Třída U 19
| Třída U 19 | |
|---|---|
.JPG) SM U 22 | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Kaiserliche Marine Rakousko-uherské námořnictvo |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 4 |
| Osud | 2 ztraceny 2 vyřazeny |
| Předchůdce | třída U 17 |
| Nástupce | třída U 23 |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 650 t (na hladině) 837 t (pod hladinou)[1] |
| Délka | 64,2 m |
| Šířka | 6,1 m |
| Ponor | 3,6 m |
| Pohon | 2 diesely, 2 elektromotory 2 lodní šrouby 1700 bhp + 1200 shp |
| Rychlost | 15,4 uzlu (na hladině) 9,5 uzlu (pod hladinou) |
| Dosah | 7600 nám. mil při 8 uzlech (na hladině) 80 nám. mil při 5 uzlech (pod hladinou) |
| Posádka | 35 |
| Výzbroj | 1× 88mm kanón 4× 500mm torpédomet 6 torpéd |
| Ostatní | hloubka ponoru 50 metrů |
Třída U 19 byla třída ponorek německé Kaiserliche Marine z období první světové války. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1913–1918. Jednu část války provozovalo Rakousko-uherské námořnictvo. Jedna byla za války ztracena a tři získala Velká Británie v rámci reparací. Byly to první německé ponorky poháněné diesely a zároveň první německé ponorky vyzbrojené 500mm torpédomety.[2]
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Německá loděnice Kaiserliche Werft Danzig v Danzigu postavila celkem čtyři ponorky tohoto typu.[2]
Jednotky třídy U 19:[2]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštění na vodu | Vstup do služby | Osud |
|---|---|---|---|---|---|
| U 19 | KW, Danzig | 1910 | 10. října 1912 | červenec 1913 | Roku 1918 předána Velké Británii, sešrotována. |
| U 20 | KW, Danzig | 1910 | 18. prosince 1912 | srpen 1913 | Dne 5. listopadu 1916 ztroskotala na západním pobřeží Dánska. Posádka ji částečně vyhodila do vzduchu. |
| U 21 | KW, Danzig | 1910 | 8. února 1913 | říjen 1913 | V letech 1915–1917 operovala pod Rakousko-uherskou vlajkou jako SM U 36. Ztracena 22. února 1919 při cestě k předání Velké Británii. |
| U 22 | KW, Danzig | 1910 | 6. března 1913 | listopad 1913 | Roku 1918 předána Velké Británii, sešrotována. |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Ponorky měly dvojtrupou koncepci.[2] Výzbroj tvořily čtyři 500mm torpédomety (dva příďové a dva záďové) se zásobou šesti torpéd. Pohonný systém tvořily dva diesely MAN o výkonu 1700 bhp (2× 850 hp) a dva elektromotory o výkonu 1200 shp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 15,4 uzlu na hladině a 9,5 uzlu pod hladinou. Dosah byl 7600 námořních mil při rychlosti 8 uzlů na hladině a 80 námořních mil při rychlosti 5 uzlů pod hladinou.[1] Operační hloubka ponoru dosahovala 50 metrů.[2]
Modifikace
[editovat | editovat zdroj]V letech 1914–1915 byly vyzbrojeny 88mm kanónem TK L/30 C/08.[2]
Služba
[editovat | editovat zdroj]
Ponorky byly bojově nasazeny za první světové války, přičemž dvě byly ve službě ztraceny. Celkem potopily 174 civilních plavidel o výtlaku 370 567 t. Mezi oběti ponorky U 20 patřila i pasažérská loď RMS Lusitania.[3] Ponorka U 21 mimo jiné potopila britský malý chráněný křižník HMS Pathfinder, což byla první moderní válečná loď potopená ponorkou.[4] Zničila rovněž predreadnoughty HMS Triumph a HMS Majestic a dále francouzský pancéřový křižník Admiral Charner.
Služba třídy U 19:
| Jméno | Patroly | Potopené lodě | Poškozené lodě | Zajaté lodě | Válečné lodě | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|
| U 19 | 12 | 58 (99 182 t) | 3 (4224 t) | 1 (733 t) | 0 | [5] |
| U 20 | 7 | 37 (145 830 t) | 1 (2246 t) | 0 | 1 (poškozená) | [6] Mezi potopenými byla RMS Lusitania. Poškozen portugalský dělový člun Ibo. |
| U 21 | 11 | 36 (79 005 t) | 2 (8918 t) | 0 | HMS Pathfinder – chráněný křižník HMS Triumph – predreadnought HMS Majestic – predreadnought Admiral Charner – pancéřový křižník |
[7] |
| U 22 | 14 | 43 (46 550 t) | 3 (8988 t) | 1 (1170 t) | 0 | Mezi potopenými pomocný křižník India.[8] Omylem také potopila německou ponorku SM U 7.[9] |
| Celkem: | 44 | 174 (370 567 t) | 9 (24 376 t) | 2 (1903 t) | 2 predreadnoughty 2 křižníky |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 176. (anglicky)
- ↑ a b c d e f U19 submarines (1913) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WILLIAMSON, Gordon. U-boats of the Kaiser's Navy. Oxford: Osprey Publishing, 2002. ISBN 1-84176-362-4. S. 37–38. (anglicky)
- ↑ Williamson, 2002, s. 33.
- ↑ WWI U-boats: U 19 [online]. Uboat.net [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WWI U-boats: U 20 [online]. Uboat.net [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WWI U-boats: U 21 [online]. Uboat.net [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WWI U-boats: U 22 [online]. Uboat.net [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Williamson, 2002, s. 35.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. 439 s. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. (anglicky)
- WILLIAMSON, Gordon. U-boats of the Kaiser's Navy. Oxford: Osprey Publishing, 2002. 51 s. ISBN 1-84176-362-4. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída U 19 na Wikimedia Commons - Type U 19 boats [online]. Uboat.net [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. (anglicky)
