Přeskočit na obsah

Uspenský půst

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Uspenský půst nebo Spasivka či Půst před Zesnutím Bohorodice je jedním z postních období křesťanských církví byzantského ritu.

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Toto postní období trvá od 1. do 14. srpna a věřící se jím připravují na svátek Zesnutí přesvaté Bohorodice (15. srpen), resp. na svátky Zesnutí a Proměnění Páně.

První zmínka o postě v tomto období pochází od sv. Lva I. Velikého (okolo r. 450), definitivní podobu Uspenský půst získal roku 1166 na koncilu v Konstantinopoli.

Původní postní předpisy Uspenského postu jsou tyto:

  • V pondělí, ve středu a pátek výhradně nevařená rostlinná strava bez oleje.
  • V úterý a ve čtrvrtek vařená rostlinná strava bez oleje.
  • V sobotu a v neděli rostlinná strava s olejem a vínem.

Na svátek Proměnění Páně (6. srpen) je dovoleno jíst i rybu.

V Řeckokatolické církvi na Slovensku během tohoto postu je závazné se postit tak jako běžně přes rok, zachování tohoto postu je tedy ponechané na osobním rozhodnutím každého věřícího.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Uspenský pôst na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]