Třída Lascos
| Třída Lascos / La Combattante IIIN | |
|---|---|
 Blessas (P21) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Řecké námořnictvo |
| Typ | raketový člun |
| Lodě | 10 |
| Osud | 9 aktivních (2015) 1 ztracen |
| Předchůdce | třída Osprey 55 |
| Technické údaje Třída Laskos | |
| Výtlak | 385 t (standardní) 447 t (plný) |
| Délka | 56,65 m |
| Šířka | 8 m |
| Ponor | 2,7 m |
| Pohon | 4 diesely |
| Rychlost | 36,5 uzlu |
| Dosah | 2800 nám. mil při 10 uzlech |
| Posádka | 42 |
| Výzbroj | 2× 76mm kanón OTO Melara (2×1) 4× 30mm kanón (2×2) 4× MM.38 Exocet (2×2) 2× 533mm torpédomet |
| Technické údaje Třída Kavaloudis | |
| Rychlost | 32,5 uzlu |
| Výzbroj | 2× 76mm kanón (2×1) 4× 30mm kanón (2×2) 6× Penguin (6×1) |
Třída Lascos je třída raketových člunů řeckého námořnictva. Celkem bylo postaveno 10 jednotek této třídy, která se dělí na podtřídu Lascos a novější Kavaloudis. Plavidla patří do francouzské rodiny raketových člunů typu La Combattante – v tomto případě jde o verzi La Combattante IIIN.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Plavidla navrhla francouzská loděnice Constructions Mécaniques de Normandie (CMN). Celkem bylo ve dvou skupinách postaveno 10 jednotek této třídy. Po čtyřech kusech podtřídy Lascos, postavených loděnicí CMN v Cherbourgu následovalo šest vylepšených plavidel podtřídy Kavaloudis, které postavila řecká loděnice Hellenic Shipyards ve Skaramangasu. Do služby byla plavidla přijata v letech 1977–1981.
| Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|
| Lascos (P20) | 1976 | 2. dubna 1977 | aktivní |
| Blessas (P21) | 1976 | 19. července 1977 | aktivní |
| Mikonios (P22) | 1977 | 8. listopadu 1977 | aktivní |
| Troupakis (P23) | 1977 | 10. února 1978 | aktivní |
| Kavaloudis (P24) | 1979 | 14. července 1980 | aktivní |
| Kostakos (P25) | Dne 4. listopadu 1996 ztracen po srážce s civilní lodí.[3] | ||
| Degiannis (P26) | 1980 | 11. listopadu 1980 | aktivní |
| Xenos (P27) | 1980 | 31. března 1981 | aktivní |
| Simitzopoulos (P28) | 1980 | 12. října 1981 | aktivní |
| Starakis (P29) | 12. října 1981 | aktivní |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Třída Lascos[editovat | editovat zdroj]
Hlavňovou výzbroj první skupiny této třídy tvoří dva 76mm kanóny OTO Melara ve věžích na přídi a na zádi, které doplňují dva 30mm dvoukanóny ve věžičkách v zadní části nástavby. Údernou výzbroj plavidel tvoří čtyři protilodní střely MM.38 Exocet. Plavidla byla rovněž vybavena dvěma 533mm torpédomety. Pohonný systém tvoří čtyři diesely MTU 20V 538 TB92, každý o výkonu 12 720 kW. Motory pohánějí čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 36,5 uzlu.
Třída Kavaloudis[editovat | editovat zdroj]
Hlavňovou výzbroj druhé skupiny této třídy tvoří dva 76mm kanóny Oto Melara ve věžích na přídi a na zádi, které doplňují dva 30mm dvoukanóny ve věžičkách v zadní části nástavby. Údernou výzbroj plavidel tvoří šest protilodních střel Penguin. Pohonný systém tvoří čtyři diesely MTU 20V 538 TB91, každý o výkonu 11 460 kW. Motory pohánějí čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 32,5 uzlu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Class Combattante IIIN Patrol Boat
- ↑ Combattante IIIB. www.hellas.org [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-18.
- ↑ P25 Antipliarchos Kostakos Combattante IIIN (Patrol Boat)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.
- CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 256.