Třída Chaj-lung (1898)
| Třída Chaj-lung | |
|---|---|
 Lejtěnant Burakov (ex Chaj-chua) | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Čínské císařské námořnictvo Francouzské námořnictvo Německé císařské námořnictvo Royal Navy Ruské carské námořnictvo |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 4 |
| Osud | vyřazeny |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 243 t (standardní) 284 t (plný)[1] |
| Délka | 59 m |
| Šířka | 6,4 m |
| Ponor | 2,55 m |
| Pohon | 2 parní stroje, 4 kotle 2 lodní šrouby 6000 hp |
| Rychlost | 33,6 uzlu |
| Dosah | 3000 nám. mil při 10 uzlech |
| Posádka | 57 |
| Výzbroj | 6× 47mm kanón (6×1) 2× 356mm torpédomet (2×1) |
Třída Chaj-lung byla třída torpédoborců čínského císařského námořnictva. Tvořená byla celkem čtyřmi plavidly. Čína je provozovala v letech 1898–1900. V době boxerského povstávní v roce 1900 torpédoborce v přístavu Taku ukořistil evropský expediční sbor. Plavidla si následně rozebrala námořnictva Velké Británie, Německa, Francie a Ruska.
Pozadí vzniku[editovat | editovat zdroj]
Celkem čtyři jednotky této třídy postavila v letech 1897-1898 německá loděnice Schichau-Werke v Elbingu.[1]
Jednotky třídy Chaj-lung:[1]
| Chaj-chua | 1897 | 1898 | 1898 | Dne 17. června 1900 získán Ruskem jako Taku (později Lejtěnant Burakov). Nasazen v Rusko-japonské válce. Dne 23. července 1904 poškozen japonskými plavidly a dne 30. července 1904 potopen vlastní posádkou.[2] |
| Chaj-lung | 1897 | 1898 | 1898 | Dne 17. června 1900 získán Velkou Británií jako Taku. Nasazen v Číně. Vyřazen 1916.[3] |
| Chaj-si | 1897 | 1898 | 1898 | Dne 17. června 1900 získán Francií jako Takou. Nasazen ve Francouzské Indočíně. Dne 22. února 1911 ztroskotal.[4] |
| Chaj-čching | 1897 | 1898 | 1898 | Dne 17. června 1900 získán Německem jako SMS Taku. Za první světové války byl při obléhání základny Čching-tao potopen vlastní posádkou.[5] |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Po dokončení torpédoborce nesly šest 47mm kanónů a dva 356mm torpédomety. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Thornycroft a dva parní stroje o výkonu 6000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 33,6 uzlu. Dosah byl 3000 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d HAI LUNG destroyers (1898) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-07-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LEYTENANT BURAKOV torpedo boat (1900 / 1901) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-07-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TAKU captured destroyer (1898/1900) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-07-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TAKOU sea-going torpedo boat (1898 / 1900) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-07-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TAKU destroyer (1898/1900) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-07-02]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.
- WRIGHT, Richard N. J. The Chinese Steam Navy 1862-1945. London: Chatham Publishing, 2000. ISBN 1-86176-144-9. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Chaj-lung na Wikimedia Commons
