Tung Ping Chau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek je přesměrováno heslo Ping Chau. Možná hledáte: Peng Chau, ostrov s podobným názvem.
Tung Ping Chau
Ostrov Ping Chau červeně v pravo nahoře.
Ostrov Ping Chau červeně v pravo nahoře.
Tung Ping Chau
Tung Ping Chau
StátČínaČína Čína
Topografie
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tung Ping Chau (東平洲) je malý zalesněný ostrov v severovýchodním Hongkongu. Ostrov je též známý jako Ping Chau (平洲). K názvu se občas přidává přídomek Tung (東, což znamená východní), aby se předešlo možné záměně s ostrovem Peng Chau, dalším ostrovem v Hongkongu s totožně vyslovovaným názvem v kantonštině. Administrativně je ostrov součástí okresu Tai Po v Nových teritoriích.[1]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Ping Chau je ostrov ležící v severovýchodním cípu Hongkongu v zátoce Mirs,[2] poblíž hranic s provincií Kuang-tung v pevninské Číně. Ostrov má rozlohu 1,16 km²[3] a je tvořen břidlicovými horninami. Ostrov je nejvýchodnějším bodem hongkongského území. Má tvar fazole s konkávní (vnitřně prohlou) stranou obrácenou severovýchodním směrem. Název ostrova – Ping Chau, znamená v čínštině plochý ostrov.[4] Nejvyšší body ostrova jsou 48 metrů na jižní straně a 37 metrů na severní. Východní a severovýchodní pobřeží ostrova je písčité s několika plážemi, zatímco západní pobřeží ostrova je skalnaté, což je důsledek většího působení vln.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ping Chau má za sebou pohnutou historii. Během Kulturní revoluce se na ostrov plavilo mnoho lidí z pevninské Číny v naději, že získají svobodu v Hongkongu.[5]

Na dnes téměř opuštěném ostrově kdysi žila prosperující rybářská a zemědělská komunita čítající 3 000 lidí[6] s více než 100 rybářskými džunkami.[7] K historicky pěti nejstarším vesnicím Ping Chau patřilo: Chau Mei (洲尾), Chau Tau (洲頭), Nai Tau (奶頭), Sha Tau (沙頭) a Tai Tong (大塘). Dále bylo na ostrově pět menších rodinných vesnic: Chan Uk (陳屋), Lam Uk (林屋), Lei Uk (李屋), Tsau Uk (鄒屋) a Tsoi Uk (蔡屋).[8]

V 50. letech 20. století žilo v deseti vesnicích na ostrově přibližně 1 500 lidí. V té době se hospodářství ostrova zhoršilo v důsledku nadměrného lovu ryb a ukončení obchodu s pevninou v důsledku Korejské války.[7] Na ostrově se v té době nacházely dvě školy: Kwan Ying (群英學校) ve vesnici Tai Tongu a škola Wai Sun (維新學校) ve vesnici Chau Tau.[7] Během kulturní revoluce (1966-1976) přerušily politické nepokoje obchod s pevninou a většina vesničanů se odstěhovala,[6] na počátku 70. let 20. století zůstalo na ostrově pouze pár starších lidí.[9] V roce 2013 měl ostrov Tung Chau podle okresního úřadu 8 obyvatel.[10]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tung Ping Chau na anglické Wikipedii.

  1. District Council Constituency Boundaries - Tai Po District (Sheet 2) [online]. [cit. 2023-11-29]. Dostupné online. 
  2. Designated Marine Parks and Marine Reserve. www.afcd.gov.hk [online]. [cit. 2023-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Hong Kong Geographic Data [online]. [cit. 2023-11-29]. Dostupné online. 
  4. Plover Cove (Ext.). www.afcd.gov.hk [online]. [cit. 2023-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Hong Kong Island Hopping [online]. [cit. 2023-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  6. a b Out of sight. South China Morning Post [online]. 2006-10-27 [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c Brief Information on proposed Grade III Items. S. 935. web.archive.org [online]. [cit. 2023-11-30]. S. 935. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-22. 
  8. Brief Information on proposed Grade III Items. S. 800. web.archive.org [online]. [cit. 2023-11-30]. S. 800. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-22. 
  9. Bygone Day  Tung Ping Chau was once the home of a bustling island community. web.archive.org [online]. 2009-10-27 [cit. 2023-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-10-27. 
  10. Remote villages without treated water supply and their estimated population in 2013 [online]. [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]