Václav Merklas
| Václav Merklas | |
|---|---|
| Narození | 29. září 1809 nebo 24. září 1809 Praha |
| Úmrtí | 2. října 1866 (ve věku 57 let) nebo 2. října 1867 (ve věku 58 let) Opava |
| Povolání | malíř |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Václav Merklas, křestní jméno též často Wenzel (29. září 1809 Praha[1][p 1] – 2. října 1866 Opava[2]) byl český kartograf a rytec, průkopník výroby zeměpisných glóbusů v českých zemích. Jako první je vyráběl s českými popisy.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí a studia
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině pražského vinopalníka[p 2] Adama Merklase a jeho manželky Anny, rozené Latové.[1] Měl celkem 11 sourozenců, přesto mu rodiče umožnili studium. V roce 1826 maturoval na pražském piaristickém gymnáziu, dva roky studoval filozofii. Po skončení přešel na právnickou fakultu pražské Karlo–Ferdinandovy univerzity. Po čtyřech letech studia nastoupil v roce 1832 do zaměstnání u pražského advokáta.[3]
Merklas dále studoval na umělecké škole (jednalo se pravděpodobně o soukromou, blíže neurčenou školu) a právnickou praxi opustil.[4]
Amerlingova Budeč
[editovat | editovat zdroj]Po svatbě si Merklas zařídil ryteckou dílnu, kterou v roce 1843 přemístil do Amerlingovy Budče, která sídlila na nároží dnešních pražských ulic Žitná a V tůních. Dílna zde byla umístěna ve dvou místnostech a na svou dobu byla vybavena kvalitním zařízením, která jiné pražské tiskárny neměly. V roce 1845, když se Amerlingova škola dostala do ekonomických potíží, Budeč opustil. Po vystřídání dvou míst našel pro tiskárnu definitivní umístění – až do doby, kdy opustil Prahu, tiskl v Malé Řeznické (dnes Řeznické) ulici.[4]
Pobyt na Slovensku
[editovat | editovat zdroj]Tiskárně Václava Merklase se obchodně příliš nedařilo. V roce 1851 složil Merklas zkoušku učitelské způsobilosti z historie a zeměpisu. Svou tiskárnu prodal knihkupci Andréovi a v říjnu téhož roku se s rodinou přestěhoval do Levoče. Zde se stal profesorem na c. k. státním gymnáziu s německým vyučovacím jazykem a na Slovensku setrval 10 let. Vyučoval zde, kromě předmětů, pro které získal aprobaci, i češtinu, němčinu, přírodopis, matematiku a krasopis. V Levoči se stal též kustodem farního chrámu svatého Jakuba, o kterém zveřejnil historicko–uměleckou studii a pro který (po poškození požárem) zhotovil oltář a zpovědnici.[4]
Závěr života v Opavě
[editovat | editovat zdroj]Po pádu Bachova absolutismu byli čeští profesoři ze Slovenska odvoláváni; Václav Merklas byl dán v roce 1861 k dispozici českému Staroměstskému gymnáziu a počátkem roku 1864 přeložen na c. k. německé gymnázium v Opavě. V Opavě se zapojil do českého vlasteneckého života, ale již v roce 1866 zde zemřel. Pochován byl na místním hřbitově.
Rodinný život
[editovat | editovat zdroj]Dne 24. července 1839 se v Praze oženil s dcerou pražského zlatníka Františkou Pscherovou (psána též Pšerová, 1811–1866).[5] Manželé Merklasovi měli čtyři děti: Miladu Františku (*1841), Ludmilu Emilii (*1843), Marii Aloisii (*1848) a Jana Nepomuka Ladislava (*1851).[3][p 3]
Manželé Františka a Václav Merklasovi zemřeli den po sobě, 1. a 2. října 1866, v době epidemie cholery; tu do města zavlekla pruská armáda za prusko–rakouské války a oba manželé jí podlehli.[2][3]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]
Globy
[editovat | editovat zdroj]Václav Merklas je autorem prvních českých glóbusů, první z nich, který vytvořil v roce 1848, měl v průměru 2,5 palce (6,6 cm) a byl nabízen k prodeji za 30 krejcarů.[6] Druhý glóbus měl průměr 3,5 palce (8,6 cm). Tyto glóby jsou známy jen z dobových zpráv, nezachovaly se. Zachovala se až německá verze většího glóbu vyrobená okolo roku 1854; několik exemplářů je uchováváno v Rakousku.[7]
Tělo Merklasových glóbů bylo sádrové. Poté, co jejich výroba zkrachovala, převzal ji Jan Felkl, který s Merklasem spolupracoval již od konce 40. let 19. století.
