Třída Peder Skram (1965)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Peder Skram
Peder Skram (F 352)
Peder Skram (F 352)
Obecné informace
Uživatelé Dánské královské námořnictvo
Typ fregata
Lodě 2
Osud vyřazeny
Předchůdce třída Hvidbjørnen
Nástupce Beskytteren (F 340)
Technické údaje Peder Skram (1966)
Výtlak 1720 t (standardní)
2200 t (plný)
Délka 112,6 m
Šířka 12 m
Ponor 4,3 m
Pohon CODOG
Rychlost 32 uzlů
Posádka 200
Výzbroj 4× 127mm kanón (2×2)
4× 40mm kanón (4×1)
3× 533mm torpédomet (1×3)
Sonar MS-26
Technické údaje Peder Skram (1978)
Výzbroj 2× 127mm kanón (1×2)
4× 40mm kanón (4×1)
Harpoon (2×4)
Sea Sparrow (1×8)
6× 324mm torpédomet (2×3)
3× 533mm torpédomet (1×3)

Třída Peder Skram byla třída fregat dánského královského námořnictva. Celkem byly v letech 19661967 do služby zařazeny dvě fregaty této třídy. V druhé polovině 70. let byly modernizovány. Vyřazeny byly počátkem 90. let. Fregata Peder Skram byla zachována jako muzeum.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Jednotky třídy Peder Skram:

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
Peder Skram (F 352) 1964 1965 30. června 1966 vyřazena, muzejní loď
Herluf Trolle (F 353) 1964 1965 16. dubna 1967 vyřazena

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Fregata Peder Skram

Původní výzbroj fregat tvořily čtyři 127mm kanóny ve dvou dvoudělových věžích na přídi, čtyři 40mm protiletadlové kanóny v jednodělových věžičkách a jeden trojhlavňový 533mm torpédomet.

V druhé polovině 70. let byly obě fregaty modernizovány a velmi se zvýšila jejich bojová hodnota. Jedna věž se 127mm kanóny byla demontována, ostatní původní výzbroj zůstala zachována. Za přední dělovou věží byly instalovány dva čtyřnásobné vypouštěcí kontejnery protilodních střel Harpoon. Na zádi se navíc objevil osminásobný vypouštěcí kontejner protiletadlových řízených střel Sea Sparrow. Protiponorkovou výzbroj posílily dva dvouhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety.

Pohonný systém byl koncepce CODOG. Tvořily ho dvě plynové turbíny General Electric LM2500 a jeden diesel MTU. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.