Tepání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Tepání je velmi stará technika používaná při zpracování kovů. Jedním z dokladů tohoto umění je maska Tutanchamónovy tváře vytepaná z jednoho kusu zlatého, vysoce vyleštěného plechu.

Podstata tepání

Tepání je prohýbání, vytahování stahování apod. rovného plechu do výšky, hloubky, do oblých nebo ostrých záhybů, abychom dostali požadovaný tvar.

Nástroje, nářadí a přípravky kovotepce[editovat | editovat zdroj]

  • Kladiva (hladicí, vyhlazovací, hladicí jednostranné, rovnací, vyhlubovací i jiná, s pracovní plochou tvrzenou, broušenou nebo leštěnou); na ocelovém plechu, kde nesmějí zůstat stopy po kladivu, používání kladiva měděná, jejichž pracovní plochu podle potřeby vykoveme,
  • Čakany - rýhováky, modelováky, hnáče a perličky
  • Paličky (měděné, tombakové, popř. hliníkové plechy; paličku pro tepání upravíme tak, že jednu stranu seřízneme, aby tvořila nos podobný nosu kladiva a druhou stranu orašplujeme do tvaru polokoule),
  • Babky (malé kovadlinky zhotovené z cementované oceli, jejich pracovní plochy jsou kaleny a broušeny, zespodu jsou opatřeny čepem, kterým se upevňují ve špalku),
  • Pěsti (slouží k vytepávání nebo přerovnávání tepaných plechů, jsou opatřeny čepem pro upevnění do špalku),
  • Trubky(k protepání mělkých misek, na horním konci rozevřené, dole zkované do čtyřhranu nebo zploštělé stisknutím stěn trubky k sobě; horní hrana musí být čistě zaoblena, aby nepoškodila při tepání plech),
  • Rohatiny (jsou druhem malé úzké kovadlinky s dvěma dlouhými štíhlými rohy, na nichž lze stáčet/zakřížovat/, vyrovnávat, sklepávat, ohýbat kužele z plechu nebo provádět jiné podobné práce; povrch je cementován a broušen, dole je opatřena čepem na zasazení do špalku),
  • Obrubníky a přeložníky (používají se na kratší přehyby nebo obruby/lemy, které nelze zhotovit na ohýbačce; protože mají ostré hrany, používáme při práci paličky),
  • Vidlice (přípravky na vyrážení a modelování hlavních žil v osách tepaných lupenů)
  • Podložky (tvrdší olovo např. s antimonem, měkké olovo po ranami kladiva příliš ustupuje a je potřeba jej často přelévat; dřevěný špalek posypaný okujemi; podložky z kůže, linolea, pryže nebo plsti).

Postupy[editovat | editovat zdroj]

Tepat můžeme zatepla (plechy nad 2 mm tloušťky) i zastudena (tenké ocelové plechy). Měděné plechy a plechy ze slitin mědi tepeme za studena ještě při tloušťce 2 až 3 mm. Hlubší tahy musíme během práce několikrát žíhat.

Kladiva při práci stále čistíme kůží se s trochou vídeňského vápna, aby se na plochu nelepily nečistoty. Poškozenou pracovní plochu kladiva přebrousíme a vyleštíme kůží pokrytou pastou z vídeňského vápna a vody. Vyleštěná kladiva potřeme lehce lojem.