České atlasy
[editovat | editovat zdroj]Mapy, které Merklas vydával, byly přesné kopie dříve vydaných map německých, byl jejich kresličem, rytcem i vydavatelem. Jeho osobní zásluhou je především zavedení českého názvosloví v mapách.
Ludvík Mucha uvedl přehled Merklasových atlasů takto:[4]
- 1842 – Zeměpisný atlas (Atlas český) I., vydavatel Matice česká, 5 map
- 1843 – Malý zeměpisný atlas dle nejnovějších zpráv a pomůcek sestavený a spolu s potřebným textem vydaný, sv. 1 a 2, vydavatel Václav Merklas, 6+6 map - tento atlas je považován za první český školní atlas.[8]
- 1843 – Atlas k přídonímu zeměpisu I., vydavatel Václav Merklas, 3 mapy
- 1846 – Malý příruční atlas, 1. vydání, vydavatel Matice česká, 27 map[9]
- 1850 – Zeměpisný atlas II., vydavatel Matice česká, 9 map
- 1850 – Atlas starého světa, vydavatel Václav Merklas, 10 map
- 1853 – Atlas starého světa (1. vydání), vydavatel Karel André, 5 map[10]
- 1853 – Malý příruční atlas (2. vydání), vydavatel Kronberger, 26 map
- 1853 – Atlas starého světa (2. vydání), vydavatel Karel André, 12 map
- 1853 – Malý zeměpisný atlas (1. úplné vydání), vydavatel Karel André, 28 map
- 1858 – Malý zeměpisný atlas (2. úplné vydání), vydavatel Karel André, 28 map
Jiné zeměpisné publikace a veduty
[editovat | editovat zdroj]Databáze Národní knihovny obsahuje další knižně vydaná díla:
- Geographie des Königreiches Böhmen für Schule und Haus (Praha, K. André, 1852)
- Geschichtliches und topografisches Gemälde von Prag und seinen Umgebungen (ein Fremdenführer; Praha, K. André, 1852)
- Gemälde von Prag und dessen Umgebungen (nach der Natur geschildert und Geschichtlich erläutert, ein Führer für Fremde und Heimische; Praha, K. André, 1858 a 1863)
Merklasova tiskárna tiskla i pohledy na Prahu a jiné příležitostné tisky.[4] Václav Merklas je též autorem rytin pražských vedut podle kreseb Vincence Morstadta.
Posmrtná připomínka
[editovat | editovat zdroj]- Pamětní deska připomínající Václava Merklase je umístěna od roku 1966 ve vestibulu opavského katastrálního úřadu
- V Opavě je též Merklasova ulice.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Pokřtěn byl Michal Václav (Michael Wenzel). Některé zdroje uvádějí chybné datum narození 28. září.
- ↑ Povolání otce dle matriky narozených. Ludvík Mucha uvádí, že Adam Merklas byl hrnčíř.
- ↑ Životopis Václava Merklase zveřejněný městem Opava [1] uvádí, že byl ženat dvakrát, poprvé s Annou Lattovou. Jedná se však o záměnu osob (Anna Latiová byla jeho matka) a dcery měl se svou jedinou manželkou Františkou, jak vyplývá z matričních údajů.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matrika narozených, sv. Haštal 1808-1819, snímek 32 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-02-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Matrika zemřelých Opava, 1860-1874, snímek 100 [online]. Zemský archiv Opava. Dostupné online.
- ↑ a b c GEBAUER, Josef. Václav Merklas Václav [online]. Město Opava [cit. 2021-02-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e MUCHA, Ludvík. Václav Merklas [online]. Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty UK [cit. 2021-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-31.
- ↑ Matrika oddaných, sv. Štěpán 1837-1848, snímek 44 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-02-17]. Dostupné online.
- ↑ Český globus. Kwěty [online]. 1848-05-09 [cit. 2021-02-19]. Dostupné online.
- ↑ MUCHA, Ludvík. Český globograf Václav Merklas a jeho zemské glóby. [online]. Česká geografická společnost [cit. 2021-02-19]. Dostupné online.
- ↑ VOŽENÍLEK, Vít; STACHOŇ, Zdeněk. České školní atlasy v čase. Praha: Česká kartografická společnost, 2021.
- ↑ Malý příruční atlas wšech částí země obsahující 27 listů [online]. Praha: Matice česká, 1846. Dostupné online.
- ↑ MERKLAS, Václav. Atlas starého světa [online]. Praha: Karel André, 1853 [cit. 2021-02-19]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MUCHA, Ludvík. Václav Merklas [online]. Praha: Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty UK, 1950 [cit. 2021-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-31.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Web umenia: vyhledávání Merklas [online]. Slovenská národní galerie [cit. 2021-02-19]. Dostupné online.
