Světice z Dolní Vltavice

Světice z Dolní Vltavice
Základní údaje
Rok vzniku	Desetiletí od 1380
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Světice z Dolní Vltavice je gotická sochařská bysta neznámé křesťanské světice, která byla zhotovena v pražské řezbářské dílně mezi lety 1380–1390. Je vystavena ve stálé expozici Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.

Historie

Socha pochází údajně z kostela sv. Linharta (zal. 1355) v Dolní Vltavici, který byl zbourán při napuštění přehradní nádrže Lipno. Kvalita řezby ale svědčí pro původ např. v klášteře Zlatá Koruna, v jehož majetku byla obec od 13. století^[1] nebo v nedalekém cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě.^[2] V roce 1929 bystu zakoupilo ze soukromého majetku J. Starhoně v Českém Krumlově Městské muzeum v Českých Budějovicích. V roce 1953 byla převedena do sbírek Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.

Popis a zařazení

Plná socha z lipového dřeva na nízkém oválném podstavci, se zachovanou původní polychromií. Velikost 33 x 26 x 16 cm. Chybí část pramene vlasů na pravé straně a špička nosu. Restaurovali Bohuslav Slánský (1934) a Jiří Tesař (1967).

Bysta světice s úzkými svislými rameny a nízkou korunkou na hlavě. Dlouhé vlnité vlasy má rozděleny do pěti pramenů, z nichž jeden spadá přes levé rameno na prsa a čtyři splývají na záda. Přes šaty má přehozen rozevřený plášť sepnutý vpředu širokým zdobeným páskem. Plášť a šaty kolem výstřihu mají ozdobné lemování. Oblá a měkká tvář se zasněným výrazem připomíná ženské postavy na obrazech Mistra Třeboňského oltáře a předznamenává sochařství krásného slohu.

Velikostí a tvarem socha odpovídá relikviářovým bystám a předpokládá se, že sloužila jako jejich doplněk na oltáři. Výtvarně souvisí se dvěma podobnými relikviářovými bystami z Dolní Vltavice, zakoupenými roku 1934 pro Kunstmuseum Düsseldorf^[3] (Stiftung Museum Kunst Palast) a také s bystami parléřovské huti v triforiu katedrály sv. Víta (Václav z Radče, Anna Svídnická, Eliška Přemyslovna)^[4]^[5] Vzhledem k tomu, že z Parléřovy dílny pocházely vyřezávané lavice v chóru katedrály (zničeny při požáru roku 1541), je možné předpokládat, že autor bysty mohl působit přímo v katedrální huti.^[6]

Reference

↑ Zaniklé obce: Dolní Vltavice
↑ Látal 2016, č. 6
↑ Barbara D Boehm, Busty světic z Dolní Vltavice, in: J. Fajt (ed.), 2006, s. 512
↑ Kutal, 1962, s. 76-77
↑ Legner, 1978, s. 678
↑ Kutal A, Homolka J, 1970, s. 148

Literatura

Evidenční list, inv. č. P-18
Hynek Látal, Petra Lexová, Martin Vaněk, Meziprůzkumy, Sbírka AJG 1300–2016, č. 6, AJG Hluboká nad Vltavou 2016, ISBN 978-80-87799-52-9
Roman Lavička, Gothic Art, Aleš South Bohemian Gallery 2008, s. 15, ISBN 978-80-86952-57-4
Jiří Fajt (ed.), Karel IV., císař z Boží milosti. Kultura a umění za vlády Lucemburků 1310-1437, Academia, Praha 2006, ISBN 80-200-1399-7
Hynek Rulíšek, Gotické umění jižních Čech, Průvodce, sv. 3, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou 1989, ISBN 80-900057-6-4
Hynek Rulíšek, Gotické umění v jižních Čechách, Národní galerie v Praze 1989, s. 16–17, ISBN 80-7035-013-X
Anton Legner (ed.), Die Parler und der Schöne Still 1350–1400. Europäische Kunst unter den Luxemburgen, Handbuch zur Ausstellung 2, Schnütgen-Museum, Köln 1978
Jaroslav Pešina, Jaromír Homolka (ed.), České umění gotické 1350–1420, Academia, Praha 1970
Albert Kutal, České gotické sochařství 1350–1450, SNKLU Praha 1962

Externí odkazy

[1] Zaniklé obce: Dolní Vltavice

[2] Látal 2016, č. 6

[3] Barbara D Boehm, Busty světic z Dolní Vltavice, in: J. Fajt (ed.), 2006, s. 512

[4] Kutal, 1962, s. 76-77

[5] Legner, 1978, s. 678

[6] Kutal A, Homolka J, 1970, s. 148

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]