Přeskočit na obsah

Tísňové volání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Tísňové volání (rozcestník).
Možná hledáte: eCall, automatické volání na linku 112.
Mezinárodní evropské číslo tísňového volání je 112

Tísňové volání je jeden ze základních způsobů ohlášení mimořádné události a vyžádání pomoci složek integrovaného záchranného systému. Jedná se o službu, kterou je zajišťována ochrana základních lidských práv – ochrana života a zdraví, přijatelné životní prostředí a ochrana majetku.

Vlastnosti tísňového volání

[editovat | editovat zdroj]

Tísňové volání funguje:

  • nepřetržitě,
  • pro všechny obyvatele,
  • téměř na celém území státu (v závislosti na pokrytí signálem mobilní sítě),
  • bezplatně,
  • ve všech telefonních sítích,
  • ze všech koncových hlasových zařízení telefonních sítí.

Přístup k tísňovým linkám

[editovat | editovat zdroj]

Tísňovým voláním se rozumí bezplatná volba čísel, která jsou stanovena v číslovacím plánu[1] a uvedena v telefonních seznamech. K těmto číslům je garantován bezplatný a nepřetržitý přístup z pevných telefonních linek, mobilních telefonů a veřejných telefonních automatů i bez použití mincí či karet. Každý poskytovatel veřejné telefonní služby je ze zákona povinen svým uživatelům bezplatně umožnit přístup ke stanoveným číslům tísňového volání.[2]

Funkce tísňového volání

[editovat | editovat zdroj]

Čísla tísňového volání slouží k oznámení událostí v případech, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek. Volání za jiným účelem, než je stanoven, je označováno jako zlomyslné volání. Uskutečňování zlomyslných volání je přestupkem, za který může Český telekomunikační úřad uložit pokutu až do výše 200 000 Kč,[3] v extrémních případech může být takové jednání klasifikováno jako trestný čin poškozování a ohrožování provozu obecně prospěšného zařízení.[4]

Tísňová volání v Česku

[editovat | editovat zdroj]

V České republice jsou pro tísňová volání vyhrazena tato telefonní čísla:

Dále jsou pak čísla vyhrazená pro tzv. "harmonizované služby se sociální hodnotou", kam patří:[6]

  • 116 000 – horká linka pro případy pohřešovaných dětí,
  • 116 006 – linka pomoci obětem trestných činů,
  • 116 016 – linka pro oběti násilí páchaného na ženách,
  • 116 111 – linka důvěry určené pro děti,
  • 116 123 – linka důvěry poskytující emocionální podporu.

Další bezplatné nouzové linky:

  • 1210 horská služba,
  • 911 Při volání z mobilní sítě dojde ke spojení na dispečink čísla 112.[7]

Zpoplatněné nouzové linky:

  • 1239 - pohotovost pro případ poruch plynových zařízení.[8]

Zrušené linky:

  • 199 - protikorupční linka (2007-2012)[9]

Struktura volání:

  1. Přesná adresa: Město, Ulice, číslo popisné.
  2. Co se na místě děje, informace o postiženém / postižených.
  3. Informace o volajícím.
  4. Asistovaná první pomoc. Instrukce pro volajícího, co dělat do příjezdu.

K testování tísňového volání je vyhrazeno telefonní číslo 152.[10]

Zavádění telefonních linek 150, 155 a 158 začalo postupně koncem 60. a začátkem 70. let 20. století s postupným rozšiřováním automatizace meziměstského telefonního provozu, v Praze byly tyto linky zavedeny již v roce 1969. Celonárodně byly linky v dnešním smyslu zavedeny až od 90. let 20. století.[11]

Tísňové linky v ostatních státech

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam tísňových linek.

Nejčastější tísňová čísla jsou 112 (státy EU), 911 (většina Severní Ameriky) a 999 (např. Spojené království, Čína nebo některé africké státy). Většina GSM mobilních telefonů má předprogramováno volání na speciální tísňová čísla i bez odemčení telefonu a i bez SIM karty (použije se síť dostupného operátora, i když Váš operátor nemá v místě signál).

  1. Vyhláška č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací. In: Sbírka zákonů. 2007. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online. Příloha č. 1 - 4.5. Zkrácená komunikační čísla tísňových volání s kódem SAC = 15.
  2. Zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích.. In: Sbírka zákonů. 2005. Dostupné online. § 33. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  3. § 119 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích.
  4. Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník. In: Sbírka zákonů. 2009. Dostupné online. § 276. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  5. Dílo Usnesení vlády k zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání - 112 v České republice ve Wikizdrojích (česky)
  6. "116" pro harmonizované služby se sociální hodnotou [online]. Český telekomunikační úřad [cit. 2024-07-22]. Dostupné online. 
  7. PUSTKA, Tomáš. Dovolá se cizinec, když nezná českou tísňovou linku?. Opavský a hlučínský deník. 2013-03-03. Dostupné online [cit. 2024-07-22]. 
  8. Pozor, uniká plyn! Víte, kam v takovém případě zavolat?. Orlický deník [online]. Vltava Labe Media, 2013-08-31 [cit. 2024-07-22]. Dostupné online. 
  9. Speciální protikorupční linka končí, nebyla efektivní. ČT24 [online]. Česká televize, 2012-04-22 [cit. 2024-07-22]. Dostupné online. 
  10. OZNÁMENÍ o uvolnění čísla 152 ze skupiny čísel určených pro národní tísňová volání uvedených v Číslovacím plánu veřejných telefonních sítí [online]. ČTÚ, 2006-03-01 [cit. 2023-08-06]. Dostupné online. 
  11. DARIUSOVÁ, Hana. Komparace využití linek tísňového volání. , 2011 [cit. 2015-12-31]. 64 s. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní. Vedoucí práce doc. Ing. Josef Janošec, CSc.. s. 15, 16. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]