Ulice Krále Jiřího (Jeruzalém)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Ulice Krále Jiřího
Trojjazyčná pamětní deska připomínající vznik ulice v prosinci 1924
Trojjazyčná pamětní deska připomínající vznik ulice v prosinci 1924
Umístění
Město Jeruzalém
Poloha
Historie
Datum vzniku 9. prosince 1924
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ulice Krále Jiřího (hebrejsky: רחוב המלך ג׳ורג׳ החמישי‎‎, rechov ha-Melech Džordž ha-Chamiši) je ulice v centrální části JeruzalémaIzraeli. Centrum západní části města bylo v minulosti definováno trojúhelníkem tvořeným severní částí ulice Krále Jiřího spolu s Jaffskou a Ben Jehudovou ulicí.[1] Je pojmenována na počest britského krále Jiřího V., přičemž jde o jedinou ulici ve městě, jejíž název nebyl hebraizován.[1]

Umístění a charakter[editovat | editovat zdroj]

Ulice vede severojižním směrem obloukem lehce vyklenutým k západu. Na severním konci se dotýká ulice Jaffské a pokračuje za křižovatkou dále severním směrem jako Straussova ulice. Na jihu končí Francouzským nebo také Pařížským náměstím, za nímž pokračuje dále k jihu ulice Keren ha-jesod.

Ulice je vytíženou dopravní tepnou, využívanou pro automobilovou a autobusovou dopravu. V jižní části ulice jsou uprostřed silnice vyhrazené dopravní pruhy pro veřejnou dopravu; ty by měly být výhledově nahrazeny modrou linkou jeruzalémské tramvaje.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ulice byla postavena k příležitosti sedmého výročí britského dobytí Jeruzaléma pod vedením generála Edmunda Allenbyho. Slavnostní otevření se uskutečnilo za přítomnosti britského vysokého komisaře v mandátní Palestině sira Herberta Samuela, britského správce Jeruzaléma sira Ronalda Storrse a arabského starosty Jeruzaléma Radžiba Našašibiho.[2]

V letech 1928 až 1936 byl v ulici postaven Dům národních institucí, kde od té doby sídlí tří židovské sionistické organizace, a to Židovský národní fond, Židovská agentura a Keren ha-jesod, náležící v minulosti mezi tzv. národní instituce.[3] Po vzniku Izraele v květnu 1948 se v budově konala vůbec první zasedání izraelského parlamentu (Knesetu)[4] a 16. února 1949 zde složil přísahu první izraelský prezident Chajim Weizmann.[5] V letech 1950 až 1966 sídlil Kneset v téže ulici ve Fruminově domě, poté se přesunul do svého nového sídla ve čtvrti Giv'at Ram.[6]

V ulici Krále Jiřího byly nainstalovány vůbec první semafory v Jeruzalémě, a to na křižovatce s Jaffskou ulicí.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b GORDON, Buzzy. Frommer's Jerusalem Day by Day. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2010. 192 s. Dostupné online. ISBN 978-0470676363. (anglicky) 
  2. RUBINSTEIN, Danny. A walk across Jerusalem history [online]. Haaretz, 2006-11-26 [cit. 2013-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. EYLON, Lili. Jerusalem: Architecture in the British Mandate Period [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2012-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Early Years [online]. Kneset [cit. 2012-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ADERET, Ofer. The Zionist founding father whose social network would rival Facebook [online]. Haaretz, 2012-08-11 [cit. 2012-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Beit Froumine [online]. Kneset [cit. 2013-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]