Vítkovická doprava
| VÍTKOVICKÁ DOPRAVA a.s. | |
|---|---|
 Lokomotivní depo a motorové lokomotivy společnosti | |
| Základní údaje | |
| Právní forma | akciová společnost |
| Datum založení | 1. června 2002 |
| Adresa sídla | 1. máje 3302/102a, Ostrava, 703 00, Česko |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | nákladní železniční doprava |
| Mateřská společnost | Czechoslovak Group (od 2018) |
| Majitel | CE Industries |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | vitkovicka-doprava |
| IČO | 25909339 |
| LEI | 315700GQN3QWQFGOND27 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
VÍTKOVICKÁ DOPRAVA a.s., do 30. srpna 2018 VÍTKOVICE Doprava, a.s.[1] (VKM: VD), je český železniční dopravce. Společnost vznikla k 1. 6. 2002 vyčleněním z mateřské společnosti Vítkovice. Jejím úkolem bylo zejména provozování dráhy a drážní dopravy na vlečce Vítkovických železáren v Ostravě.[2] Kromě provozu na vlastní vlečce již od počátku své existence zajížděly lokomotivy této firmy také na sousední vlečku Nové huti.
Od vzniku společnosti byla jediným vlastníkem firmy společnost Vítkovice, od 17. dubna 2018 se vlastníkem stala Tatra Aviation[1] ze skupiny Czechoslovak Group.[3]
Lokomotivy[editovat | editovat zdroj]
Základem lokomotivního parku této společnosti jsou lokomotivy řady 740 a lokomotivy řady 741 které jsou vůbec nejrozšířenějším typem lokomotiv na větších vlečkách v Česku a na Slovensku. Dalšími typy lokomotiv provozovaných touto firmou jsou stroje řady 729 a 709. V minulosti byl park lokomotiv ve Vítkovických železárnách mnohem pestřejší, ale velké množství lokomotiv bylo rozprodáno nebo zrušeno v souvislosti se zastavením provozu zdejších vysokých pecí v roce 1998. Ze starších typů lokomotiv tak ve Vítkovicích zůstaly pouze dvě malé lokomotivy řady 701 upravené jako pojízdná zametadla sněhu.
Vstup na celostátní a regionální dráhy[editovat | editovat zdroj]
V říjnu 2004 zahájila společnost Vítkovice Doprava pravidelný provoz svých nákladních vlaků na síti SŽDC. Nejdůležitější relací provozovanou touto společností je přeprava vápna z vápenky Kotouč Štramberk na vítkovickou vlečku pro odběratele Vítkovice a Vítkovice Steel.[4] K těmto přepravám se postupně přidaly i další lokální relace na Ostravsku.[5] Mezi první přepravy na delší vzdálenosti patřily převozy rozpracovaných souprav NIM Express mezi Ostravou a Plzní.[6] Více se firma začala prosazovat na delších relacích v roce 2017, šlo zejména o vozbu železného šrotu a kolejnic.[5] V roce 2019 se společnost podílela také na přepravách dřeva, což souviselo zejména s tehdy probíhající kůrovcovou kalamitou.[7][8]
Pro jízdy po tratích Správy železnic používala společnost lokomotivy řady 740.[4][5][8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Úplný výpis z obchodního rejstříku VÍTKOVICKÁ DOPRAVA a.s., B 2595 vedená u Krajského soudu v Ostravě. justice.cz [online]. 2018-11-22 [cit. 2018-11-22]. Dostupné online.
- ↑ ŠTEFEK, Petr. Vznik společnosti Vítkovice Doprava. Stránky přátel železnic [online]. Červen 2002 [cit. 2017-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku TATRA AVIATION a.s., B 20535 vedená u Městského soudu v Praze. justice.cz [online]. 2018-11-22 [cit. 2018-11-22]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠTEFEK, Petr. Vítkovice Doprava zahájila provoz na síti SŽDC. Stránky přátel železnic [online]. Říjen 2004 [cit. 2017-10-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c ZOBAL, Petr. Vítkovice Doprava se začala angažovat v dálkových přepravách. Stránky přátel železnic [online]. Červenec 2017 [cit. 2024-02-10]. Dostupné online.
- ↑ Přesuny prvních vozů NIM Express. Železniční magazín [online]. 2016-09-15 [cit. 2024-02-10]. Dostupné online.
- ↑ BRABENEC, Daniel. Nasazení lokomotivy 761.101 na „kůrovcové“ vlaky v Česku. Stránky přátel železnic [online]. Prosinec 2019 [cit. 2024-02-10]. Dostupné online.
- ↑ a b ZOBAL, Petr. Biomasa pro tepelnou elektrárnu Alpiq Generation. Stránky přátel železnic [online]. Květen 2019 [cit. 2024-02-10]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vítkovická doprava na Wikimedia Commons
