Třída Aragon
| Třída Aragón | |
|---|---|
.jpg) Aragón | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Španělské námořnictvo |
| Typ | nechráněný křižník |
| Lodě | 3 |
| Zahájení stavby | 1869 |
| Spuštění na vodu | 1879–1881 |
| Uvedení do služby | 1880–1882 |
| Osud | 1 potopen 2 vyřazeny |
| Nástupce | třída Velasco |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 3289 t |
| Délka | 71,9 m (na vodorysce) |
| Šířka | 13,4 m |
| Ponor | 7,19 m |
| Pohon | 1 parní stroj 1 lodní šroub |
| Rychlost | 14 uzlů |
| Posádka | 389–392 |
| Výzbroj | 8× 203mm kanón (8×1) |
Třída Aragón byla lodní třída nechráněných křižníků španělského námořnictva. Byly určeny ke službě ve španělských koloniích. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1881–1905. Křižník Castilla byl potopen ve španělsko-americké válce roku 1898.[1]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Objednány byly v lednu 1869. Do jejich stavby se zapojily loděnice Arsenal de Cartagena a Arsenal del Ferrol. Jejich kýly byly založeny roku 1869. Původně se mělo jednat o obrněné lodě vyzbrojené čtyřmi 230mm kanóny Armstrog, umístěnými v silně chráněné citadele. Pohonný systém pro prototypovou jednotku Aragón dodala britská společnost John Penn Company. Roku 1870 bylo rozhodnuto třídu dokončit v podobě nechráněných křižníků. Křižníky byly dokončeny v letech 1880–1882.[2] Už v době dokončení byly považovány za zastaralé.[3]
Jednotky třídy Aragón:[3]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěn | Vstup do služby | Osud |
|---|---|---|---|---|---|
| Aragón | Arsenal de Cartagena | 2. května 1869 | 31. července 1879 | 1880 | Vyřazen 1905. |
| Navarra | Arsenal del Ferrol | květen 1869 | srpen 1881 | 1882 | Od roku 1899 ve výcviku. Vyřazen 1905. |
| Castilla | Arsenal de Cartagena | květen 1869 | srpen 1881 | 1882 | Dne 1. května 1898 potopen v bitvě v Manilské zátoce. |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Plavidla měla dřevěný trup, oplachtění barku, dva komíny a příďový kloun. Nechránilo je žádné pancéřování. Výzbroj představovalo osm 203mm/15 kanóny Armstrong RML. Pohonný systém kromě plachet tvořil jeden trojválcový parní stroj o výkonu 4400 hp, roztáčející jeden lodní šroub. Nejvyšší rychlost dosahovala 14 uzlů. Neseno bylo 460 tun uhlí.[3]
Modifikace[editovat | editovat zdroj]
Zastaralá výzbroj byla roku 1885 nahrazena za modernější, přičemž hlavní kanóny byly umístěny na sponzonech na bocích trupu. Aragón byl vyzbrojen silněji, než jeho sesterské křižníky. Dostal šest 160mm/25 kanónů Hontoria M1879, dva 87mm/22 kanóny Krupp M1876, čtyři 75mm/24 kanóny Krupp M1883 a dva 356mm torpédomety. Křižníky Navarra a Castilla nesly čtyři 150mm/32 kanóny Krupp M1880, dva 120mm/27 kanóny Krupp M1883, dva 87mm/22 kanóny Krupp M1876, čtyři 75mm/24 kanóny Krupp M1883 a dva 356mm torpédomety.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 383. (anglicky)
- ↑ Spanish Wooden Cruisers [online]. Navypedia.org [cit. 2023-03-11]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. 440 s. (anglicky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Aragon na Wikimedia Commons
