Taťjana Nikolajevna Mikušinová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Taťjana Nikolajevna Mikušina
Narození5. ledna 1958 (66 let)
Omsk
Alma materOmský polytechnický institut
Povoláníspisovatelka
Známá jakospisovatelka, duchovní lídr
Webhttps://www.sirius-cz.net/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tat´jana Nikolajevna Mikušina (rusky Татьяна Николаевна Микушина, * 5. ledna 1958) je ruská spisovatelka, duchovní lídr, představitelka Učení Vzestoupených Mistrů.[1][2][3][4] V roce 2014 založila mezinárodní občanské hnutí “Za Mravnost” (rusky «За нравственность!»).[5][6][7]

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vzdělání a práce[editovat | editovat zdroj]

T. M. Mikušina se narodila 5. ledna v roce 1958 v Omsku, SSSR (nyní Rusko).[8] V roce 1980 absolvovala polytechnický institut v Omsku. Poté pracovala v konstrukční kanceláři jako konstruktérka pro vývoj vesmírné techniky a po rozpadu SSSR jako hlavní účetní v malém byznysu. V 90. letech se také věnovala veřejné práci jako vedoucí organizace pro ochranu životního prostředí (“Zelené město” s.r.o.) v Omsku. V tomto období kandidovala do městské a krajské rady lidových zástupců, ale ve volbách neuspěla.[9][10][2]

Spisovatelská a duchovní činnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 2001 se T. Mikušina stala spoluzakladatelkou a prezidentkou Meziregionální občanské organizace “Sirius”. Postupem času byla organizace přejmenována na Duchovní osvětové centrum “Sirius”. V roce 2005 vydala svou první knihu „Dobro a zlo. Soukromé čtení Tajné doktríny E. P. Blavatské”.[11][12] Od 4. března 2005 začíná publikovat “Poselství Vzestoupených Mistrů”. Každý den po dobu 4 měsíců byly přidány nové “diktáty” a tak vznikl první cyklus. Za pouhých 11 let bylo přijato 21 kolekcí epištol a jednotlivých diktátů, které byly nakonec vydány jedním svazkem s názvem “Kniha Moudrosti”.[2][13] Celkem je T. Mikušina autorem více než 70 titulů (od roku 2022).[14][15][16][17] Jejich překlady jsou rozšířené.[18][19][20][21]

V roce 2008 T. Mikušina zařídila studijní středisko u Omsku. Část získaných pozemků, které byly plánovány pro stavbu Montessori školky a školy, centra pro Matku a dítě, byla zabrána rozhodnutím oudů prvního stupně. Po třech letech Nejvyšším soudem Ruska byly pozemky vráceny, a hned poté se v areálu studijního střediska odehrává série žhářských útoků. V důsledku toho byla T. Mikušina v roce 2012 nucena opustit území Ruska a od té doby žije mimo něj.[10]

Veřejná činnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 se T. Mikušina stala iniciátorkou Mezinárodního společenského hnutí “Za Mravnost!”(Rus. “За Нравственность!”).[5][6][7] Později byla realizována řada dalších občanských iniciativ.[22][23][24][25]

Názory[editovat | editovat zdroj]

Jedním ze základních pojmů ve spisech T. Mikušiny je “Nejvyšší morální zákon” nebo "Božský zákon". Tyto jevy jako duchovní zbídačení a degradace označuje za hlavní příčiny civilizační krize moderní společnosti, její proměny v konzumní společnost.

V podstatě, ve světě, kde žijeme, existují pouze dvě ideologie. Jedna ideologie je ideologie konzumní společnosti, která nyní vládne světu. A druhá ideologie je “Božská ideologie”.

Podstatná část tvorby T. Mikušiny se věnuje odhalování zákonů duchovního světa, na nichž je podle ní založena existence jak člověka, tak lidstva jako celku. V knihách se zabývá širokou škálou témat od původu dobra a zla až po způsoby, jak překonat negativní trendy na všech úrovních společnosti.[3][4]

Vědomí člověka je označováno za klíčový faktor a zvyšování vědomí je cestou k uzdravení všech sfér lidské činnosti. Jedním z příkladů je boj. Při nízké úrovni vědomí se boj se svými vnitřními “nepřáteli”, tedy nedostatky, mění v hledání vnějších nepřátel, násilí. Tak v recenzi na knihu T. Mikušiny “O Nenásilí” PhD filozofických věd D. Metylka píše:

Myšlenka boje nejenže není nezbytná, ale také nenese skutečné dobro, protože je jedovatým plodem zkresleného vnímání reality, založeného na nahrazení celku jednotlivými částmi. Pokud se každý dopustí pošťuchování chimérického vnímání ve své každodenní duchovní hygieně, pak se svět bez násilí přestane jevit jako utopie.[16]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

