Túath
Túath (mn. č. túatha) je staroirský výraz pro základní politickou a jurisdikční jednotku gaelského Irska. Výraz túath může označovat jak geografické území, tak i lidské společenství, které na tomto území žilo.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ve starém Irsku v jednom hospodářství žilo okolo 30 osob. Trícha cét („třicet stovek“) byla oblast zahrnující 100 obydlí nebo zhruba 3000 lidí. Túath sestával z většího množství spojeneckých trícha céta, a proto označoval skupinu čítající nejméně 6 000 lidí. S největší pravděpodobností termín túath označoval alespoň 9000 osob.[2]
Podle názoru jiných odborníků, jako například Neila McGuigana, byl túath zřejmě menší než trícha cét, a zároveň slovo mohlo označovat jakékoli územní společenství o libovolné velikosti. V 11. století měl být pak pojem používán spíše pro území o velikosti farnosti.[3]
Každý túath byl samostatnou jednotkou s vlastní výkonnou mocí a shromážděním, soudním systémem a vojenskou silou. Túatha byly seskupeny do konfederací za účelem vzájemné obrany. Existovala mocenská hierarchie mezi jednotlivými túatha závisející na geografické poloze a spojení s vládnoucími rody v regionu.[4] Organizací jednotlivých túatha se do značné míry zabývají irské brehonské zákony, sepsané v 7. století, známé také pod jménem an Fénechas.[5]
Starý irský územně-politický systém byl během a po podmanění Irska Tudorovci postupně nahrazen novým koloniálním systémem baronství a hrabství. Kvůli ztrátě povědomí o správných významech historických termínů panují určité zmatky při používání výrazů trícha céta a túatha, které se v některých případech zdánlivě překrývají, a v jiných spolu naopak nesouvisí.[6] Trícha céta se používala především k určení vojenské síly, kterou mohla shromáždit určitá skupina obyvatelstva. Někteří badatelé dávají rovnítko mezi túath a novodobou farnost, zatímco jiní ji ztotožňují s baronstvím. Podobnost částečně závisí na tom, jakým způsobem bylo území začleněno do nového systému hrabství. V případech, kdy se jednalo o právní mechanismus známý jako Surrender and regrant, při kterém se irský systém klanů proměnil v pozdně feudální vztah, panuje relativní územní shoda mezi starým túath a moderním baronstvím. V případech podobných Ulsteru, při níž docházelo k rozsáhlé kolonizaci a konfiskaci půdy, není podoba původního rozdělení území vždy jasná.[6]
Etymologie[editovat | editovat zdroj]
Túath ve staroirštině znamená „lid“, „země, území“, a také jde o termín označující stará irská království.[1] Slovo pravděpodobně pochází z protokeltského *toutā („lid, kmen“).[7] V moderní irštině se slovo píše tuath, a obvykle se kromě svého historického významu používá pro označení venkova.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Túath na anglické Wikipedii.
- ↑ a b THE ROYAL IRISH ACADEMY. Dictionary of the Irish Language. Antrim, Northern Ireland: Greystone Press, 1990. Dostupné online. ISBN 0-901714-29-1. S. 612.
- ↑ DILLON, Myles. Early Irish Literature. Blackrock, Dublin, Ireland: Four Courts Press, 1994. ISBN 1-85182-177-5. S. 14.
- ↑ MCGUIGAN, Neil. Máel Coluim III, 'Canmore': An Eleventh-Century Scottish King. Edinburgh: Birlinn Limited, 2021. ISBN 9781910900192. S. 191. (anglicky)
- ↑ Ó CORRÁIN, Donnchadh. Nationality and Kingship in Pre-Norman Ireland [online]. [cit. 2018-09-28]. Dostupné online.
- ↑ PATTERSON, Nerys t. Cattle Lords and Clansmen: The Social Structure of Early Ireland. [s.l.]: University of Notre Dame Press, 1994. Dostupné online. ISBN 978-0268161460.
- ↑ a b Medieval Irish political and economic divisions [online]. 3 March 2013. Dostupné online.
- ↑ Name Element TOUTĀ. Behind the Name: The Etymology and History of First Names [online]. 7. 12. 2022 [cit. 2023-06-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ó DÓNAILL, Niall. Foclóir Gaeilge-Béarla [online]. 1977 [cit. 2018-09-28]. Dostupné online.