Vědy o atmosféře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Horní vrstvy atmosféry Země.

Vědy o atmosféře je souhrnný název pro vědy zabývající se složením atmosféry astronomických objektů, procesy probíhajícími v atmosféře a procesy, které ovlivňují atmosféru. Zahrnují v sobě chemii atmosféry, fyziku atmosféry (do níž patří dynamika atmosféry), meteorologii a klimatologii.

Chemie atmosféry[editovat | editovat zdroj]

Obrázek znázorňující složení atmosféry a cirkulaci látek v atmosféře.

Chemie atmosféry je věda o atmosféře zabývající se studiem chemického složení atmosféry Země a atmosfér jiných objektů sluneční soustavy. Složení atmosféry Země se v minulosti měnilo a mění se i dnes působením člověka a jiných vlivů. Chemie atmosféry zkoumá tyto změny a jejich vliv na život na Zemi.

Fyzika atmosféry[editovat | editovat zdroj]

Fyzika atmosféry je věda využívající fyzikálních poznatků ke studiu atmosféry.

Dynamika atmosféry[editovat | editovat zdroj]

Dynamika atmosféry zahrnuje studium proudění a pohybů v atmosféře. Zabývá se studiem bouří, tornád, tropických cyklón, ...globálním prouděním. Cílem dynamiky atmosféry je vysvětlit pozorované jevy na základě fyzikálních modelů. Pomáhá tak zpřesnit předpověď počasí a vyvíjet metody pro předpověď sezónních změn.

Meteorologie[editovat | editovat zdroj]

Meteorologie studuje změny počasí v krátkodobém měřítku několika týdnů za účelem vytvoření předpovědi jeho budoucího chování. K tomu využívá naměřených údajů v meteorologických stanicích, které zpracovává pomocí modelů vytvořených fyzikou atmosféry.

Klimatologie[editovat | editovat zdroj]

Klimatologie je věda zabývající se změnami klimatu - změnami počasí na určitém místě, ale i na celé planetě (Zemi), z dlouhodobého hlediska. Studuje periodicitu klimatických změn v časovém měřítku řádu let až milionů let. Zjištěné informace se snaží využít k předpovědi chování klimatu v budoucnosti.

Zkoumá také interakce atmosféry a oceánů nebo povrchu kontinentů (jejich topografie a také vegetace) a jejich případný vliv na zemské klima. Její výzkum souvisí s výzkumem dalších vědeckých disciplín jako jsou atmosférická fyzika, atmosférická chemie, geologie, vulkanologie, hydrologie, glaciologie, ale i astrofyzika.

Atmosféry kolem vesmírných objektů[editovat | editovat zdroj]

Představa malíře znázorňující východ mateřské hvězdy nad atmosférou planety HD 189733 b.

Všechny planety sluneční soustavy, kromě Merkuru, mají atmosféru, protože jejich gravitační působení je dostatečné k tomu, aby si udržely kolem sebe plynný obal. Výjimku tvoří planeta Merkur, u níž atmosféra krátce po zformování planety rychle zmizela vlivem nízké gravitace planety, vysoké teploty a interakcí molekul se slunečním větrem. Také Saturnův měsíc Titan má vlastní atmosféru.

U těchto planet (a měsíce) dochází, podobně jako na Zemi, ke vzniku meteorologických jevů. V atmosféře Venuše byly pozorovány elektrické výboje v podobě blesků,[1], na Marsu vznikají prachové bouře a byla zde pozorována oblačnost[2], v atmosféře Jupitera je obrovská anticyklóna nazývaná Velká rudá skvrna[3], v atmosféře Saturnu je Dračí bouře,[4] v atmosféře Neptunu se v 90. letech nacházela Velká tmavá skvrna.

Také kolem některých extrasolárních planet byla objevena atmosféra. Horké Jupitery, které byly objevovány zpočátku, pravděpodobně ztratily svou atmosféru vlivem záření mateřské hvězdy.[5] U planety HD 189733 b byla v roce 2008 objevena atmosféra tvořená oxidem uhličitým, methanem a vodními parami.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Blesky na Venuši [online. Hvězdárna Valašské Meziříčí, [cit. 2010-05-17].]
  2. Solarview, Martian Clouds [online. [Cit. 2007-05-17].]
  3. Astronomický snímek dne - Velká rudá skvrna
  4. Dračí bouře
  5. Weaver, D.; Villard, R. (31 January 2007). "Hubble Probes Layer-cake Structure of Alien World's Atmosphere".
  6. HD 189733 / V452 Vul / BD+22 3887 AB