Böhmen. Svazek XI Kreise Czaslaw. Praha: [s.n.], 1833-1849,. 16 svazků. S. 193,.
- ↑ a b STEINBAUER, Jan. O předcích zemského a říšského mladočeského poslance JUDr. Eduarda Brzoráda. Děje rodů von Herites, von Krziwanek, Delorme a Brzorád. [online]. [cit. 2022-08-30]. Dostupné online.
- ↑ BOŘECKÝ, Jiří. Dějiny Úsobí a Chyšky. 2. Vyd. 1. vyd. Úsobí: [s.n.] 347, [180] Seiten s. ISBN 978-80-239-8538-2, ISBN 80-239-8538-8. OCLC 1003529435 S. 267–270.
- ↑ Drešnar František: Karel Havlíček Borovský na Vysočině, Město Havlíčkův Brod, 200 str. 108
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Věž na Wikimedia Commons
- Věž, hrady.cz
- Zámek Archivováno 13. 1. 2015 na Wayback Machine., obecvez.cz
- Familie von Krziwanek