V češtině:

V ruštině:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Životopis Mikušiny Taťjany [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Duchovní vzdělávací portál "Myslitel" - biografie T. Mikušiny [online]. Dostupné online. (lotyšsky) 
  3. a b Všeruské obchodní hodnocení - Nakladatelství "Sirius" lídr průmyslu 2017 [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (rusky) 
  4. a b Knihy nesoucí Dobro. Nakladatelství “Sirius” je 10 let. Knižní průmysl. 2017, s. 44–45. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (rusky) 
  5. a b V Moskvě se konal první sjezd mezinárodního společenského hnutí «Za Mravnost» [online]. Dostupné online. (rusky) 
  6. a b V Rize se konal druhý sjezd účastníků mezinárodního společenského hnutí «Za Mravnost!» [online]. Dostupné online. (bulharsky) 
  7. a b informační a analytická služba "Ruská lidová linie" — Moderní úroveň morálky je srovnatelná s časy Sodomy a Gomory [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (rusky) 
  8. Životopis Mikušiny Taťjany Nikolajevny [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (rusky) 
  9. Taťjana Nikolajevna Mikušina - biografie [online]. Dostupné online. (rusky) 
  10. a b ZITARA, L. Darujte duši křídla. Esoterická ročenka 2017. S. 74–80. Dostupné online. (rusky) 
  11. SEIDEL-DREFFKE, Bjorn. Recenze na knihu T. N. Mikušina “Dobro a Zlo. Soukromé čtení “Tajné Doktríny” E. P. Blavatské” [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (rusky) 
  12. MCGOUGH, Eric. Recenze na knihu T. N. Mikušina “Dobro a Zlo. Soukromé čtení “Tajné Doktríny” E. P. Blavatské”. Esoterica. Theosophical Society in London, 2011, s. 37. Dostupné online. 
  13. SKURATOVSKAJA, M. L. názor na sérii knih «Slovo Moudrosti». časopis «Osvícenství». 2018, s. 571. Dostupné online. 
  14. Životopis Mikušiny Taťjany Nikolajevny [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (rusky) 
  15. ZAVGORODNÍJ, Jurij Jurijevič. Recenze knihy T. Mikušina “O józe a meditaci”. Rostovský vědecký časopis. 2019. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. ISSN 2541-805X. (rusky) 
  16. a b METYLKA, Dmitrij. Cesta nenásilí: od života v boji k životu ve světě // časopis «Věda optikou času» - 2019.-№2 (23) [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (rusky) 
  17. SOLOVJOV, A.L. recenze knihy «Carská rodina. Návrat» // časopis «Věstník archiváře» - 2017.-№1 [online]. Dostupné online. (rusky) 
  18. Bostonská veřejní knihovna [online]. Dostupné online. 
  19. Národní knihovna Portugalska [online]. Dostupné online. (portugalsky) 
  20. Německá národní knihovna [online]. Dostupné online. (německy) 
  21. Oděská národní vědecká knihovna (Ukrajina) [online]. Dostupné online. (bulharsky) 
  22. noviny "Nové zvěsti" - Nová Národní Myšlenka Ruska. Za vše Dobré proti všemu [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (rusky) 
  23. informační a analytická služba „Ruská lidová linie” - Veřejnost se postavila proti vysílání '”Matyldy” na TV [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (rusky) 
  24. MOROZOVA, Marina. Reakce na článek “Okultisté “Za Cara”- [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (rusky) 
  25. ukrajinská národní tisková agentura “Ukrinform” - Sekce s názvem “Riga: Matilda Plus Volyň” [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (rusky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KRÄMER, Hans Martin. Theosofie bez hranic: mezikulturní a interdisciplinární perspektivy moderního esoterického hnutí. [s.l.]: SUNY Press, 2020. ISBN 9781438480435. Kapitola Vliv teosofie na dějiny ruské kultury, s. 444. 
  • ZAVGORODNÍJ, Jurij Jurijevič. Recenze knihy T. Mikušina "O józe a meditaci". Rostovský vědecký časopis. 2019. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. ISSN 2541-805X. (rusky) 
  • METYLKA, Dmitrij. Cesta nenásilí: od života v boji k životu ve světě // časopis “Věda optikou času” - 2019.-№2 (23) [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (rusky) 
  • Knihy nesoucí Dobro. Nakladatelství “Sirius” je 10 let. Knižní průmysl. 2017, s. 44–45. Dostupné online. (rusky) 
  • Duchovní vzdělávací portál “Myslitel” - biografie T. Mikušiny [online]. Dostupné online. (lotyšsky)