Přeskočit na obsah

Theatrum orbis terrarum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mapa světa z atlasu Theatrum orbis terrarum.

Theatrum orbis terrarum (česky „Divadlo světa“) je první moderní atlas zeměpisných map. Jeho autorem je vlámský kartograf Abraham Ortelius, který jej prvně publikoval v květnu roku 1570.[1][2] Jedná se o první vyhotovený atlas, zpracovaný a vydaný dle pevné koncepce, přestože ještě nenesl jméno atlas. Na rozdíl od dřívějších mapových sbírek shromažďuje více map v jednotném formátu, čímž byla zajištěna jednotná velikost a prezentace mapy.[3][4] První vydání Theatrum Orbis Terrarum bylo publikováno v latině Plantinovou tiskárnou v Antverpách (významném centru renesanční kartografie).[3][5] Bylo věnováno španělskému králi Filipu II. Theatrum Orbis Terrarum bylo vydáváno až do roku 1612.[1][3][5]

Titulní strana Theatrum Orbis Terrarum byla ozdobena souborem klasických postav a tři glóbů, které měly dokládat, že se jedná o dílo zaměřené na geografii.[5] Dle dobových zvyklostí byly jednotlivé mapy zdobeny mytologickými zobrazeními a ilustracemi námořních přístrojů a lodí.[4]

Obsah a vydání

[editovat | editovat zdroj]

Theatrum Orbis Terrarum se v prvním vydání skládal ze 70 map na 53 listech. Konkrétně se zde nacházelo 56 map Evropy, 10 map Asie a Afriky a jedna mapa pro každý v té době známý kontinent (Evropa, Asie, Afrika a Amerika).[1][2][3][4][5] Pozdější verze Theatrum Orbis Terrarum byly průběžně upravovány a doplňovány na základě objevů až konečný počet dosáhl 167 map. K Theatrum Orbis Terrarum Ortelius připojil i seznam 87 autorů map, od kterých shromáždil veškerý materiál. Orteliovo dílo obsahovalo nejlepší mapy své doby a bylo vyhotovené v tehdy nejvyšší kvalitě.

Theatrum Orbis Terrarum se dočkalo mnohých vydání a překladů. Do roku 1612 bylo vydáno 13 latinských, 5 německých, 5 francouzských, 5 španělských, 4 nizozemské, 2 italské a jeden anglický výtisk.[3][6]

Úvodní texty map

[editovat | editovat zdroj]

Každá mapa byla po rubové straně opatřena úvodními texty popisujícími zobrazované území.[2][3][7] Texty byly napsány ve dvou verzích, v tzv. odborné (v latině, pro učené uživatele) a popularizační (v národních jazycích, pro širší veřejnost).[6] K těmto textům Ortelius připojil úplný soupis všech pramenů, ze kterých při popisu čerpal. Například pro popis Crigingerovy mapy Čech čerpal z Historie České od Enea Silvia Piccolominiho. Pokud byly texty v Theatrum Orbis Terrarum zavedeny před Orteliovou smrtí, napsal je sám Ortelius.[7]

Texty obsahují informace o zobrazeném území a někdy také informace o mapě samotné.[7] Dále pak texty popisují ekonomické, kulturní a sociální charakteristiky zobrazovaného území, což z Theatrum Orbis Terrarum učinilo dílo shrnující soudobé geografické informace.[3] Theatrum Orbis Terrarum se tímto stal nejen vědeckým dílem, ale také objektem diplomacie.

Mapy zemí Koruny české v Orteliově Theatrum Orbis Terrarum

[editovat | editovat zdroj]

V Orteliově Theatrum Orbis Terrarum se vyskytovaly mapy zemí Koruny české (mapa Čech, Moravy a Slezska).[2][8]

Jako 25. mapa byla do Theatrum Orbis Terrarum zařazena Crigingerova mapa Čech, kterou pro svoji potřebu Ortelius upravil.[8][9] Do mapy přidal textové doplňky. Konkrétně, byl vložen text do kartuše, zdobící měřítko mapy, obsahující charakteristiku rozměrů a hranic Čech. Dále přidal několik poznámek k jednotlivým významným městům (např. v čem z obchodního hlediska město vyniká), změnil umístění germánského města Gasurgis a vymazal z mapy zmínku o Krakonošovi. U prvního latinského vydání vycházel Ortelius u doprovodných textů z Historie České od Enea Silvia Piccolominiho. U druhého latinského vydání čerpal z Historiae Regni Boiemiae od Jana Dubravia.

Mapa Slezska, vyhotovená Martinem Helwigem, byla zařazena do Theatrum Orbis Terrarum jako 26. mapa.[2] Ortelius využil Helwigovu mapu pouze jako předlohu do svého díla a pro svoji potřebu ji upravil. Například mapu orientoval severně a odstranil z mapy obrázek a zmínku o Krakonošovi.[8] Mapa zobrazuje území Slezska, Kladska, část Horní a Dolní Lužice a také okrajové části přilehlého území.

Pomocí Orteliova atlasu Theatum Orbis Terrarum byla zpopularizována Helwigova mapa Slezska, Crigingerova mapa Čech a Fabriciova mapa Moravy.[2]

Zajímavosti o díle a autorovi

[editovat | editovat zdroj]

Pracovat na Theatrum Orbis Terrarum začal Ortelius již 10 let před jejím vydáním.[5][10] Přestože Ortelius nebyl kartografem ani topografem, spíše učencem a sběratelem, roku 1564 publikoval mapu Typus Orbis Terrarum (mapu světa), která je jeho nejvýznamnější mapou a měla pro kartografii zásadní význam. Byla první mapou světa, která byla zahrnuta do atlasu. Další mapou publikovanou Orteliem byla mapa Asie roku 1567.

