Svědek

Svědek je osoba, která podává věrohodnou výpověď o nějaké závažné věci. Důležitý je zejména očitý svědek, který vypovídá o něčem, co sám viděl, slyšel a podobně. Aby se důležité právní akty daly v budoucnosti potvrdit, vyžadují se i dnes svědkové například při svatbě, při závěti a podobně.

Povinnost svědčit

Při vyšetřování, v občanských sporech i v trestním řízení je svědek osoba, která není ani stranou sporu ani zaměstnancem příslušné instituce. V historických i moderních právních systémech platí, že občan, který něco důležitého o sporné věci ví, je povinen svědectví poskytnout. Za to mu náleží i náhrada výdajů a času. Svědecká povinnost se nevztahuje na osoby, jež jsou v dané věci vázány státním nebo stavovským tajemstvím (například lékařským, zpovědním a podobně) a na případy, kdy by svědek mohl svým svědectvím uškodit sobě nebo osobě blízké.

Svědek v trestním řízení

Trestní řád nestanoví podmínky svědecké způsobilosti. Svědky tedy mohou být i osoby trestně neodpovědné, zejména děti nebo osoby s psychickými vadami. Česká právní úprava vychází ze stanoviska, že taková osoba může být slyšena jako svědek, je však třeba přezkoumat schopnost této osoby správně vnímat či vypovídat. Vznikne-li pochybnost, zda svědek je schopen zřetelně vnímat jev, o kterém má podat svědectví, a řádně vypovídat o tom, co vnímal (např. zda dítě je již způsobilé dostatečně vnímat okolní jevy, náležitě je registrovat a reprodukovat), vyřeší si tuto otázku orgán činný v trestním řízení případ od případu sám, zpravidla za pomoci znalce (psychologa, popř. psychiatra).^[1]

Základní povinnosti svědka:

Povinnost vypovídat^[2].
Povinnost podrobit se konfrontaci a rekognici^[3].
Podrobit se vyšetření duševního stavu znalcem^[4], prohlídce těla, odběru krve nebo jiným podobným úkonům spojeným se zásahem do tělesné integrity a úkonům vedoucím ke zjištění totožnosti svědka^[5], povinnost napsat potřebný počet slov ke zjištění pravosti rukopisu^[6].

Základní oprávnění svědka

Právo odepřít výpověď^[7], právo na respektování zákazu výslechu svědka^[8].
Právo vypovídat ve svém mateřském jazyce, resp. jazyce, který ovládá, právo na zajištění přítomnosti tlumočníka^[9].
Právo na právní pomoc – právo aby jím zvolený advokát byl přítomen při výslechu svědka.^[10].
Právo žádat, aby v protokolu o úkonu trestního řízení nebyly uváděny údaje o bydlišti a doručovací adresa svědka, o místě a výkonu zaměstnání, povolání a podnikání, údaje o rodinných, osobních a majetkových poměrech, není-li to nezbytně nutné pro dosažení účelu trestního řízení^[11].
Právo ohroženého svědka na poskytnutí informací o pobytu obviněného nebo odsouzeného^[12]^[13]
Právo ohroženého svědka na poskytnutí ochrany^[14]^[15].
Právo na svědečné^[16].

Svědka je před výslechem třeba poučit o jeho právu odepřít výpověď, o tom že je povinen vypovědět úplnou pravdu a nic nezamlčet, o významu svědecké výpovědi a o trestních následcích křivé výpovědi, křivého obvinění a pomluvy; případně i o zákazu výslechu o okolnostech týkajících se utajovaných informací chráněných zvláštním zákonem a jestliže by svou výpovědí porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, a o možnosti požádat o utajení své podoby a podepsat protokol smyšleným jménem, pod kterým je pak veden (je-li to důvodné podle § 55 odst. 2 trestního řádu).^[17]

Právo odepřít výpověď jako svědek má příbuzný obviněného v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, partner a druh. Svědek je také oprávněn odepřít vypovídat, jestliže by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu, partneru nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní.

Svědkovi nesmějí být kladeny otázky, v nichž by byly obsaženy klamavé a nepravdivé okolnosti (kapciózní otázky) nebo okolnosti, které se mají zjistit teprve z jeho výpovědi (sugestivní otázky).^[18]

Svědek má nárok na náhradu nutných výdajů – svědečné, zahrnující cestovní náhrady a ušlý výdělek.

