Třída Scimitar
Třída Scimitar | |
---|---|
Obecné informace | |
Uživatel | Britské královské námořnictvo |
Typ | rychlá cvičná loď |
Lodě | 3 |
Osud | vyřazeny |
Předchůdce | HMS Tenacity (P276) |
Technické údaje | |
Výtlak | 102 t |
Délka | 30 m |
Šířka | 8 m |
Ponor | 2 m |
Pohon | 3 plynové turbíny, 2 diesely |
Rychlost | 40+ uzlů |
Posádka | 12 |
Výzbroj | žádná |
Třída Scimitar byly rychlé cvičné čluny britského královského námořnictva. Původně se mělo jednat o raketové čluny nesoucí protilodní střely. Po celou dobu služby však byly neozbrojeny a sloužily jako cvičné cíle.[1] Byly využívány například pro vývoj taktiky boje s rychlými útočnými čluny.[2]
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Stavba tří jednotek této třídy byla objednána v lednu 1969. Čluny navrhla britská loděnice Vosper Thornycroft v Portchesteru na základě úspěšných útočných člunů třídy Brave.[2]
Jednotky třídy Scimitar:
Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
---|---|---|---|
HMS Scimitar (P271) | 1970 | V letech 1979–1981 přesunut do Hongkongu, kde byl nasazen do potírání ilegální imigrace, později byl prodán do Řecka jako Aquilon.[2] | |
HMS Cutlass (P275) | 1970 | Roku 1982 prodán do Řecka.[2] | |
HMS Sabre (P276) | 1970 | Roku 1980 poškozen kolizí s vlnolamem, roku 1983 prodán a po opravě skončil v Řecku jako El Condor.[2] |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Čluny byly neozbrojeny, ale v případě potřeby mohly dostat lehkou výzbroj. Pohonný systém tvořily dva diesely Foden pro plavbu ekonomickou rychlostí, přičemž pro maximální výkon sloužily tři plynové turbíny Rolls-Royce proteus, se kterými plavidla mohla plout rychlostí přesahující 40 uzlů.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.