Třída HSY-56A

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída HSY-56A
Řecká hlídková loď Aittitos (P268)
Řecká hlídková loď Aittitos (P268)
Obecné informace
UživatelŘecké námořnictvo
Typhlídková loď / korveta
Lodě4
Osudaktivní (2023)
Předchůdcetřída HSY-55
Nástupcetřída Roussen
Technické údaje
Výtlak492 t (standardní)
575 t (plný)
Délka56,5 m (celková)
Šířka9,5 m (na vodorysce)
10 m (celková)
Ponor2,65 m (max.)
Pohon2 diesely, 2 lodní šrouby
Rychlost24 uzlů
Dosah2200 nám. mil při 16 uzlech
Posádka36 + 25 vojáků
Výzbroj76mm kanón OTO Melara
1× 40mm kanón
2× 20mm kanón (2×1)
16–36 min
RadarBridgeMaster-E, Scout, Variant, LIROD Mk.2
OstatníMirador MSP-500, DR3000SLW, TACTICOS

Třída HSY-56A je třída hlídkových lodí řeckého námořnictva. Někdy bývají kategorizovány jako korvety. Jedná se o zdokonalenou verzi předcházející třídy HSY-55.[1] Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Ve službě jsou od roku 2003.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Čtyři jednotky této třídy byly postaveny řeckou loděnicí Hellenic Shipyards ve Skaramangasu. Plavidla byla dokončena v letech 2003–2005.

Jednotky třídy HSY-55:[2]

Jméno Kýl založen Spuštění na vodu Dokončení Status
Makhitis (P266) 2001 červen 2002 29. října 2003 aktivní
Nikiforos (P267) 2001 13. prosince 2002 30. března 2004 aktivní
Aittitos (P268) 2002 26. února 2003 5. srpna 2004 aktivní
Krataios (P269) 2002 30. října 2003 20. října 2005 aktivní

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Aittitos (P 268)

Plavidla mají ocelový trup a nástavby ze slitin hliníku. Kromě 36 členů posádky mohou přepravovat až 25 vojáků. Jsou vybavena bojovým řídícím systémem TACTICOS, radaryBridgeMaster-E, Scout, Variant, LIROD Mk.2, elektro-optickým systém Mirador MSP-500 a systémem elektronického boje DR3000SLW. Na zádi nesou dva inspekčními čluny RHIB. Výzbroj tvoří jeden 76mm/62 kanón OTO Melara Compact ve věži na přídi, jeden 40mm/70 kanón Bofors na zádi a dva 20mm/90 kanóny Rh-202. Dále pojmou šestnáct námořních min Mk.55, nebo osmnáct min Mk.18, či 36 min Mk.6. V případě potřeby může být jejich výzbroj rozšířena o dva čtyřnásobné kontejnery protilodních střel Harpoon. Pohonný systém tvoří dva diesely Wärtsilä Nohab 16V25 o celkovém výkonu 10 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 24 uzlů.[2]

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

Řecké námořnictvo se roku 2023 rozhodlo instalovat na všechny čtyři plavidla této třídy izraelskou zbraňovou stanicí Typhoon MLS-NLOS, vyzbrojenou osmi řízenými střelami Spike-NLOS s dosahem 25 kilometrů.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 309. 
  2. a b MACHITIS fast missile/gun attack craft (2003-2005) [online]. Navypedia.org, rev. 2023-02-08 [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Greek naval vessels to be fitted with SPIKE missiles [online]. Navalnews.com, rev. 2023-02-08 [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. (anglicky)