Ušatá veža
| Ušatá veža | |
|---|---|
 | |
| Vrchol | 2 265 m |
| Poloha | |
| Stát | Slovensko |
| Souřadnice | 49°12′7″ s. š., 20°13′4″ v. d. |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ušatá veža ( polsky Złota Turnia německy Gaffelstürme maďarsky Rézpadtornyok je nejvýraznější věž v severozápadním hřebínku Malého Kežmarského štítu, od něj oddělena Ušatým sedlem ve Vysokých Tatrách. Má dva blízko sebe položené téměř stejně vysoké vrcholky (2265 m n. m.). Od Ušatého sedla mezi Ušatou věží a stěnou Malého Kežmarského štítu se svažuje šikmo, směrem dolů, markantní žlab nazývaný Německý žebřík. Vrcholky Ušaté věže nejsou dostupné pro turisty. Nejvýhodnější horolezecká cesta se nabízí z Ušatého sedla. [1]
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vytvořil Arno Puškáš. Polský znalec Tater a historik Witold Henryk Paryski ho hodnotil jako nevhodný a použil ve své monografii o Tatrách pojmenování Złota turnia. Odvodil ho od pojmenování Złota Przełączka (Ušaté sedlo). Tento název a další podobné v této skupině tatranských objektů se váže k zlatokopům. Ušatým sedlem totiž v první polovině 18. století jako první pravidelně procházeli kežmarští zlatokopové Fábryovci do svých těžebních revírů na Medených lávkách. Ucho, ze kterého je odvozen slovenský název, je skalnatý sráz v dolních částech pravé strany Nižného stupně severní stěny Malého Kežmarského štítu. Svým půdorysem připomíná ušní boltec. [1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]prvovýstupy:
- Alfred Grosz, Tibold Kregczy a Lajos Rokfalusy, 26. července 1912 - v létě na oba vrcholky.
- Jan Alfred Szczepański, 8. května 1928 - v zimě, na jihovýchodní vrchol.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ušatá veža na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Od A po Z o názvoch Vysokých Tatier. [s.l.]: [s.n.] ISBN 80-967522-7-8. S. 457.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ušatá veža na Wikimedia Commons
