Váchalův mlýn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Váchalův mlýn
Váchalův mlýn v roce 2021, pohled od východu
Váchalův mlýn v roce 2021, pohled od východu
Základní informace
Slohklasicismus
Výstavbapřed 1600
Poloha
AdresaKozinova č.p. 46, Hořejší Předměstí, Domažlice, okres Domažlice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky53216/4-2014 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Váchalův mlýn v Domažlicích je bývalý vodní mlýn, který stojí v centru města západně od náměstí Míru v místech zaniklého náhonu vedeného z řeky Zubřina.[1] V letech 1958–1980 byl chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Mlýn je zmíněn v kupní smlouvě z počátku 16. století mezi prodávajícím Lvíkem a novým majitelem Václavem Jindrou. Roku 1839 jej vlastnil Jan Pavlík, který v tomto roce nechal zpracovat plány na rozsáhlou přestavbu u Václava Kostlivého. 23. října 1877 byl zřízen vodní cejch.[1]

V roce 1886 byl mlýn prodán v exekuci za 14 725 zlatých. V roce 1915 byl na mlýn opět uvalen konkurz a o rok později mlýn koupila Československá banka Praha za 73 369 korun. 3. března 1916 proběhla jeho dražba v odhadní ceně 108.475,77 K.[1]

V roce 1919 se majiteli mlýna stali manželé Váchalovi. Roku 1936 mlýn vyhořel a při jeho přestavbě o měsíc později došlo k tragické nehodě, když se zřítil štít dovnitř budovy. V rodině Váchalově zůstal mlýn až do znárodnění.[1]

V roce 1957 si v areálu zřídily Západočeské mlýny Domažlice firemní dílny a kanceláře; v té době byla odstraněna většina mlýnského zařízení.[1] Stará mlýnská strouha byla zrušena při stavbě pomníku pohraniční stráže v roce 1965.[2][3]

V 90. letech 20. století došlo k přestavbě interiérů mlýna a původní ráz si dochovalo pouze první patro mlýnice. Do konce 90. let 20. století vlastnily mlýn Západočeské pekárny a cukrárny, n.p., poté byl navrácen rodině původního majitele.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Ve mlýně se jako doplňková činnost provádělo bělení a sušení prádla. Byla zde také možnost koupání za 5 zlatých mezi 16. a 17. hodinou.[1]

Voda na vodní kolo vedla náhonem. V roce 1930 mlýn poháněla jedna Francisova turbína (průtok 0,2 m³/s, spád 3,7 m, výkon 7,5 HP).[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h Císařský, Váchalovský mlýn. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, Lukáš Racocha, 2.3.2015. [cit. 2021-11-30]. Dostupné online.
  2. a b Váchalův vodní mlýn. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000141809, rejstříkové číslo ÚSKP 53216/4-2014. [cit. 2021-11-30]. Dostupné online
  3. Pohraničník. Zdeněk Němeček. Centrum pro dějiny sochařství (socharstvi.info). [cit. 2021-11-30]. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]