Třída S-80

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída S-80
Obecné informace
Uživatelé Španělské námořnictvo
Typ ponorka
Lodě 4
Osud ve stavbě
Předchůdce třída Galerna
Technické údaje
Výtlak 2198 t (na hladině)
2426 t (pod hladinou)[1]
Délka 71,05 m[1]
Pohon 3 diesely, 1 elektromotor
AIP pohon
Rychlost 12 uzlů (na hladině)
19 uzlů (pod hladinou)
Posádka 32 + 8
Výzbroj 6× 533mm torpédomet
18 dlouhých zbraní

Třída S-80 je třída diesel-elektrických útočných ponorek, vyvinutých španělskou loděnicí Navantia pro španělské námořnictvo. Navantia přitom využila zkušeností, které získala svou spoluprací s francouzskou loděnicí DCNS na vývoji a stavbě ponorek třídy Scorpène. Ponorky mohou ničit hladinové lodě a ponorky, ale i provádět špionáž a speciální operace. Objednány byly celkem čtyři jednotky. Do služby mají být zařazeny v letech 2016–2019.[2]

Austrálie zvažuje tuto třídu jako možnou budoucí náhradu ponorek třídy Collins australského námořnictva. Výběr ponorek probíhá v rámci programu SEA 1000.[1]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Stavba nových ponorek, které by ve službě nahradily třídu Galerna z 80. let, je plánována od roku 1989. Od počátku 90. let vznikaly první předběžné studie a své konkrétní požadavky začalo námořnictvo definovat po roce 1997.[1] Kontrakt na stavbu třídy byl zadán roku 2004 loděnici IZAR (nyní Navantia). Všechny čtyři objednané ponorky této třídy staví španělská loděnice Navantia v Cartageně. K zahájení prací na stavbě třídy došlo roku 2005.[2] Původně měly být ponorky dodány v letech 2011-2014, v důsledku ekonomické krize ve Španělsku se ale termín posunul na roky 2015–2019.[1]

V roce 2013 se během finální montáže prototypoté jednotky Isaac Peral ukázalo, že plavidlo je oproti výpočtům o cca 100 t přetížené. Jelikož přetížení mělo negativní vliv na chování ponorky během pobytu pod hladinou (nedokázala by se vynořit), Navantia konstrukční práce pozastavila a s pomocí loděnice General Dynamics Electric Boat konstrukci plavidel výrazně upravila.[3] Řešením se stalo prodloužení trupu ponorek vložením nové desetimetrové sekce. Nový termín dokončení prototypu byl posunut na rok 2018.[4]

Jednotky třídy S-80:[2]

Jméno Zahájení stavby Spuštěna Vstup do služby Status
Isaac Peral (S-81) prosinec 2007 2018 (plán) ve stavbě
Narciso Monturiol (S-82) 2007 ve stavbě
Cosme Garcia (S-83) 2009 ve stavbě
Mateo Garcia de los Reyes (S-84)

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Ponorky mají dvojitý trup. Tlakový trup ponorky má délku 51,76 metru a průměr 7,3 metru. Celkem má dvě paluby.[1] Největší hloubka ponoru je 350 m.[1] Ponorky ponesou několik sonarů americké firmy Lockheed Martin a budou vybaveny i vlečným sonarem firmy QinetiQ.[2] Lockheed Martin dodává rovněž bojový řídící systém ponorek.[1] Výzbroj tvoří šest 533mm torpédometů. Jedna ponorka unese až 18 dlouhých zbraní. Její výzbroj mohou tvořit námořní miny, těžká torpéda typů STN Atlas Elektronik DM2A4 Seehecht a Mk 48, protilodní střely Harpoon, anebo střely s plochou dráhou letu UGM-86 Tomahawk. Pohonný systém tvoří tři diesely, jeden elektromotor a pohon nezávislý na přístupu vzduchu (AIP). Lodní šroub je jeden. Nejvyšší rychlost dosahuje 12 uzlů na hladině a 19 uzlů pod hladinou.[2] S AIP pohonem ponorka může plout až 1440 námořních mil rychlostí 15 uzlů.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i S-80: A Sub, for Spain, to Sail Out on the Main [online]. Defenseindustrydaily.com, rev. 2012-08-01, [cit. 2012-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e SSK S-80 Class Submarine, Spain [online]. Naval-technology.com, [cit. 2012-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. GD to help fix Spanish Navy’s overweight issue of S-80 submarine [online]. Naval-technology.com, rev. 2013-06-07, [cit. 2013-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Navantia Completes the Lengthening of Four Spanish Navy S-80 class Submarines [online]. Navyrecognition.com, rev. 2015-12-22, [cit. 2015-12-27]. Dostupné online. (anglicky)