tar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
O obci v Maďarsku pojednává článek Tar (Maďarsko).

tar (zkratka z anglického tape archiver neboli páskový archivovač) je souhrnný název jednak pro souborový formát sloužící k uložení mnoha jednotlivých souborů, jednak pro jednoúčelové programy, které s tímto formátem pracují. Formát samotný vznikl v počátcích Unixu a až později byl standardizován v rámci normy POSIX. Původně pomáhal při archivaci souborů na páskových jednotkách, ale později se jeho užívání rozšířilo a dnes je používán zkrátka tam, kde je vhodné pro účely distribuce či archivace sloučit více souborů do jednoho tak, aby se zachovaly informace o adresářové struktuře, přístupových právech a dalších atributech, které běžně souborový systém obsahuje.

Přípony archivů a způsoby komprese[editovat | editovat zdroj]

Ikona pro tar soubory v prostředí KDE

Obvykle se pro tarové archivy používá přípona '.tar'. Velmi často jsou ovšem tyto soubory po zpracování tarem ještě předány kompresnímu programu, nejčastěji Gzip, Bzip2, compress či LZMA a pak se pro indikaci použitého kompresního programu používá dvojitá přípona, tedy například .tar.gz nebo .tar.bz2. Z doby používání souborového systému FAT16, kdy bylo možné používat jen jednu třípísmennou příponu, navíc přežívají zkrácené přípony, například .tgz. .taz či .tlz.

Přehled přípon komprimovaných tarových archivů
způsob komprese plná přípona zkrácená přípona
Gzip .tar.gz .tgz
bzip2 .tar.bz2 .tbz i .tb2
compress .tar.Z .taz
LZMA .tar.lzma .tlz
xz .tar.xz .txz

Běžné verze programu tar (například BSD a GNU) mají přepínače -z (pro gzip) a -j (pro bzip2), při jejichž použití program sám provede hned po zabalení kompresi.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku tar (file format) na anglické Wikipedii.