Třída Acasta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Acasta (třída K)
HMS Shark
HMS Shark
Obecné informace
UživateléRoyal Navy
Brazilské námořnictvo
Typtorpédoborec
Lodě20
Zahájení stavby1911–1912
Spuštění na vodu1912–1913
Uvedení do služby1912–1914
Osud7 ztraceno
13 vyřazeno
Předchůdcetřída Acheron
NástupceHMS Swift
Technické údaje
Výtlak1072 t (standardní)
1300 t (plný)[1]
Délka81,5 m
Šířka8,2 m
Ponor2,9 m
Pohon2 turbíny, 4 kotle
2 lodní šrouby
24 500 hp
Rychlost29 uzlů
Posádka73
Výzbroj3× 102mm kanón (3×1)
2× 533mm torpédomet (2×1)

Třída Acasta (jinak též třída K) byla třída torpédoborců Royal Navy z období první světové války. Celkem bylo v pěti skupinách postaveno 20 torpédoborců této třídy. Britské námořnictvo je provozovalo v letech 1912–1923. Nasazeny byly ve světové válce. Ve službě jich bylo sedm potopeno, z toho čtyři v bitvě u Jutska. Torpédoborec HMS Porpoise v letech 1922–1946 provozovalo brazilské námořnictvo jako Alexandrino Dealenca (od roku 1922 Marnhão).[2]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

HMS Hardy

Celkem bylo v letech 1911-1914 postaveno 20 torpédoborců této třídy, dělící se do pěti podvariant. Do jejich stavba se zapojily loděnice Swan Hunter ve Wallsendu, Hawthorn Leslie v Hebburnu, John Brown & Company v Clydebanku, London & Glasgow Co. v Govanu, John I. Thornycroft & Company ve Woolstonu, William Denny and Brothers v Dumbartonu, Fairfield Shipbuilding and Engineering Company v Govanu a Cammell Laird v Birkenheadu. V letech 1911–1914 postaveno 12 torpédoborců základní verze třídy K, které doplnilo pět plavidel designu Thornycroft a po jednom kuse designů Denny, Fairfield a Parsons. Do služby byly torpédoborce přijaty v letech 1912–1914.[1]

Jednotky třídy Acasta:

HMS Shark Swan Hunter 1911 30. července 1912 duben 1913 Dne 31. května 1916 byl potopen v bitvě u Jutska.
HMS Christopher Hawthorn Leslie 1911 29. srpna 1912 listopad 1912 Prodán do šrotu 1921.
HMS Acasta John Brown 1911 10. září 1912 listopad 1912 Prodán do šrotu 1921.
HMS Sparrowhawk Swan Hunter 1911 12. října 1912 květen 1913 Dne 1. června 1916 se v bitvě u Jutska srazil s torpédoborcem HMS Broke a následně byl potopen toprédoborcem HMS Manxman.
HMS Cockatrice Hawthorn Leslie 1911 8. listopadu 1912 březen 1913 Prodán do šrotu 1921.
HMS Achates John Brown 1912 14. listopadu 1912 březen 1913 Prodán do šrotu 1921.
HMS Spitfire Swan Hunter 1911 23. prosince 1912 červen 1913 Prodán do šrotu 1921.
HMS Contest Hawthorn Leslie 1912 7. ledna 1913 červen 1913 Contest – Dne 18. září 1917 byl potopen německou ponorkou.
HMS Ambuscade John Brown 1912 25. ledna 1913 červen 1913 Prodán do šrotu 1921.
HMS Lynx London & Glasgow Co. 1912 20. března 1913 prosinec 1913 Dne 9. srpna 1915 se v Moray Firth potopil na mině.
HMS Midge London & Glasgow Co. 1912 22. května 1913 březen 1914 Prodán do šrotu 1921.
HMS Owl London & Glasgow Co. 1912 7. července 1913 duben 1914 Prodán do šrotu 1921.
HMS Hardy Thornycroft 1911 10. října 1912 září 1913 Prodán do šrotu 1921.
HMS Paragon Thornycroft 1912 21. února 1913 prosinec 1913 Dne 18. března 1917 byl v Calaiské úžině potopen německým torpédoborcem.
HMS Porpoise Thornycroft 1912 7. července 1913 leden 1914 Roku 1920 jej získalo brazilské námořnictvo jako Alexandrino Dealenca (od roku 1922 Marnhão).
HMS Unity Thornycroft 1912 18. září 1913 březen 1914 Prodán do šrotu 1922.
HMS Victor Thornycroft 1912 28. listopadu 1913 červen 1914 Prodán do šrotu 1923.
HMS Ardent Denny 1912 8. září 1913 únor 1914 Dne 1. června 1916 byl v bitvě u Jutska potopen německou bitevní lodí SMS Westfalen.
HMS Fortune Fairfield 1912 17. března 1913 prosinec 1913 Dne 31. května 1916 byl v bitvě u Jutska potopen německou bitevní lodí třídy Nassau SMS Westfalen.
HMS Garland Cammell Laird 1912 23. dubna 1913 prosinec 1913 Prodán do šrotu 1921.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

HMS Sparrowhawk
HMS Spitfire po bitvě u Jutska

Základní výzbroj představovaly tři 102mm kanóny a dva jednohlavňové 533mm torpédomety. Pohonný systém tvořily čtyři kotle pohánějící dvě turbíny o výkonu 24 500 hp, roztáčející dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 29 uzlů.[1]

Operační služba[editovat | editovat zdroj]

Britské královské námořnictvo třídu provozovalo v letech 1912–1923. Nasadilo je za první světové války. Ve službě bylo ztraceno sedm jednotek (Lynx, Shark, Fortune, Ardent, Sparrowhawk, Contest a Paragon).[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d ACASTA destroyers (1912-1914) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ALEXANDRINO DEALENCA destroyer (1914/1922) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]