Přeskočit na obsah

Tibetská kniha mrtvých

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Část originálu Bardo thödol

Tibetská kniha mrtvých (tibetsky Bardo thödol; doslova „osvobození skrze slyšení v přechodném stavu (též mezistavu)“[1]), je jedním ze základních textů tibetského buddhismu. Autorství tohoto díla je tradičně připisováno Padmasambhavovi. Bardo thödol poskytuje návod pro živé bytosti jak úspěšně projít obdobím mezi smrtí a novým vtělením a jak se může proces umírání změnit na proces osvobození. Knihu by měl podle buddhistické tradice číst každý, nejlepší však je slyšet ji z úst lámů.

Poprvé byla Tibetská kniha mrtvých napsána pravděpodobně v 8. století na základě starší ústní tradice; v dalších šesti stoletích patřila ke skupině spisů, které směli studovat jen lámové a veřejnosti nebyly přístupné. V Západním světě byla kniha poprvé publikována pod názvem „Bardo Thödol – Liberation by Hearing on the After – Death Plane“ roku 1927. Česky vyšla poprvé roku 1938 v překladu z němčiny nákladem Universalie; od roku 1991 vyšlo již několik vydání Tibetské knihy mrtvých v překladu Josefa Kolmaše.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  1. KOŠUTOVÁ, Kateřina M. Co prozradí prastaré knihy mrtvých?. Putování záhrobím. Epocha: svět na vaší dlani. Praha: RF Hobby, 2. srpen 2023, ročník 2, číslo 477 (17/2023), s. 44, 45. Průvodce mezistavem. ISSN 1214-9519.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]