Stratigrafie oceánské desky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Stratigrafie oceánské desky (angl. Ocean Plate Stratigraphy) je pojem označující sekvenci vulkanických (výlevných) a sedimentárních (usazených) hornin tvořících svrchní část oceánské litosférické desky. Tento pojem byl zaveden japonskými geology v roce 1990 (původně jako Oceanic Plate Stratigraphy).[1] Horniny přítomné ve stratigrafii oceánské desky se mírně liší v závislosti na geologickém období vzniku. Fanerozoická stratigrafie oceánské desky zpravidla obsahuje od spoda nahoru polštářové lávy, mocnou sekvenci pelagických vrstevnatých silicitů a karbonátů, hemipelagické jílovce a prachovce, a to vše je překryté usazenými horninami turbiditních proudů. Oproti tomu, prekambrická stratigrafie oceánské desky obsahuje výrazně méně mocnou vrstvu silicitů, která je v paleoproterozoických a archaických vrstvách doplněna či nahrazena páskovanými železnými rudami.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ISOZAKI, Y.; MARUYAMA, S.; FURUOKA, F. Accreted oceanic materials in Japan. Tectonophysics. 1990-09, roč. 181, čís. 1-4, s. 179–205. Dostupné online [cit. 2024-03-20]. ISSN 0040-1951. DOI 10.1016/0040-1951(90)90016-2. 
  2. KUSKY, T.M.; WINDLEY, B.F.; SAFONOVA, I. Recognition of ocean plate stratigraphy in accretionary orogens through Earth history: A record of 3.8 billion years of sea floor spreading, subduction, and accretion. Gondwana Research. 2013-09, roč. 24, čís. 2, s. 501–547. Dostupné online [cit. 2024-03-20]. ISSN 1342-937X. DOI 10.1016/j.gr.2013.01.004.