Abraham Ortelius ještě před vydáním Theatrum Orbis Terrarum pracoval jako kolorista map a později jako obchodník s mapami a knihami.[4]  Pro tento účel podnikal cesty po Evropě, které využíval ke sbírání map. Tyto mapy později zahrnul do svého největšího díla Theatrum Orbis Terrarum.

Theatrum Orbis Terrarum shromažďuje mapy vyhotovené dle tehdejších znalostí.[3][4] Velké části světa jsou zkresleny nebo úplně chybí. Zejména jižní polokoule nebyla při sestavování Theatrum Orbis Terrarum plně probádána. Tyto mapy obsahují chyby nebo spekulativní geografii, jako je zkreslené pobřeží. Mapy Afriky a Asie jsou značně omezeny, a to zejména na mapy osmanské říše. Na mapách je zdůrazněno koloniální území, obchodní cesty a strategické pozice

Pro tvorbu Theatrum Orbis Terrarum vedl Ortelius rozsáhlou korespondenci, čítající více než 500 dopisů.[10] Psal si s nejrůznějšími významnými osobnostmi 16. století. Mezi hlavní adresáty je možné zařadit Gerharda Mercatora (vlámský kartograf a matematik). Dopisoval si ale také s Johnem Deemem (anglickým matematikem, astronomem, alchymistou a rádcem krále Eduarda VI.) nebo Francisem Drakem (anglickým admirálem, který v letech 1577-80 obeplul zeměkouli). Orteliovi ke zdokonalování a zpřesnění vydávaných map v Theatrum Orbis Terrarum do značné míry přispěly obchodní lodě, které přivážely informace ze vzdálených koutů světa. Mapy vycházely opakovaně a byly na základě nových poznatků rozsáhle revidovány.

Theatrum Orbis Terrarum byl žádaným luxusním zbožím.[3] Během Orteliova života bylo vydáno více jak 7 300 výtisků ve více než 30 vydáních. Orteliův úspěch dokázal zpopularizovat koncepci vázaného atlasu.

Abraham Ortelius si před vydáním Theatrum orbis Terrarum zajistil desetiletý monopol na jeho tvorbu a prodej.[8] Po uplynutí tohoto monopolu mohli začít vydávat atlasy i další kartografové jako Mercator nebo Gerard de Jode.

Jiní tvůrci atlasů téže doby

[editovat | editovat zdroj]

Mezi přímé konkurenty Abrahama Ortelia v tvorbě patří kartograf Gerhard Mercator, který vytvořil vlastní mapovou sbírku a jako první použil pro označení souboru map název atlas.[1]

Dalším Orteliovým současníkem a konkurentem byl Gerard de Jode. Vydal sbírku čítající 84 map, ale jeho dílo se na trhu neujalo a vyšlo pouze ve dvou vydáních.[1]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 3 4 5 KUCHAŘ, Karel. Naše mapy odedávna do dneška. Praha: ČSAV, 1958.
  2. 1 2 3 4 5 6 HELWIG, Martin. Mapa Slezska od Martina Helwiga: ve vydání Abrahama Ortelia (1570) = Map of Silesia from Martin Helwig : by Abraham Ortelius (1570). Brno: Masarykova univerzita, 2011. ISBN 978-80-210-5577-3.
  3. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Abraham Ortelius - Theatrum Orbis Terrarum · Theatre of the World · Duke University Library Exhibits. exhibits.library.duke.edu [online]. [cit. 2026-01-24]. Dostupné online.
  4. 1 2 3 4 5 Theatrum Orbis Terrarum - Deutsches Museum. www.deutsches-museum.de [online]. [cit. 2026-01-24]. Dostupné online. (německy)
  5. 1 2 3 4 5 ALLEN, Phillip. Atlas atlasů: svět očima kartografů : atlasy z Cadbury Collection uložené v Birmingham Central Librar. Bratislava: Perfekt, 1994. ISBN 80-852-6165-0.
  6. 1 2 Exponát měsíce - prosinec 2019 — NKP. text.en.nkp.cz [online]. [cit. 2026-01-24]. Dostupné online.
  7. 1 2 3 Background on Ortelius Maps. orteliusmaps.com [online]. [cit. 2026-01-24]. Dostupné online.
  8. 1 2 3 4 CÍSAŘOVÁ SMÍTKOVÁ, Alena, ed. Kráčel krajem poutník...: kolektivní monografie k životnímu jubileu PhDr. Jana Sobotky. Praha: Národní knihovna České republiky, 2020. ISBN 978-80-7050-728-5.
  9. ↑ ORTELIUS, Abraham; DIESTH, Aegid Coppenius (Aegidius Coppenius); LLWYD, Humphrey. Theatrum orbis terrarum. [s.l.]: Antverpiae : Apud Aegid. Coppenium Diesth 298 s. Dostupné online.
  10. 1 2 BROWN, Kevin J. Cesta časem na starých mapách. Praha: Dobrovský, 2019. (Pangea). ISBN 978-80-7585-120-8.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Theatrum_orbis_terrarum&oldid=25952898“