Výslech svědka v historii

Proti křivému svědectví se staré společnosti bránily zdůrazňováním závažnosti svědectví, poukazem na to, že svědek není sám, nýbrž že danou událost viděly i různé mocnosti nebo že ji zná Bůh. Indický Zákoník Manuův pachateli i svědkovi připomíná, že svědky jsou zároveň také „bohové, nebe, země, voda, srdce, Měsíc, Slunce, oheň, vítr a soumrak“. Stanoví také, že pokud svědka krátce po svědectví postihne nějaké neštěstí, jeho svědectví bylo falešné.^[19] Latinský název pro svědka, testis, patrně souvisí s varlaty,^[20] kterých si kdysi svědek při výpovědi pod přísahou držel ruku.

Odkazy

Reference

↑ JELÍNEK, Jiří, a kol. Trestní právo procesní. 4. vydání. vyd. Praha: Nakladatelství Leges, s. r. o., 2016. 848 s. ISBN 978-80-7502-160-1. S. 401.
↑ Zákon č. 141/1961 Sb., Trestní řád (dále jen "trestní řád"), § 97. [cit. 2019-03-30]. Dostupné online.
↑ § 104a, 104b trestní řád
↑ § 118 trestní řád
↑ § 114 trestní řád
↑ § 101 odst. 4 trestní řád
↑ § 100 trestní řád
↑ § 99 trestní řád
↑ § 2 odst. 14, 28 trestní řád
↑ Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, čl. 37 odst. 2. [cit. 2019-03-30]. Dostupné online.
↑ § 55 odst. 1 písm. c) trestní řád
↑ § 103 trestní řád.
↑ Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, § 11. [cit. 2019-03-30]. Dostupné online.
↑ § 55 odst. 2) trestní řád
↑ Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením. [cit. 2019-03-30]. Dostupné online.
↑ § 104 trestní řád
↑ Zákon č. 141/1961 Sb., TrŘ, § 100. [cit. 2019-03-24]. Dostupné online.
↑ Zákon č. 141/1961 Sb., TrŘ, § 101 odst. 3. [cit. 2019-03-24]. Dostupné online.
↑ The Laws of Manu, Penguin Classics, London 1988. Book 8, 85n.
↑ Oxford Latin Dictionary, Clarendon Press 1968, heslo testis², str. 1932.

Literatura

Ottův slovník naučný nové doby, sv. 11, str. 576

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu svědek na Wikimedia Commons
Téma Svědek ve Wikicitátech
Slovníkové heslo svědek ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Povinnost svědecká v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
(anglicky) Eyewitness memory
(anglicky) Child Witness Project

[1] JELÍNEK, Jiří, a kol. Trestní právo procesní. 4. vydání. vyd. Praha: Nakladatelství Leges, s. r. o., 2016. 848 s. ISBN 978-80-7502-160-1. S. 401.

[2] Zákon č. 141/1961 Sb., Trestní řád (dále jen "trestní řád"), § 97. [cit. 2019-03-30]. Dostupné online.

[3] § 104a, 104b trestní řád

[4] § 118 trestní řád

[5] § 114 trestní řád

[6] § 101 odst. 4 trestní řád

[7] § 100 trestní řád

[8] § 99 trestní řád

[9] § 2 odst. 14, 28 trestní řád

[10] Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, čl. 37 odst. 2. [cit. 2019-03-30]. Dostupné online.

[11] § 55 odst. 1 písm. c) trestní řád

[12] § 103 trestní řád.

[13] Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, § 11. [cit. 2019-03-30]. Dostupné online.

[14] § 55 odst. 2) trestní řád

[15] Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením. [cit. 2019-03-30]. Dostupné online.

[16] § 104 trestní řád

[17] Zákon č. 141/1961 Sb., TrŘ, § 100. [cit. 2019-03-24]. Dostupné online.

[18] Zákon č. 141/1961 Sb., TrŘ, § 101 odst. 3. [cit. 2019-03-24]. Dostupné online.

[19] The Laws of Manu, Penguin Classics, London 1988. Book 8, 85n.

[20] Oxford Latin Dictionary, Clarendon Press 1968, heslo testis², str. 1932.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]