Třída A 50
| Třída A 50 | |
|---|---|
 SMS A 55 | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | .svg){kind=small} Kaiserliche Marine |
| Typ | torpédovka |
| Lodě | 6 |
| Zahájení stavby | 1916 |
| Spuštění na vodu | 1917 |
| Uvedení do služby | 1917 |
| Osud | 2 potopeny 4 vyřazeny |
| Předchůdce | třída A 26 |
| Nástupce | třída A 56 |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 227 t (standardní) 250 t (plný) |
| Délka | 49 m (na vodorysce) 50 m (celková) |
| Šířka | 5,62 m |
| Ponor | 2,33 m |
| Pohon | 1 kotel, 1 parní turbína 3250 hp |
| Rychlost | 25 uzlů |
| Dosah | 690 nám. mil při 20 uzlech |
| Posádka | 29 |
| Výzbroj | 2× 88mm kanón (2×1) 1× 500mm torpédomet minolovné vybavení |
Třída A 50 (jinak též A-II) byla třída torpédovek německé Kaiserliche Marine z období první světové války. Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Do služby byly přijaty roku 1917. Za první světové války byly dvě torpédovky ztraceny. Ostatní připadly v rámci reparací Velké Británii.[1]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Tato třída představuje mírně upravenou verzi třídy A 26 s mírně rozšířeným trupem. Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Jejich stavbu zajistila německá loděnice Schichau-Werke v Elbingu. Torpédovka A 50 byla po železnici přepravena k dokončení do Antverp a A 51 do Puly. Do služby byly torpédovky přijaty roku 1917.[1]
Jednotky třídy A 50:[1]
| Jméno | Zahájení stavby | Spuštění na vodu | Zařazena do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| A 50 | 1916 | 8. července 1917 | srpen 1917 | Dne 17. listopadu 1917 v Severním moři potopena minou. |
| A 51 | 1916 | 16. května 1917 | červenec 1917 | Tendr ponorek operujících ve Středomoří. Dne 29. října 1918 potopena vlastní posádkou ve Fiume. |
| A 52 | 1916 | 18. ledna 1917 | duben 1917 | Roku 1920 předána Velké Británii. Sešrotována. |
| A 53 | 1916 | 3. února 1917 | 1917 | Roku 1920 předána Velké Británii. Sešrotována. |
| A 54 | 1916 | 22. února 1917 | 1917 | Roku 1920 předána Velké Británii. Sešrotována. |
| A 55 | 1916 | 10. března 1917 | 1917 | Roku 1920 předána Velké Británii. Sešrotována. |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Hlavní výzbroj představovaly dva 88mm kanóny a jeden 450mm torpédomet. Torpédovky nesly minolovné vybavení. Pohonný systém tvořil jeden kotel Marine a parní turbína Schichau o výkonu 3250 hp, pohánějící jeden lodní šroub. Nejvyšší rychlost dosahovala 25 uzlů. Dosah 690 námořních mil při rychlosti dvacet uzlů.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 172. (anglicky)